Hlavní obsah

Lídři EU opět podpořili směřování balkánských zemí do unie

Foto: Profimedia.cz

Chorvatský premiér Andrej Plenković.

Reklama

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes podpořili směřování šestice balkánských zemí do evropského bloku a slíbili další pomoc při zotavování jejich ekonomik z koronavirové pandemie.

Článek

Ve společném prohlášení po videosummitu s balkánskými lídry, v jejichž zemích se snaží posilovat vliv Rusko a Čína, zároveň hlavy států EU vyzvaly ke sladění zahraniční politiky uchazečů o členství s postoji EU.

Unie dlouhodobě hovoří o rozšíření o Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu, jejichž vrcholní představitelé dnes na dálku jednali se šéfy států a vlád EU.

Chorvatsko jako předsednická země původně hodlalo v tomto termínu uspořádat v Záhřebu řádný summit, kde se měly podrobně probírat plány na budoucí rozšíření, které bude patrně na programu nejdříve za několik let.

Kvůli covidu-19 však došlo pouze na neformální videokonferenci, na jejímž konci šéfové unijních států a vlád přijali text označený jako Záhřebské prohlášení. Stejně jako při minulých summitech pořádaných v posledních dvou desetiletích potvrdili „jednoznačnou podporu evropské perspektivy západního Balkánu“.

Zásadní součástí summitu přitom byla současná spolupráce při boji s koronavirovou nákazou a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Část politiků v balkánských zemích tvrdí, že unie se o region dostatečně nezajímá a zdůrazňuje zdravotnickou pomoc, kterou v době nejrychlejšího šíření koronaviru dostalo Srbsko či Bosna z Ruska nebo Číny.

Unijní lídři dnes v této souvislost vyzvali Evropskou komisi, aby připravila „robustní hospodářský a investiční plán, jehož cílem bude stimulovat ekonomiky a současně zlepšit jejich konkurenceschopnost a lépe je propojit v rámci regionu a s EU“.

Zároveň v narážce na aktivity Moskvy a Pekingu konstatovali, že dosavadní podpora a spolupráce „dalece přesahují rámec toho, co tomuto regionu poskytli jiní partneři“. Brusel už v dubnu navrhl uvolnit 3,3 miliardy eur (90 miliard korun) na pokrytí okamžitých potřeb zdravotnictví či odvětví zasažených hospodářským výpadkem.

Reklama

Doporučované