Počet hospitalizovaných stoupá, v nemocnicích znovu vznikají covidária

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Zhoršená epidemická situace se opět začíná projevovat i na nemocničních lůžkách. Zatímco před týdnem čísla šplhala k 300 hospitalizacím, tento týden se počet zvýšil už na necelých 400. Lidí ve vážném stavu je o polovinu více než před týdnem, téměř 80. Přestože jsou data stále mnohonásobně příznivější než loni stejnou dobou, nemocnice situaci bedlivě sledují.

Například Fakultní nemocnice Olomouc kvůli nárůstu počtu intenzivních pacientů s covidem ukončila provoz jednotky následné a dlouhodobé péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Od čtvrtka ji opět mění na zvláštní covidové oddělení.

„Covid pozitivní pacienty v intenzivní péči máme aktuálně hospitalizované čtyři, což je kapacita oddělení JIP, které je pro ně určeno. Proto došlo k reprofilizaci, kdyby nějaký pacient v těžkém stavu ještě přibyl. Je zde k dispozici šest dalších lůžek,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Olomoucký kraj přitom patří k těm, které mají v celorepublikovém srovnání hospitalizovaných spíše méně. Nejvíce jich hlásí Praha, v nemocnicích tam ve středu leželo téměř 80 covid pozitivních. Vyšší čísla má také Jihomoravský kraj, kde se starají o 74 hospitalizovaných.

Některá data o sledovaném období z části regionů v oficiálních zdrojích zatím chybí.

Třetí nejvyšší počet hospitalizovaných s covidem má Moravskoslezský kraj, kde se zdravotníci na lůžkách starají o téměř 70 pacientů. Právě tento region přitom v posledních dnech zaznamenává nejvyšší nárůsty případů a část pacientů se do nemocnice v příštích týdnech pravděpodobně dostane.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava je zatím asi 40 covid pozitivních pacientů, z toho 33 na standardních lůžkách a pět na intenzivních.

„Od začátku září postupně počty pacientů s covidem rostou. Pro srovnání – v polovině září jsme měli 12 covid pozitivních pacientů. Na začátku října 15. Dnes více než dvakrát tolik. Ze současných 38 hospitalizovaných covid pozitivních pacientů je naprostá většina neočkovaných, a to 31 pacientů,“ přiblížila mluvčí Petra Petlachová.

Pokud se bude situace nadále zhoršovat, mohou to být ale zejména menší nemocnice, které se dostanou do potíží. Některé už nyní čísla s obavou pozorují, přestože aktuálně lůžka plná nemají.

„Žádáme lidi, aby zvážili návštěvu. Jinak se už vedení nemocnice poohlíží, kde by případně mohla zase být covidová lůžka. Zatím ale covidové pacienty nemáme a vyčkáváme,“ uvedla Marie Kalová, mluvčí Nemocnice Blansko.

K zákazu návštěv už kvůli epidemické situaci některá zařízení přistoupila. Vyhlásila ho třeba Vojenská nemocnice Brno. „Máme pacienty na běžné operace, tak by nebylo dobré, aby se nakazili,“ řekl ředitel nemocnice Martin Stračár. Ke stejnému kroku se rozhodly i Nemocnice Boskovice nebo Nemocnice Ivančice.

„U nás jsou hospitalizováni tři pacienti, dva na standardních lůžkách, jeden na intenzivní péči. Zatím situace není dramatická, i během léta jsme měli vyhrazené infekční oddělení a jsme připraveni pacienty přijmout a postarat se o ně. Dokonce jsme přijmuli jednoho pacienta z Prostějova, kde mají plné infekční oddělení. Jsme tedy připraveni, ale zatím se to nedá srovnávat s předchozí vlnou,“ popsala Seznam Zprávám Hana Hanke, mluvčí Nemocnice Šumperk.

Ze středečních dat vyplývá, že mezi hospitalizovanými v říjnu nemělo očkování přes 70 procent pacientů. Odborníci upozorňují, že by si zejména senioři očkovaní na začátku roku měli chodit pro posilující dávky vakcín.

Vláda opakovaně uvádí, že je to právě situace v nemocnicích, co hraje roli při rozhodování o opatřeních. Například náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková ještě minulý týden upozorňovala, že se stav sice horší, k utažení opatření ale zatím není důvod.

Podle viroložky a členky Mezioborové skupiny pro epidemické situace Ruth Tachezy je ale pouhé sledování stavu v nemocnicích krátkozraké. „Musíme si uvědomit, že pokud se člověk dostane do nemocnice, tak to už je pozdě. My potřebujeme zavádět a dodržovat preventivní opatření tak, aby se lidé do nemocnic dostávali v minimálních počtech,“ uvedla Tachezy.

„Hospitalizace znamená až u 37 % pacientů nutnost řešit pozdní komplikace tohoto onemocnění, což je špatně jak z hlediska zdraví lidí, tak to znamená vyšší finanční zátěž pro zdravotnictví. Vlastní hospitalizace je velmi nákladná záležitost ve srovnání s cenou vakcíny,“ dodala.

O situaci jednal ještě ve středu vládní integrovaný centrální řídicí tým. Ve čtvrtek má potom stav řešit Rada vlády pro zdravotní rizika.