Hlavní obsah

„Mafiánská“ válka v Polsku. Policie zadržela syna vzpurného kontrolora

Foto: NIK

Předseda polského nejvyššího kontrolního úřadu Marian Banaś při projevu v Sejmu.

Reklama

Boj mezi šéfem polského nejvyššího úřadu a vládou znovu přitvrdil. Zatímco Marian Banaś viní vládu z maskování deficitu, policie zadržela jeho syna a chce Banaśe stíhat.

Článek

Je to příběh jako z politického a mafiánského thrilleru. Spolehlivý kádr polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) upadl před dvěma lety v nemilost, když díky práci investigativních novinářů vyšlo najevo, že pronajímá svůj dům figurám krakovského podsvětí jako hodinový hotel.

Strana PiS dala od Mariana Banaśe nakonec ruce pryč, krátce před propuknutím aféry ho ale dosadila do čela nejvyššího kontrolního úřadu (NIK). Tím pádem se stal de facto nesesaditelný šéf NIK úhlavním a velmi mocným nepřítelem současné vlády.

Pochybnosti záhy začaly panovat i kolem Banaśových příjmů, půjček a neúplných majetkových přiznání z posledních let, kdy byl ve vysokých státních funkcích. Za vlád národních konzervativců postupně řídil finanční policii i ministerstvo financí v kabinetu Mateusze Morawieckého.

Je to kampaň tajných služeb, tvrdí Banaś

Banaś od začátku tvrdí, že jde o dlouhotrvající lživou kampaň proti jeho osobě a že zprávy jsou zmanipulované. Vidí za nimi boj o moc ve straně a práci tajných služeb pod taktovkou mocného ministra Mariusze Kamińského.

Banaśův boj s vládou paradoxně znamená, že polský nejvyšší kontrolní úřad teď funguje jako jedna z mála státních institucí nezávisle na přímém politickém vlivu PiS. To, že Banaś válku s vládou myslí vážně, dokazuje například letošní zpráva o zpackaných prezidentských volbách.

Polská vláda loni na jaře plánovala provést dvoukolovou volbu hlavy státu i navzdory první pandemické vlně. Hlasování se mělo konat loni 10. května, nakonec bylo několik dní před termínem stopnuto. I tak ale přípravy na korespondenční volby stály státní rozpočet desítky milionů zlotých, na což Banaś upozornil. Jeho úřad ukázal prstem na premiéra a další vlivné tváře PiS, podal i trestní oznámení.

Promrhaných 443 milionů korun

Závěry Banaśovy zprávy, která hovoří o promrhaných 433 milionech korun (v přepočtu), unikly do médií letos v dubnu. Tři dny poté pak u Banaśova syna Jakuba zasahovala protikorupční policie. Mluvčí vlády to označil za „shodu náhod“. Vše prý proběhlo v souladu s polskými zákony. Podle mluvčího ministra pověřeného koordinací tajných služeb rozhodnutí o prohledání domu padlo už o týden dřív.

Banaś tehdy prohlásil, že „kdo nesouhlasí s vládou, může být na základě pomluv zatčený a odsouzený“. Vše mu prý připomíná „dobu bolševismu“, dodal s tím, že on i jeho rodina čelí pronásledování.

O podobné „shodě náhod“ se dá mluvit i tento týden. Banaś ve čtvrtek v parlamentu představil analýzu NIK, která vládě vyčítá, že loni ve velkém „maskovala“ výdaje státního rozpočtu. Šlo zejména o peníze spojené s řešením následků pandemie koronaviru. Podle kontrolorů to výrazně narušuje transparentnost a roční plnění státního rozpočtu a vedlo to k výraznému zvýšení rozdílu mezi veřejným dluhem a dluhem vládního sektoru. Šlo například o bezplatný převod cenných papírů v hodnotě 18,3 miliard zlotých.

Den po Banaśově parlamentním vystoupení protikorupční policie CBA zadržela Banaśova syna na krakovském letišti po příletu do Polska. Jakub Banaś pro svého otce pracuje jako poradce.

V pátek také generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který je zároveň ministrem spravedlnosti a šéfem koalice strany Solidární Polsko, požádal předsedkyni polské sněmovny o souhlas se zahájením trestního stíhání Mariana Banaśe. U obou mužů jsou důvodem ke stíhání nepravdivé informace v majetkových prohlášeních a daňových přiznáních.

Šéf NIK měl v posledních deseti letech vědomě snížit hodnotu svého majetku a finančních úspor, týká se to částky v přepočtu tři miliony korun, uvedla polská prokuratura. V majetkovém prohlášení měl pak Banaś zatajit nákup a prodej uměleckého díla. Za to mu hrozí až pět let ve vězení. Jako šéf NIK má ale imunitu a je jen velmi obtížně odvolatelný.

Podle polských zákonů mohou poslanci zbavit šéfa NIK funkce jen v případě choroby, pravomocného odsuzujícího rozsudku, nebo zákazu činnosti od Státního soudu.

Současné vyšetřování běží od prosince 2019. Odstartovalo ho několik trestních oznámení mimo jiné od poslaneckého klubu opoziční Občanské koalice.

Reklama

Související témata:

Doporučované