Hlavní obsah

Metro, filharmonie, okruh. Praha chce stavět, žádá peníze, které jí stát krátí

Rozhovor s Pavlem Vyhnánkem ve studiu BurzaVideo: Zuzana Kubátová

 

Reklama

Praha má po letech stagnace připravené stamiliardové rozvojové plány. Nejbohatší české město však žádá, aby se na nich finančně podílel stát. Přispět mají také sami Pražané v podobě vyšších plateb za veřejné služby.

Článek

Poslední velká pražská investice, tunelový komplex Blanka, byla dokončena v roce 2015. Od té doby se rozvoj hlavního města zadrhl. Přílišnou pasivitu Praze nedávno vyčetla i ministryně financí Alena Schillerová. Připomněla, že má město rekordní finanční rezervy, ale vládnoucí koalici na magistrátu označila za „zadřenou brzdu“ rozvoje metropole.

Podle Pavla Vyhnánka, náměstka primátora pro oblast rozpočtu a financí (hnutí Praha sobě), mohou za stagnaci posledních let předchozí pražské vlády – včetně té poslední, ovládané Schillerové spolustraníky z ANO. „Po přechozí garnituře jsme nezdědili žádný velký připravený projekt,“ prohlásil Vyhnánek pro SZ Byznys (rozhovor, v němž náměstek popisuje pražské investiční záměry i cestu k jejich financování, si můžete pustit ve videu nad tímto článkem).

Praha je skutečně bohatá jako nikdy dřív. Zatímco s přípravou rozvojových plánů během let předcovidové prosperity otálela, hromadily se jí na účtech rekordní přebytky. Město má tak dnes v bankách uloženo téměř 90 miliard korun, k tomu výrazně snižuje dluh. I když je část přebývajících peněz vyhrazena městským částem, disponuje metropole nebývalou finanční rezervou.

Podle Vyhnánka však právě tato rezerva umožní projekty, jež změní tvář města v příštích letech. „Peníze na účtech potřebujeme proto, abychom do budoucna mohli rozjet velké investiční akce. V čele s novou linkou metra,“ uvedl v rozhovoru.

Metro za sto miliard

Nová linka D se bude stavět zhruba deset let a přijde minimálně na 100 miliard korun. Město už rozběhlo tendr na dodavatele prvního úseku na Pankráci, provádí přípravné práce a doufá, že vlastní stavba začne v příštím roce.

+6

Nové metro je největší chystanou pražskou investicí, nikoliv ale jedinou. Vyhnánek zdůrazňuje, že v metropoli běží stále řada menších akcí, jen loni do nich magistrát i místní radnice vložily 20 miliard korun. Od dvoumiliardové rekonstrukce Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přes modernizaci Revoluční ulice či Václavského náměstí až třeba po stavbu nového mostu, který má spojit Holešovice s Karlínem.

Na cestě jsou však hlavně dvě další velké stavební akce, jejichž význam překračuje hranice metropole. První je dostavba vnitřního městského okruhu, jemuž k dokončení stále chybí zhruba třetina. Zbývajících skoro devět kilometrů na severovýchodní hranici širšího centra bude stát podle Vyhnánka řádově desítky miliard korun. Přesná částka není známa, zatím se připravuje dokumentace pro územní řízení.

Foto: MHMP

Praze chybí dokončení vnitřního i vnějšího okruhu. Bez nich doprava v metropoli drhne.

Praha chce také postavit novou koncertní halu pro Českou filharmonii. Vůbec první veřejná reprezentativní budova v metropoli od pádu minulého režimu přijde minimálně na šest miliard korun, celkové náklady spolu s úpravami okolí v pražských Holešovicích budou však vyšší. Město slíbilo ještě letos vypsat architektonickou soutěž, ovšem jen v případě, že se podaří vyjasnit financování.

Navíc vedení města nedávno schválilo dvě strategické koncepce, jež přijdou do konce této dekády na další desítky miliard. Jednak strategii bytové politiky počítající s výstavbou tisíců městských bytů. A pak je tu klimatický plán do roku 2030, jehož souhrnné náklady jsou vyčísleny na 231 miliard korun. Většinu pokryjí peníze z rozvojových a transformačních fondů, Praha sama má však na snižování emisí a ekologii v příštích devíti letech z vlastního vydávat minimálně 1,5 miliardy korun ročně.

Rekordní rezervy nestačí

Kvůli všem těmto plánům je podle šéfů radnice rekordní bohatství Prahy jen dočasné. A co víc – radní tvrdí, že město samo za současného systému fungování veřejných rozpočtů na klíčové projekty, jako jsou metro či filharmonie, nemá. Žádají proto, aby na obojí přispěl stát.

„Zatím se s námi stát vůbec nechce bavit o spolufinancování linky D, což je špatně,“ říká Vyhnánek. Spolufinancování podobných projektů v metropolích ze státní kasy je podle něj „naprostý standard v jiných zemích Evropy i světa“.

„My zatím se státními prostředky počítat nemůžeme. Naštěstí stavba metra trvá dlouho, takže jsme schopni náklady rozvrstvit. Ale pokud se stát bude k této stavbě nadále stavět tak, že se ho netýká, ačkoliv je celonárodního významu, tak to pro Pražany bude znamenat, že během výstavby nemusí zbýt peníze na spoustu dalších investičních akcí. To by byla škoda, Praha je ekonomickým motorem české ekonomiky,“ říká Vyhnánek.

Podobně náměstek vidí i financování koncertní haly. „Ochota státu na spolufinancování je pro mě zásadní. Stavíme budovu s celonárodním přesahem, primárně pro státní těleso – Českou filharmonii. Není přijatelné, aby to hradilo jenom město. Ale myslím, že na tom je i široká shoda přinejmenším na ministerské úrovni,“ řekl Vyhnánek. Ministerské přísliby se podle něj „musí překlopit do nějakého ujednání minimálně symbolického charakteru“. Po podpisu memoranda bude možné přistoupit k architektonické soutěži.

+6

Víc z daní obcím

Kromě finanční spolupráce na velkých projektech Praha stejně jako další města a obce v zemi tlačí na změnu rozpočtového určení daní, systému, jímž se obcím rozdělují centrálně vybírané daňové příjmy.

Požadavky na změnu zesílily koncem loňského roku. Podzimní daňový balíček změnil výpočet daně z příjmu zaměstnanců, daň se přestala počítat ze superhrubé mzdy, a lidem tak zůstává z výdělku víc peněz. Daňový výnos je nižší, což výraznou měrou dopadlo právě na obce. I když jim část výpadku nakonec kompenzoval stát, jen hlavní město takto přišlo letos zhruba o pět miliard korun. Což je do 88miliardového rozpočtu citelný zásah.

Podle Vyhnánka je ale špatný celý způsob přerozdělení daňových výnosů mezi stát a obce. „Nemáme žádný přímý podíl na daních, na hodnotě, která se v Praze vytvoří. Postavíme nákladné metro a budeme mít vysoké náklady i s jeho provozem, ale veškerou přidanou hodnotu, celý ekonomický růst, který vytvoří, se pak přerozdělí po celé České republice,“ říká.

Současná podoba rozpočtového určení daní je podle něj neudržitelná. „Systém nemotivuje obce k ekonomickému růstu, ke snaze vytvářet nějakou hodnotu. To je světový unikát. Nechci se rouhat, ale kdyby se z Prahy ze dne na den odstěhovaly všechny firmy a všichni turisti by odešli do jiného města, já to na příjmech hlavního města nepoznám,“ tvrdí.

Vyšší daň z nemovitostí

Města by podle něj měla mít vyšší podíl ze zdanění fyzických osob a do budoucna i firem, které sídlí na jejich území. Dalším zdrojem by pak podle Vyhnánka mělo být i vyšší zdanění nemovitostí.

„Naše daň z nemovitosti je v celosvětovém srovnání opravdu na nejnižších úrovních. Vyšší daň z nemovitosti by odblokovala rozvoj, protože kdyby fungovala, mohly by z ní obce své rozvojové investice financovat. Dnes, když zainvestujete do města, zvýšíte hodnotu místních nemovitostí, ale celou tu hodnotu dostane pouze držitel nemovitosti. V budoucnu by se o tento profit mohlo rozdělit město s držitelem. Myslím, že by to bylo spravedlivé, města by pak mnohem víc investovala,“ řekl Vyhnánek.

Růst daně z nemovitosti náměstek podmiňuje snížením daňového zatížení práce, jež považuje za „alfu a omegu“ zásadnějších změn daňové struktury. Výpadek ve státní kase by se podle něj dal nahradit úsporami a lepší výdajovou strukturou.

Už teď ale Praha daň z nemovitosti zvyšuje alespoň podle možností, jež jí umožňuje současný zákon. Současná pražská koalice sáhla hned na začátku své vlády ke zvýšení daňového koeficientu, který je v pravomoci obcí. Daň se takto ale zvedala jen v těch pražských městských částech, jejichž starostové o to měli zájem.

Při financování velkých projektů počítá Praha i se zapojením soukromého kapitálu. Soukromé firmy by se podle Vyhnánka mohly podílet například na dostavbě jednotlivých stanic metra a jejich okolí. Dalším zdrojem mají být půjčky či evropské fondy.

Dražší služby

Magistrát chce zároveň získat víc peněz od samotných Pražanů a návštěvníků. Už letos v létě zdraží jízdenky v městské hromadné dopravě. Zřejmě to ale není poslední slovo.

„Na provoz městské hromadné dopravy jde dnes třetina běžných výdajů hlavního města Prahy. Praha má nejlevnější MHD na světě i v republikovém srovnání. To je na jednu stranu krásné, na druhou stranu ty peníze pak chybí ve školství, v sociálních věcech, v životním prostředí. Je otázka, zdali chce Praha do budoucna takto vysokou cenu nést. Pokud bude chtít realizovat své ambiciózní projekty, tak si bude muset přiznat, že nemůže dávat třetinu běžných výdajů jenom na provoz městské hromadné dopravy. A rozdělit ty náklady spravedlivěji,“ řekl Vyhnánek.

Podobně už město zvedalo ceny za odvoz odpadu. „Myslím, že obecně se Praha bude muset ke svým příjmům stavět zodpovědněji. V Praze byla historicky nejlevnější voda, nejlevnější svoz odpadu a tak dále. Dřív to Praha řešila tak, že rozprodávala majetek. Já myslím, že to je nesprávný postup. Že to není dlouhodobě udržitelné. Praha by si měla upřímně přiznat, že prostě některé služby takto levné nemůže udržovat, protože jinak si pod sebou podřežeme větev,“ uzavírá pražský náměstek pro rozpočet Pavel Vyhnánek.

Reklama

Doporučované