Hlavní obsah

Kde bydlí filmové princezny: 10 nejpohádkovějších českých zámků a hradů

Foto: Profimedia.cz

V Ledči nad Sázavou se natáčel například Anděl Páně 2 nebo Čertí brko.

Reklama

Málokdy hraje architektura ve filmech tak zásadní roli jako v pohádkách. I když se filmaři snaží být originální, na některá panská sídla se rádi vracejí. Seznam Zprávy vybraly ta, která se v pohádkách objevují nejčastěji.

Článek

Na plátně a obrazovce jsou to sídla princezen a králů. Ve skutečnosti však často patřila bohaté šlechtě nebo církevním řádům. Podoba hradů a zámků se po staletí měnila a ne každý dnes vypadá jako pohádkově kouzelný. Pro české pohádky filmaři vyhledávají hlavně romantiku a působivou atmosféru. K nejoblíbenějším u nich proto patří neogoticky upravené zámky a hrady, jaké ostatně inspirovaly třeba i Walta Disneyho.

Zámek Průhonice

Natáčelo se tu: S čerty nejsou žerty, Princezna se zlatou hvězdou nebo Třetí princ

Foto: Shutterstock.com

Průhonický zámek obklopuje cenný botanický park s rozlohou 240 hektarů.

Umístění kousek od Prahy a krásné prostředí rozlehlého parku s ochranou UNESCO dělá z průhonického zámku ideální filmařský cíl. Křivolaký půdorys dává tušit, že dnešní podoba je výsledkem postupného stavebního vývoje.

Na začátku byl gotický hrádek a sousední románské panské sídlo, z něhož se zachoval jen kostel. Gotické zdi hrádku posloužily jako základ renesančního zámku s polouzavřeným dvorem. Dnešní neorenesanční podoba je výsledkem přestavby architektem Jiřím Stibralem z 19. století.

Hrad Zvíkov

Natáčelo se tu: Lotrando a Zubejda, Sedmero krkavců nebo Marie Růžička

Foto: CzechTourism, Libor Sváček, Seznam Zprávy

Dříve na vysoké skále, dnes jako vodní hrad. Díky přístavišti se dá dnes ke Zvíkovu připlout i na lodi.

Původně královský přemyslovský hrad na soutoku Vltavy a Otavy má minimálně dvě filmařské přednosti: romantické umístění na skalnatém výběžku nad vodou a výjimečné neogotické arkádové nádvoří. Fotogenická je i válcová věž s obranným břitem, dobře viditelná od vstupu.

Hrad zřejmě založil Přemysl Otakar I., výrazně ho rozšířil Přemysl Otakar II. Posledními majiteli byli Schwarzenbergové, kteří hrad nechali zpustnout a v 19. století znovu opravili. Předhradí s kostelem začátkem 60. let spolkla přehrada Orlík.

Hrad Křivoklát

Natáčelo se tu: Tři veteráni, Anděl Páně nebo Jak se budí princezny

Foto: CzechTourism, Ladislav Renner, Seznam Zprávy

Křivoklát je zhruba stejně starý jako Zvíkov, poslední větší úpravy dělali architekti dostavby svatovítské katedrály.

Významný hrad, centrum královského loveckého hvozdu, byl založený za vlády Přemysla Otakara I. nebo Václava I. Už ve středověku prošel několika etapami výstavby, největší úpravy provedl Vladislav Jagellonský. Karel IV. tady byl jako dítě vězněný otcem, v dospělosti zde ubytoval manželku Blanku z Valois. Rudolf II. tu zase věznil alchymistu Edwarda Kelleyho. Na konci 19. a začátku 20. století hrad puristicky restaurovali Josef Mocker a Kamil Hilbert.

Hrad Bouzov

Natáčelo se tu: O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna zakletá v čase nebo Princezna a půl království

Foto: Shutterstock.com

Hrad Bouzov je výraznou dominantou v kopcích Zábřežské vrchoviny, nedaleko Mohelnice.

Dnes už je málo poznat, že hrad Bouzov na Olomoucku je v jádru gotický. Jeho nejslavnějším obdobím je však až počátek 20. století, kdy si ho za sídlo vybral velmistr řádu německých rytířů, arcivévoda Evžen Habsburský. Nechal ho přestavět v romantickém stylu ve směsi neogotiky a neorenesance.

Hrad má tři části propojené dvěma mosty. Do areálu se vstupuje předsunutým opevněním, předhradí s bíle omítnutým purkrabstvím je bývalý dolní hrad.

Zámek Telč

Natáčelo se tu: Pyšná princezna, Jak se budí princezny nebo Z pekla štěstí

Foto: CzechTourism, Binková, Seznam Zprávy

Pohled ze zámecké zahrady v Telči k pohřební kapli Zachariáše z Hradce a východní arkádě.

Telčský zámek stojí trochu ve stínu slavného náměstí, na které urbanisticky navazuje. Památkově je však neméně významný. Převážně renesanční areál vybudovali z původního gotického vodního hradu pánové z Hradce. Podílel se na něm i dvorní stavitel Rožmberků a pánů z Hradce, manýristický architekt Baldassare Maggi. Pozdější majitelé už dělali jen menší úpravy, z doby Podstatských z Lichtenštejna pochází empírový skleník.

Zámek Ploskovice

Natáčelo se tu: Princ a Večernice, Nejlepší přítel nebo Deváté srdce

Foto: Shutterstock.com

Barokní zámek Ploskovice postavil zřejmě architekt Dientzenhofer poblíž renesančního předchůdce, zbořeného v 19. století.

Jediného zástupce baroka v našem výběru patrně navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Jako letní sídlo v italsko-čínském stylu si ho nechala vybudovat Anna Marie Františka Toskánská, princezna Sasko-lauenburská. Ke stejným účelům později sloužil císaři Ferdinandu V. – poslednímu českému korunovanému králi, nebo československému ministru zahraničí Edvardu Benešovi. Při romantické přestavbě v 19. století mu architekti Jan Bělský a Josef Pokorný přidali patro a na východní straně k arkádám přistavěli pavilon.

Zámek Žleby

Natáčelo se tu: O vánoční hvězdě, Tři bratři nebo Nejlepší přítel

Foto: Profimedia.cz

Předlohou vstupního průčelí zámku Žleby byl Montacute Castle v anglickém hrabství Somerset.

Romantický zámek na Kutnohorsku v neogotickém stylu je známý i oborou s bílými jeleny. Původně to byl gotický hrad přestavěný renesančně a barokně. Při restaurování v 19. století purističtí architekti František Schmoranz starší a Benedikt Škvor tyto úpravy odstranili. Nechali jen část štuků, zůstala i barokní kompozice. K úpravám si vzali za vzor anglický zámek Montacute.

Hrad Kokořín

Natáčelo se tu: Princezna se zlatou hvězdou, Kouzelný měšec nebo Korunní princ

Foto: Profimedia.cz

Nevelký hrad Kokořín s výraznou věží je centrem známé pískovcové skalní oblasti.

Gotický šlechtický hrad na pískovcových skalách má jádro ve tvaru půlměsíce. Často měnil majitele a postupně chátral. V 19. století už byl zříceninou, která inspirovala romantické básníky a malíře. Na přelomu 19. a 20. století ho koupila obchodnická rodina Špačků a nechala ho opravit ve stylu romantismu podle plánů architekta Eduarda Sochora.

Zámek Hluboká

Natáčelo se tu: Pyšná princezna, Tři bratři nebo Nejlepší přítel

Foto: Seznam Zprávy

Vzorem pro romantickou podobu zámku Hluboká byl anglický královský zámek Windsor.

Dokonalý prototyp romantismu představuje zámek Hluboká. Původní královský strážný hrad z poloviny 13. století, později renesančně a barokně upravený, nechali v neogotickém stylu přestavět Schwarzenbergové. Stal se pak hlavním sídlem rodu. Knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželku Eleonoru, rozenou princeznu Liechtensteinovou, k podobě zámku inspirovaly cesty do Velké Británie včetně korunovace královny Viktorie.

Hrad Ledeč nad Sázavou

Natáčelo se tu: Anděl Páně 2, Šťastný smolař nebo Čertí brko

Foto: Profimedia.cz

V ledečském hradě jsou expozice městského muzea, včetně té věnované Jaroslavu Foglarovi.

Ledečský hrad patří k méně známým, ale filmaři sem jezdí celkem často. Pohádky se tu natáčejí až v posledních letech, poté, co zanedbaná stavba prošla rekonstrukcí. Areál se stavebně vyvíjel od raného středověku po baroko a má vzhled bytelné pevnosti. Zatímco z dálkových pohledů má barokní úpravu, nádvoří je převážně renesanční. Bývalým hradním příkopem vede železnice.

Reklama

Doporučované