Velvyslankyni při EU čeká herkulovský úkol. „Babišovo“ předsednictví

Na začátku července oznámil svůj odchod z funkce velvyslance při EU Jakub Dürr. Nesouhlasil zejména s omezováním výdajů na české předsednictví, které má začít v červenci 2022. Premiér Babiš totiž razí politiku „levného předsednictví“, na jeho organizaci chce uvolnit asi 50 milionů eur (tedy asi 1,24 miliardy korun).

„Za takové peníze lze předsednictví velmi obtížně uspořádat. Je to suverénně jedna z nejnižších částek, jakou kdy členská země na předsednictví dala,“ komentuje pro Seznam Zprávy Filip Nerad, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Připomíná také, že podobně velké země dávají na předsednictví běžně o 20-40 milionů eur více.

Právě na zásadních neshodách mezi velvyslancem Dürrem a premiérem Babišem ztroskotala i jejich vzájemná spolupráce. „Nastalo tam ale i lidské odcizení a nedůvěra z obou stran,“ říká Nerad. Vysvětluje, že pozice velvyslance při EU je „prodlouženou rukou“ premiéra. „Je člověk, který musí být s premiérem na jedné lodi, musí souznít a mít společnou představu, co chtějí v Unii prosazovat.“

Kvůli omezenému rozpočtu na české předsednictví bude půlroční „česká režie“ ve velkém personálním oslabení. České stálé zastoupení původně navrhovalo, aby již před předsednictvím úřad posílil o více než 100 lidí. Vyjednávání ale nevyšla a prozatím je v plánu jen poloviční posila.

„České předsednictví bude diplomatická katastrofa,“ řekl Seznam Zprávám Čech, který pracuje v unijní instituci, ale nepřál si být jmenován. Nedostatek lidí i financí totiž může způsobit neschopnost České republiky cokoliv během půlročního mandátu prosadit ze své agendy.

„Lidé budou muset pracovat na hranici lidských možností, nebo předsednictví pouze servisně odvedeme,“ souhlasí s kritikou i novinář Filip Nerad. „Podle mého premiér Babiš nemá o předsednictví zájem. Nevidí v něm přidanou hodnotu,“ dodává.

„Předsednictví je žvanírna s chlebíčky, je drahé, stojí hodně peněz a nevidím v tom přínos,“ řekl podle jednoho člena vlády premiér Andrej Babiš na jednání, zjistil v březnu Deník N.

S tím Jakub Dürr zásadně nesouhlasil. Nedostatečné zabezpečení českého předsednictví může mít důsledky diplomatického rázu, mohou se ale projevit i na ekonomice. „Když předsedalo Rakousko, spočítalo si, že díky předsednictví vzrostlo HDP o několik procent. Vytvořilo se několik tisíc pracovních míst,“ připomíná Filip Nerad.

Novinář také zmiňuje, že se díky personálním posilám během předsednictví zvýší šance Čechů v Bruselu uspět v komplikované unijní struktuře. Díky dlouhodobé práci přímo na místě, shánění kontaktů a zkušeností se mohou Češi ucházet o místa v institucích. O to ostatně usiluje i premiér Babiš.

Novou velvyslankyní při EU je od začátku října Edita Hrdá. „V době, kdy se bude postupně zrychlovat tempo příprav našeho předsednictví, se tohoto postu ujímá zkušená diplomatka,“ okomentoval personální změny v tiskovém prohlášení ministr zahraničí Tomáš Petříček. Hrdá působila jako česká velvyslankyně v Argentině a Paraguayi, také jako velvyslankyně při OSN v New Yorku.

„Edita Hrdá je velmi zkušená diplomatka. Zároveň do toho jde s vědomím, že musí zvládnout předsednictví na základě Babišova půdorysu,“ upozorňuje však Filip Nerad na úkol nové velvyslankyně. Hrdá podle něj musela nabídku přijmout s faktem, že bude předsednictví „Babišovo“. „Je to herkulovský úkol,“ hodnotí Nerad.

Premiér Babiš na otázku Seznam Zpráv, jaký byl důvod odchodu Jakuba Dürra a jak budou s paní velvyslankyní Hrdou řešit předsednictví, odpověděl skrze tiskového mluvčího: „Paní velvyslankyně je kvalifikovaná pro výkon práce, studovala diplomacii v Madridu a Vídni a má zkušenosti s diplomacií na národní a mezinárodní úrovni. Zná fungování evropských institucí. Sama působila v ESVA.“

Nová velvyslankyně Hrdá problematiku českého předsednictví v roce 2022 komentovat nechtěla. Seznam Zprávy kontaktovaly také dnes již bývalého velvyslance Jakuba Dürra, zatím nereagoval.