Článek
Referendum o změně názvu státu Makedonie ztroskotalo na nízké účasti občanů na hlasování. S odvoláním na večerní sdělení státní volební komise to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností bylo odevzdáno pouze 34 procent hlasovacích lístků. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že by mohla výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění. Podle průzkumů přitom pravděpodobně většina těch Makedonců, kteří k urnám přišli, hlasovala pro dohodu o změně názvu země.
Nedostatečný počet hlasujících u volebních uren je však považován za prohru vládního kabinetu premiéra Zaeva.
„Přišla jsem dnes hlasovat kvůli budoucnosti této země, kvůli mladým lidem v Makedonii, aby mohli volně žít pod záštitou Evropské unie, protože to znamená bezpečnější život pro nás všechny,“ řekla agentuře Reuters ve Skopje 79letá Olivera Georgijevská.
Jiného názoru je ale 54letý Vladimir Kavardarkov, který referendum bojkotuje. „Jsme pro NATO a EU, ale chceme do nich vstoupit se vztyčenou hlavou, ne zadním vchodem,“ řekl. „Jsme chudá země, ale máme důstojnost,“ dodal. K bojkotu referenda vyzval dříve také makedonský prezident Ďorge Ivanov.
Makedonci žijící v zahraničí hlasovali již ve středu na makedonských diplomatických zastoupeních. Ze zhruba půl milionu se jich zaregistrovalo jen 2600. Volební účast v zahraničí pak podle státní volební komise ve Skopji činila 37 procent. Téměř dvakrát větší zájem o hlasování projevili trestanci, ve věznicích jich k volebním urnám přišlo 65 procent, uvedla agentura APA. Aby bylo hlasování platné, musí se jej zúčastnit alespoň 50 procent voličů.
Hlasování sleduje podle zpravodajského serveru Balkan Insight rekordní počet téměř 12 000 domácích pozorovatelů a téměř 500 akreditovaných mezinárodních pozorovatelů.
Výsledek referenda není právně závazný, pro vládu má jen poradní charakter. Rozhodnutí, které v něm padne, musí ještě následně potvrdit parlament. Mnozí poslanci parlamentu dali najevo, že budou rozhodnutí občanů respektovat a hlasovat v souladu s ním.
Pro případnou změnu názvu země se jich v parlamentu musí vyslovit dvoutřetinová většina. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje. Opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. Ať už se tedy občané v referendu vysloví záporně, nebo se jich k urnám nedostaví dostatečný počet, půjde o prohru vládního kabinetu premiéra Zorana Zaeva.
Pokud dnes Makedonci dohodě ze 17. června přitakají, mělo by to znamenat ukončení sporů se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Athény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám.
Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO.
