Hlavní obsah

Hostí svatby i filmaře. Kaple jsou chloubou českých hradů

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Nejznámější hradní kaplí v Česku je bezesporu kaple svatého Kříže na Karlštejně.

Reklama

Kaple většinou nebývá prvotním lákadlem, proč navštívit hrad. Právě prostory pro modlitby jsou však často nejcennějšími částmi opevněných sídel. Vydejte se na pouť po těch nejpozoruhodnějších v Česku.

Článek

Křivoklát, Šternberk, Pražský či Chebský hrad nebo třeba Švihov. Mnohé hrady mají pro Čechy důvěrně známé siluety. Málokdo si však na první pohled všimne, nakolik jejich vzhled ovlivňují hradní kaple. Někdy, jako třeba v případě Šternberka, jsou dokonce jejich dominantami.

Stačí si prohlédnout dvě či tři a cvičené oko už pak kapli v hradním komplexu rychle rozpozná. Většina totiž pochází z dob gotiky. Ze zdí paláců často vyčnívají víceboká kněžiště i útlé lodě, zdobené okny s lomenými oblouky a ostře řezanými střechami. Platí to i pro některé zámky, pokud vznikly přestavbou hradů nebo tvrzí.

V prohlídkových okruzích je pak mnohdy kaple tím, co si návštěvník nejvíce zapamatuje. Najdou se i hrady jako Karlštejn, v nichž jsou kaple přímo středobodem zájmu. Zajímavost jejich ladných prostor láká také filmaře k natáčení scén ze svateb nebo z církevního prostředí.

Cheb – kaple svatých Erharda, Martina a Uršuly

Foto: Wikimedia, Seznam Zprávy

Dvoupatrová kaple je jednou z nejzachovalejších částí Chebského hradu.

Kaple na Chebském hradě je výjimečná z několika důvodů. Je dvoupatrová, přičemž spodní část je románská a horní gotická. Pochází z přelomu 12. a 13. století a ze zachovalých hradních kaplí v Česku je nejstarší. Je i jediným českým příkladem štaufské gotiky – slohu císařského rodu Štaufů, v němž se mísí gotika s románskými prvky. Přízemí je temné a patro prosvětlené, což symbolizuje cestu k nebesům.

Král Fridrich II. v kapli roku 1213 podepsal Chebskou zlatou bulu, jež upravila vztahy mezi světskou a církevní mocí a ovlivnila tím celou Evropu. Natáčely se tu scény z pohádky Paví pírko a ze seriálů Johanka z Arku a Jan Hus.

Zvíkov – kaple svatého Václava

Foto: Shutterstock.com

Nástěnné malby ve zvíkovské kapli pocházejí z konce 15. století.

Královský palác Přemysla Otakara II. na Zvíkově se stavěl v letech 1250–70 a kaple celé dílo uzavřela. Raně gotický prostor je výjimečně zachovalý – i díky záchraně rodem Schwarzenbergů v 19. století. Po obvodu ho zdobí řada výklenků – sedilií s oblouky typu jeptiška. V kněžišti na ně navazuje průchod do zákristie, původně soukromé královské kaple. Na opačném konci sloužil význačným hostům kůr.

Kaple je velmi oblíbená u filmařů. Natáčely se tu filmy Lotrando a Zubejda, Marie Růžička, Micimutr, Bathory, Sedmero krkavců, Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo Červený bedrník.

Bezděz – kaple svatého Michaela archanděla

Foto: Shutterstock.com

Za nezasklenými okny kněžiště se skrývá ochoz, v Česku naprosto unikátní prvek.

Raně gotická je i kaple na Bezdězu, stavěná na konci 13. století jako jedna z prvních částí hradu. Také zde jsou ozdobou stěn výklenky zvané sedilia s trojlistými oblouky a v přední části dvojitá klenba podpírá kůr.

Výmalba se nezachovala, ale kaple má pro české země unikátní architektonický prvek – ochoz kolem kněžiště. Tímto francouzským motivem se kaple přibližuje gotickým katedrálám. Přes nezasklená okna vnitřních zdí bylo možné poslouchat bohoslužbu, ochoz měl i obranný charakter.

Karlštejn – kaple svatého Kříže

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Drahé kameny v kapli svatého Kříže zdobí i pozlacenou mříž, která odděluje kněžiště od vstupní lodi.

Nebýt kaple svatého Kříže, možná by nestál ani Karlštejn. Zbožný Karel IV. totiž hrad budoval jako schránku na relikvie včetně části Kristova kříže. A jeho centrum tvořila právě kaple, vysvěcená roku 1365. Sloužila i jako středověký „trezor“ na císařské korunovační klenoty.

Prostorná kaple s ohromnou uměleckou hodnotou zabírá celé druhé patro Velké věže. Efektní skleněné čočky v pozlacené křížové klenbě znázorňují hvězdy, Slunce a Měsíc. Stěny pokrývají drahokamy a galerie 129 obrazů z dílny Mistra Theodorika.

Pražský hrad – Svatováclavská kaple

Foto: Shutterstock.com

Kaple svatého Václava sloužila i ke korunovacím českých králů.

Jako zástupce hradní kaple by pro Pražský hrad byla typická gotická kaple Všech svatých, později povýšená na kostel, zasahující do siluety komplexu při pohledu od města. Nebo barokní kaple svatého Kříže na druhém nádvoří. V areálu je však jedna cennější – ta Svatováclavská z roku 1367 v katedrále svatého Víta. Jako nejdůležitější prostor chrámu ji pro Karla IV. postavil Petr Parléř.

Má půdorys čtverce a stojí nad původním hrobem svatého Václava. Je patrová a horní poschodí tvoří komora pro uchování korunovačních klenotů. Stěny pokrývají polodrahokamy ve zlacené omítce a malby hlavně s motivy Svatováclavské legendy, připisované Mistru Litoměřického oltáře. Na začátku 20. století kapli upravil architekt Kamil Hilbert.

Šternberk – hradní kaple

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Dnešní podobu šternberské kaple ovlivnily puristické úpravy v 19. století.

Podobu hradu ve Šternberku ovlivňuje kaple opravdu výrazně. Její střecha korunovaná věžičkou neboli sanktusníkem je z celé stavby nejvyšší. Střecha v dnešní podobě však pochází až z puristické úpravy v 19. století, předtím byla stejně vysoká jako u zbytku hradu.

Kaple má původ v první polovině 13. století, ale dnešní vzhled odpovídá hlavně úpravám dokončeným roku 1376. Nízké kněžiště s neogotickým oltářem doplňují dvě malé tribuny. V lodi visí cenné deskové obrazy, ty nejstarší z doby kolem roku 1370. Kaple byla pravděpodobně zasvěcená Panně Marii, ale nejsou pro to spolehlivé doklady.

Švihov – kaple Nanebevzetí Panny Marie

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Kaple na hradě Švihov stojí na bývalé baště.

Vodní hrad Švihov lze díky jeho umístění v rovině pohodlně obejít dokola. Z jeho zadní strany viditelně vystupuje kaple, posazená na konci 15. století na někdejší baštu. Díky zboření velké části vnějších hradeb v 17. století je hodně prosvětlená, což ještě umocňuje bílá omítka. Kromě nástěnné malby z doby kolem roku 1520 zaujme originální, složitě skládaná klenba se základem v té hvězdicové.

Kaple si zahrála v pohádkách Tři životy a Jestřábí moudrost nebo ve zfilmované hře Šašek a královna.

Křivoklát – královská kaple Korunování Panny Marie

Foto: Shutterstock.com

Výzdobu křivoklátské královské kaple korunuje cenný gotický oltář.

Vedle Velké věže lze v těle hradu Křivoklát rozpoznat pozdně gotickou kapli, dostavěnou zhruba do dnešní podoby za vlády Vladislava Jagellonského roku 1522. Cenná je architekturou i zachovaným gotickým oltářem, zhotoveným po roce 1490 zřejmě umělcem z okruhu Hanse Spiesse, architekta kaple i jiných částí hradu. Dostal přízvisko Mistr Křivoklátského oltáře.

Kaple, která navazuje na královský palác, má síťovou klenbu, bohatě zdobená sedilia a portál do zákristie. Interiér si vyhlédli režiséři k natáčení filmů Kletba bratří Grimmů a Škola princů či seriálů Jan Hus a Soumrak templářů.

Grabštejn – kaple svaté Barbory

Foto: CzechTourism, Seznam Zprávy

Bohaté zdobení z doby manýrismu má kaple na Grabštejně.

Roli královy komnaty v pohádce Čert ví proč si zahrála gotická kaple s výjimečnou manýristickou úpravou a výzdobou. Díky rekonstrukci na začátku 21. století je v perfektním stavu. Vrátila se do ní i kopie ztraceného oltářního obrazu a také sochy svaté Barbory, znovunalezené v roce 2013.

Kromě prohlídek se v kapli občas konají i svatby, bohoslužby a komorní koncerty, na nichž si lze poslechnout přenosné varhany z roku 1692.

Lipnice – kaple svatého Vavřince a svatého Josefa

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Do lipnické kaple a obřadní síně v jednom se vstupuje přes bývalé gotické kněžiště.

Kaple na Lipnici z dálkových pohledů viditelná není: je skrytá na nádvoří a v přízemí jedné z věží. Složitý stavební vývoj hradu jí dal zvláštní podobu. Do kaple se vstupuje přes původní gotické kněžiště z doby po roce 1310, zasvěcené svatému Vavřinci, které dnes funguje jako předsíň. K ní přiléhá raně barokní prostor novější kaple svatého Josefa, zřejmě z doby po polovině 17. století.

Kaple slouží jako populární obřadní síň, ročně se v ní koná asi 100 svateb.

Točník – kaple svatého Bartoloměje

Foto: Profimedia.cz

V místo určené modlitbám se v 18. století proměnila bývalá audienční síň.

Středověký Točník, částečně zničený za třicetileté války, si nechal postavit král Václav IV. Hradní kaple má však mnohem pozdější datum vzniku. V roce 1733 zabrala prostor původního velkého sálu paláce. Má tedy gotické klenby, ale barokní vzhled a je velmi prostorná. Sál byl ve své době dokonce větší než reprezentativní síně na Karlštejně, Křivoklátě či Pražském hradě.

Kaple je úspěšnou filmovou hvězdou, zahrála si ve filmech Bathory, Kytice, O perlové panně, Hlas pro římského krále a v seriálu Soumrak templářů.

Valdštejn – kaple svatého Jana Nepomuckého

Foto: Shutterstock.com

Nad zbytky středověkého Valdštejna ční barokní kaple, upravená v 19. století.

Ze středověkého Valdštejna toho moc nezbylo. Když se ve zřícenině koncem 17. století usadil poustevník, dříve varhaník a učitel hudby Václav Karel Holan Rovenský, začalo se z ní stávat poutní místo. Rozrůstalo se během 18. a 19. století a jeho dominantou se stala barokní kaple, postavená roku 1722 a upravená v roce 1848.

V osmiboké stavbě s plackovými klenbami a efektně osvětleným čtvercovým kněžištěm se konají koncerty a příležitostně i svatby.

Reklama

Doporučované