Článek
Výstavba lipenské přehrady začala v poválečných letech, stavělo se od roku 1952 do roku 1958. Na území, které mělo tvořit dno budoucí nádrže, museli dělníci rozebrat přes 530 objektů, řadu dalších staveb srovnaly se zemí buldozery.
Před vodou musely ustoupit nejen domy, ale i několik silničních mostů; na nové místo se přestěhovaly také hřbitovy ve Frymburku a Dolní Vltavici. Napouštění bylo původně plánováno od 1. března 1958, vinou prudkého tání byla ale nádrž předčasně napuštěna již 17. února 1958.
Součástí přehrady je i vodní elektrárna, jejíž hlavní provozní část se skrývá v umělé jeskyni vyhloubené v žulovém masivu 200 metrů pod zemí.
Dobový text: V téže době, kdy američtí imperialisté hrozí novou světovou válkou a provádějí svou krvavou práci v Koreji, přistoupil československý lid po vzoru svých velkých sovětských přátel ke stavbě jednoho z největších vodních děl Gottwaldovy pětiletky – Lipenské hydroelektrárny. Na kopci nad vodním dílem v Lipně vyrostlo mnoho krásných domů. Krajina u přehrady se postupně mění. Staré dřevěné domky jsou postupně nahrazovány prostorným sídlištěm. (Snímek krajiny z rok 1953, která se později proměnila v lipenskou přehradu.)
Výstavba přehrady Lipno na snímku z roku 1952.
Dobový text, 1955: Lékaři na venkově se věnují i zdravotnické osvětě a přednášejí o zdravotnictví na stavbách a vesnicích. Na snímku: MUDr. Jiří Polák (vpravo), závodní lékař lipenské přehrady, hovoří o nebezpečí nákazy žloutenky na desetiminutovce s dělníky lipenského lomu.
Výstavba přehrady Lipno na snímku z roku 1952.
Na snímku z roku 1955 je vidět nové sídliště vybudované pro pracovníky na stavbě vodního díla.
Pohled na rostoucí zemní lipenskou hráz zepředu, 1957.
První elektřina z vyrovnávací hráze lipenské přehrady. Celkový pohled na vyrovnávací hráz ve Vyšším Brodě, 1957.
Dobový text, 1957: Jaro na lipenské přehradě ve znamení vyšší efektivnosti práce. Josef Štefko, jeden z minérů, kteří pracují na výlomu jádra podzemních elektráren.
Dobový text, 1957: Desítky demprů a velkých Tater 111 vozí na hráz jíl, hlinitý písek, kámen atd. Jakmile se zemina vysype, buldozeristé ji rozhrnou a pak přichází ke slovu válec.
Dobový text, 1956: Jedním z nejdůležitějších objektů podzemní hydroelektrárny na Lipně je šikmý tunel, který směřuje do podzemí pod sklonem 45 stupňů. Bude sloužit nejen k vedení kabelů, ale i jako komunikační prostředek mezi povrchem a vnitřkem elektrárny.
Dobový popisek, 1958: Gigantická výstavba hydrocentrály na Lipně – téměř 200 m v podzemí. Na nejobtížnějším a nejdůležitějším stavebním úseku vodního díla na Lipně v podzemní hydrocentrále zahájili stavbaři v polovině ledna betonáž, která má být dokončena za jedenáct měsíců.
Před tím bylo nutno jen z vlastního prostoru hlavní haly navrtat, odstřelit, naložit a na povrch odvézt asi 50 000 m³ horniny (žuly), která se odváží nákladními auty do Vyššího Brodu tunelem 3,5 km dlouhým. Snímek z roku 1958.
Dobový popisek, 1957: Na vodním díle Lipno roste hlavní zemní hráz. Hlavním pomocníkem budovatelů hlavní zemní hráze na Lipně jsou stroje. Čety řidičů za příznivého počasí ve dne i v noci vozí na hráz kámen, štěrk, jíl a ostatní vozný materiál.
Betonová část hráze přehrady, ve které budou umístěna strojní zařízení na regulování odtoku vody, vytvoří gravitační blok celé hráze. Vyfoceno 1956.
Dobový text, 1957: Přebytečná voda ze zemní hráze, která by betonářům překážela, je odčerpávána.
Dobový text, 1957: Stěnu jílového jádra přehradní hráze na Lipně, kam přijde kamenná obkládka, připravuje pracovní četa Ludvíka Gogy, aby svah byl přesně upraven a vyrovnán.
Dobový text: Budovatelé naší největší podzemní hydrocentrály na Lipně úspěšně pokračují ve svém díle. K urychlení pracovního tempa uzavírají pracovníci všech úseků socialistické závazky na počest XI. sjezdu KSČ. Na snímku z června 1958 je vidět pohled na vnější část lipenské přehrady.
Na snímku z roku 1959 je vidět montáž kulového uzávěru na přivaděči vody k turbíně č. 2. Turbíny vodní elektrárny se roztočily 15. června 1959.
Dobový text, 1960: Rybáři státního rybářství ve Frymburku loví denně od zahájení sezóny na Lipenském jezeře ryby do tenatových sítí a tzv. „vězeňců“, které ponechávají několik dní ve vodě. Starají se nejen o výlovy, ale i o násadu.
Dobový text, 1960: Tisíce rekreantů u lipenského jezera. Největšímu zájmu se těší autokempink. Ze všech krajů republiky přijíždějí ke břehům jezera majitelé osobních vozů a zakládají stanové tábory.
