Hlavní obsah

Coworking. Jeden den ve sdílené kanceláři, kde se propojují světy

Foto: Jan David, Seznam Zprávy

Coworkingové centrum Meandr se stalo finalistou soutěží Kancelář roku a Art for Space.

Reklama

Na stole mám notebook a kafe, kolem mě je spousta prostoru. Poprvé v životě zkouším trend coworkingu. Bude mě to bavit?

Článek

Coworking. Pozor, toto slovní spojení neznamená „cow–or–king“ tedy „kráva nebo král“, ale co–working, tedy spolupráci. V tomto případě přesněji řečeno sdílenou kancelář, jenže některá cizí slova se prostě nepřekládají. Není to tak jednoduché jako s exprincem Charlesem, který se takřka přes noc stal králem Karlem III. Pro příklady nemusíme chodit daleko: fotbal (kopaná), manažer (řídící pracovník), boxer (rohovník), brunch (jídlo pozdního rána či brzkého dopoledne), … coworking (sdílená kancelář). Bude to jednou kovorkink?

Víc než jen pronájem stolu

Náplní mé každodenní práce je především setkávání se s lidmi a trendy, které mě zajímají. Setkávám se s lidmi kdekoliv, v kavárnách, v jejich kancelářích, v zoo, nebo on-line ze svého domova třeba přes aplikaci Zoom. Nejvíc času přitom strávím přepisem a editací textů. Jsou to hodiny, ne! … desítky a stovky hodin. Doma nebo po kavárnách. Dnes je to jinak. Jsem v Meandru, coworkingovém centru v Řevnicích, a cítím se tu příjemně.

Lidé sem neváhají přijet z Prahy, jako já. „Pět minut chůze od vlaku. Vyplatí se přijet, vyčistit si hlavu. Přivítání a péče jako v Impact Hubu a zároveň jste na výletě,“ vysvětluje Blanka Bláhová, která učí lidi orientovat se ve světě technologií. V Řevnicích jí vyhovuje i komunita freelancerů plná zajímavých lidí, zmiňuje své zkušenosti na jedné sociální síti. Zkouším to osobně – abych zjistil, že coworking je mnohem víc než jen pronájem stolu, židle a internetu.

Open space, nebo raději lounge?

Vcházím do moderní budovy s obřími francouzskými okny, v jedné otevřenější části jsou dokonce ve dvou patrech nad sebou. Už díky fotkám na webu jsem chtěl přijet na návštěvu, kvůli prostoru – však interiér Meandru otevřený krátce před příchodem covidu stihl zaujmout architektonickým řešením i odborníky. Stal se finalistou soutěží Kancelář roku a Art for Space.

Ujímá se mě žena, která si říká Bashka – je to její značka. Dnes je tady takzvanou hostitelkou dne, její pracovní stolek je hned naproti vstupu. Je víc než jen správkyní prostoru, ale nemá ráda slovo šéf, takže používá označení kapitán. „I když malý syn se mě nedávno správně zeptal, jestli nejsem spíš kapitánka,“ usmívá se matka dvou dětí. Dělá se mnou klasické „kolečko“ s představením všeho, co zde čeká každého nově příchozího, a zabere asi dvacet minut.

Stůl ve sdílené kanceláři

Cena je za měsíc a stůl k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Částky jsou ale vzhledem k množství různých služeb obtížně porovnatelné a je třeba si najít, co každému vyhovuje.

WorkLounge, Praha 1 – Nové Město, 5000 Kč / měsíc

(další pobočky Praha 8 – Karlín a Praha 5 – Smíchov)

Opero, Praha 1 – Staré Město, 7500 Kč / měsíc

Pracovna, Praha 3 – Žižkov, 1950 Kč / měsíc

Pekárna Cowork, Praha 4 – Nusle, 3500 Kč / měsíc

Impact Hub, Praha 5 – Smíchov, 5490 Kč / měsíc

(další pobočka Praha 2 – Vinohrady)

Meandr, Řevnice (u Prahy), 4350 / měsíc

(cena od roku 2023 po zdražení kvůli vstupním nákladům)

Ceny obsahují různé bonusy od kávy zdarma přes tisk zdarma po vyřizování administrativy. Detailní nabídky jsou na jednotlivých webech, vstupy jsou i hodinové, denní, nebo dlouhodobé. Doplňují je ceny jednorázových pronájmů dalších služeb a prostor (pozor, některé ceny jsou bez DPH, jiné s DPH).

„Tady vpravo je open space – prostor, kde lidé mohou rotovat, sednout si kdykoliv kamkoliv. Vzadu je takzvaný tichý bar,“ říká. Vidím spousty sušenek a oříšků, v lednici jsou kvalitní limonády, cidery, nealko piva i lahve prosecca nebo víno v bag-in-boxu.

Vlevo je krásný otevřený prostor zvaný lounge, další cizí slovo, které zdomácnělo – více křesílek, hudby, komornější osvětlení. „Tady už se lidé mohou setkat u kávy, víc povídat, a i přes velikou výšku stropu to umíme celé zatemnit a udělat tu promítání až pro osmdesát lidí,“ vysvětluje Bashka.

Proč kávovar naschvál chybí

Za sklem v přízemí je sdílená zasedačka, kam se vejde až pětadvacet lidí. Je možné si ji rezervovat v on-line kalendáři, ale rozpis visí i u dveří. Nárazově si ji pronajímají i firmy zvenku. Pak už důležitá kuchyňka – členové mají kávu zdarma v ceně paušálu, návštěvy platí pětatřicet korun, pohoda.

Stoupáme po točitých schodech vzhůru. „Tady mají lidé svoje stálé pracovní stoly, kam jim nikdo nesedá. Vzadu za sklem je vidět kancelář startupové firmy kluků, kteří začínali ve třech. Dneska už jich je šestnáct, tak si pronajali i sousední byt,“ vypráví Bashka.

Trend sdílených kanceláří je v Česku na vzestupu

Z Česka odchází společnost Business Link patřící do koncernu Skanska. Její aktivity přebírá český konkurent Scott & Weber. Odborníci přesto očekávají další růst trhu.

V horním patře jsou ještě dvě samostatné kanceláře za skleněnými stěnami – firma Playou se zaměřuje na tvorbu animovaných videí pro firmy, sousední Energo centrum se zase soustředí na dotační projekty v rámci energetických úspor. Pragmatickou zajímavostí je, že tady v horní kuchyňce chybí kávovar. „Ten je jen dole, aby i lidé z kanceláří chodili do spodních částí prostoru a podporoval se tak komunitní duch,“ vysvětluje Bashka, která je tady i od toho, aby lidi propojovala, když potřebují ke své práci pomoc někoho z jiného oboru, kdo tu pracuje.

Na chvíli se staví i Freddie Mercury

Já jsem v minulosti pracoval v menší i větší kanceláři, v open space, měl jsem i skleněnou kancelář jen pro sebe. Tady si sedám do společného open space, úplně dozadu do rohu, protože odsud mám nejlepší výhled do prostoru a hlavně ven do zeleně. Za zády prosecco, ještě že ho nepiju, zůstává zavřené. Otvírám jen notebook a píšu. Vzdáleně ke mně doléhá hudba kapely Queen, jde to ze sousední části zvané lounge. Hudby si ale všímám až asi po půl hodině, co tady sedím. „Mama mia, mama mia,“ zpívá Freddie Mercury.

Přijdu si tady prostorem trochu jako v parádní kavárně, ale je tu úplně jiná atmosféra. Pracovní. „Není tu šero?“ prochází kolem Bashka. „Marku, ty jsi takový citlivý na světlo,“ ptá se muže sedícího opodál. Shodneme se, že je to tak dobré – na co mít ještě víc umělého světla, když je venku den. Prostorem teď zní zvuk harmoniky a ženský hlas. Freddie Mercury už zmizel, někdy dávno.

Do prostoru přichází těhotná žena s notebookem, místo tří je nás v dolní části pět. A nahoře sedí další. „Začínal jsem v jedné z kanceláří chvíli po vzniku Meandru, procestoval jsem tady několik míst a nakonec si platím stálý stůl nahoře v patře. Vyhovuje mi nebýt při práci sám. Můžu ale přijít díky otevírání čipem klidně ve tři ráno a starat se vzdáleně o webové systémy klientů, když nejsou v práci,“ říká Martin Ambrož, se kterým pak jdeme na oběd do blízkého minipivovaru.

Pro volnonožce–solitéry je podle názoru mnohých z nich důležité někam patřit. Coworking na malém městě se stává podobným kulturním epicentrem, jakými jsou kino nebo hospoda.

+4

Jsou sdílené kanceláře budoucností?

Coworking není jen místo, kam se chodí pracovat. „Je to celá struktura různých propojení, zájmu lidí o sebe navzájem. Některým tady platí místo jejich zaměstnavatel v rámci home office, protože ví, že tady budou efektivnější než doma v kuchyni. Jiní si sem zase odběhnou z domova, protože chtějí mít klid od pračky, myčky, kočky,“ popisuje Bashka. Před odstěhováním se do Řevnic pracovala v pražském Impact Hubu, podobném, ale mnohem větším franšízovém podniku, který má po Česku už šest poboček.

„Ověřila jsem si různé funkční i nefunkční modely. Pro prostor je ale vždy elementární jeho záměr. Třeba v případě Impact Hubu to byla podpora společensky odpovědného podnikání. Tady v Meandru je to zase moderní místo funkční pro tento region. Společenství lidí v coworkingu má význam, což jsem tady nechala vytetovat na zeď,“ říká a ukazuje čtyři slova napsaná mezi okny: Důvěra, Spolupráce, Svoboda, Odpovědnost. Bashka v podobných centrech vidí budoucnost toho, jak dál pracovat.

Rozličné profese a možné propojení

Hostitelka je v Meandru jen od devíti do dvanácti, jinak je tady „samoobsluha“. Každý člen, který tady má zaplacených víc než deset hodin, má svůj čip jako Martin, který umí přijít i ve tři ráno. Aktuálně je tu zapsáno přes sto platících členů, ale některá coworkingová centra jich mají i výrazně víc než tisíc.

A které profese se na takových místech střídají? „Vždy jsou přítomní ajťáci, včetně webdesignu a grafiky. Tady mám hodně architektů a projektantů, lidí z marketingu, s vlastním e-shopem, fotografy, ale i dva scenáristy a jednoho spisovatele, kteří sem chodí psát. Je tu pán, který dělá urbanistické plány dopravy pro města, či dáma na cirkulární ekonomiku,“ jmenuje Bashka z hlavy namátkou.

Vždycky se těší na nově příchozí - zeptat se jich, co dělají, co jsou schopní dělat. Protože jsou tu nejen jednotlivci a firmy, ale třeba i týmy, které spolu dělají jen část většího projektu. Někdo se chce seznamovat, ale přicházejí i samotáři. Bashka pro všechny pořádá propojující akci Síťovka. „Jednou za tři měsíce představuji deset lidí nebo služeb. Už se tomu říká místní TEDx a bývá vyprodáno. Lidi zajímají příběhy skryté za produkty nebo službou,“ dodává.

Také se tu konají společné obědy, filmové večírky, když je hezky, uděje se Pěna dní – zájemci jdou prostě na pivo. Mohou také přicházet s otázkou ze svého oboru – a mohou se dozvědět pohledy lidí z oborů jiných. To je výhoda coworkingového propojování.

Pekárna v pražských Nuslích

Vracíme se do Prahy, na setkání s člověkem, který má s coworkingovými prostory spoustu osobních zkušeností. „Moje práce je rozmanitá, každý den jiná. A tomu odpovídá i potřeba různých prostor a služeb. Někdy se jedná o akce našich klientů pro novináře i veřejnost, jindy o strategická komornější setkání nad plánovaným filmovým festivalem nebo vernisáže našich umělců,“ vysvětluje Iveta Brixí, výkonná ředitelka agentury 2Media.

Pokud si chce pro svůj pracovní den vybrat klidnější místo v širším centru Prahy, volí Pekárnu Cowork, která patří k podniku Zrno Zrnko v Nuslích. „Prostor je vhodný pro menší i větší porady, workshopy a podobně. Kanceláře jsou velmi funkčně členěné, využít se dá ozvučení pro větší eventy. Ve veřejnosti dostupné části kavárny se nachází několik stolů ideálních pro práci, protože jsou oddělené od hluku prodejní části pekárny i dětského koutku. Navíc je to jen pár minut od stanice vlaku Praha–Vršovice,“ říká Iveta Brixí. Líbí se jí koncept „pekárny na nápady“, kdy v Nuslích pořádají hudební vystoupení, autorská čtení, umělecké výstavy nebo třeba gastronomická setkání.

Za projektem je dvojice podnikatelů Ondřej Kuchař a Jakub Štefeček, kteří prodali svoji úspěšnou jazykovou školu s obratem 200 milionů ročně a založili síť řemeslných pekařských kaváren. A k nim Pekárnu Cowork. „Je to nejvoňavější cowork v Praze, neboť sídlí přímo nad naší řemeslnou pekárnou, kde celý den voní čerstvý chleba a koláče,“ říká Kuchař. Na sdílených kancelářích tohoto typu oceňuje možnost potkávání různých lidí. „Nemusí být v kanceláři každý den, takže se jim coworking vyplatí,“ dodává.

Podmínky je dobré si prostudovat

Přímo na Václavském náměstí se nachází jedna z poboček WorkLounge, další jsou ve Foru Karlín a na Smíchově. Systém možností práce v coworkingovém prostředí je podle Ivety Brixí tak propracovaný, že si v něm to své najde každý: „Osobně prostor vnímám vhodný spíše pro korporátní klientelu. A výhled na spodní část Václavského náměstí vždy okouzlí hosty ze zahraničí.“

Upozorňuje, že v rámci coworkingového členství je vždy dobré prostudovat si podmínky důkladně a srovnávat. Některé úrovně členství – ač jsou dražší – mohou být vhodnější, protože obsahují jinde placené služby. Vždy záleží na osobních potřebách. „U mě vyhrává dobrá káva,“ směje se.

V centru Prahy jen pár kroků od Staroměstského náměstí ráda zajde i do prostoru s názvem Opero. „Nabízí nejen otevřený cowork, kanceláře k pronájmu či salonky a větší zasedací místnosti pro nejrůznější porady i akce, ale také zajímavou komunitu, která se tu setkává například na snídaních nebo takzvaných byznys klubech,“ dodává s tím, že předností je také terasa nad kavárnou, ideální pro letní posezení s počítačem pod širým nebem, ale ve stínu domů.

Opero sídlí v Salvátorské ulici v unikátním prostoru Štencova domu. „Mnoho našich klientů má své kanceláře, ale naše prostory využívají příležitostně jako místo ke schůzkám v centru nebo k propojování na nové kontakty. Členství si u nás drží primárně kvůli komunitě lidí, kterou se nám za šest let podařilo vybudovat,“ říká Hana Kučerová, šéfka tohoto prostoru. „Tvoříme mentoringové programy, obsahové a vzdělávací akce týkající se nejen byznysu, ale také vzdělávání, životního prostředí nebo vědy a výzkumu. Pravidelně pořádáme řízená i neřízená networkingová setkání,“ podotýká.

Model coworkingu nemusí být pro každého, Hanu Kučerovou ale baví potenciál budování komunit, obohacování lidí navzájem a propojování světů. Opero podle ní není jen běžný coworking, kam si ráno sednete na libovolnou židli a po odvedené práci zase odcházíte. „Je to business hub, místo setkávání, sdílení myšlenek a příležitostí. Je to strategické místo pro obchodní jednání, kde se můžete potkat na neutrální půdě a bude o vás ve všech ohledech postaráno. A pokud jsou zrovna všechny zasedací místnosti obsazené, můžete využít soukromou kavárnu,“ dodává.

Je libo krb, fitko, nebo platba dobrým skutkem?

K napsání tohoto článku mě inspiroval prostor na pražském Žižkově s názvem Pracovna. Během podzimu jsem byl dvakrát pozván externím zadavatelem do místního podcastového studia kvůli rozhovoru ve formě audio. Příjemná kavárna v přední části nenapovídá, kolik univerzálního prostoru k práci a setkávání se skrývá dál za nenápadnou chodbou vedle baru. Jsou tam nejen samostatné místnosti s dřevěnými pracovními stoly k pronájmu, ale také krásný otevřený prostor s obří knihovnou přes celou stěnu, s velkým pianem, židlemi a křesly, kde se pořádají různé akce. A podcastové studio, ano.

Nabídka prostor se dá najít i na sociálních sítích, třeba pod názvem „Coworking v Praze | Coworking in Prague“. V nabídce bývá leccos. Sdílené kanceláře V Bloku sousedící s rezidencí Waltrovka v pražských Jinonicích nabízejí i možnost využívat zahradu s grilem, relax zónu s krbem nebo fitness – vše v rámci nájmu, který vychází na necelé čtyři tisíce měsíčně za osobu. Za podobnou cenu je stůl v projektu WeBoard, v administrativní budově Českých přístavů v Holešovicích. Ve Vršovicích v Praze 10 zase prostor s názvem Pacientský hub nabízel na podzim kancelář za dobrý skutek. Výběr je obrovský, nejen v Praze, stále by bylo co psát. Mám co zkoumat a o čem přemýšlet.

Reklama

Doporučované