Mezinárodní cestovní ruch je na kolenou. A zvedat se bude dlouho

Socrates Gavriel provozuje hotel v Aténách. Místo toho, aby se teď připravoval na nával turistů z celého světa, počítá spíše s dramatickým poklesem návštěvníků.

Řecko je sice připravené vítat turisty od začátku července, hoteliér se však bojí toho, že pokud nějací turisté zemi vůbec navštíví, vyhnou se obloukem velkým městům a zamíří přímo na pláže. „Hotel je pronajatá nemovitost, musím platit účty. Investoval jsem do toho hodně. Doufáme, že v létě budeme mít nějaké příjmy, ale nevíme, jestli to tak bude,“ řekl Gavriel pro CNN Business.

Není to pouze příběh řeckého hoteliéra – totožnou situaci zažívají lidé po celém světě. Pandemie koronaviru zastavila mezinárodní cestovní ruch. Firmy skomírají bez ohledu na svoji velikost a jméno – od drobných podnikatelů přes majitele hotelů a restaurací až po giganty nebes.

Podle Světové rady pro cestování a cestovní ruch představuje cestovní ruch přibližně 10 procent světového HDP a jedno z deseti pracovních míst. Až třetina těchto pracovních míst a zhruba 2,7 bilionu amerických dolarů v HDP může být v důsledku současné krize v ohrožení, uvedla organizace minulý měsíc.

Největší zásah dostanou země, které jsou na turistech a jejich dolarech z velké části závislé. To jsou zejména malé ostrovní státy – pokles příjmů z cestovního ruchu o čtvrtinu pro ně znamená snížení v průměru o sedm procent HDP. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji to může být až 16 procent na místech, jako jsou oblíbené Maledivy či Seychely.

Zoufá si i Evropa, kam zamíří až polovina mezinárodních návštěv. Evropský parlament odhaduje, že odvětví cestovního ruchu ztrácí měsíčně zhruba miliardu eur, což je devastující ránou pro 27 milionů lidí, kteří v odvětví pracují.

„Krize v odvětví cestovního ruchu je hlubší, než jsme si před dvěma měsíci dokázali představit,“ řekla CNN španělská ministryně cestovního ruchu Isabel Oliverová. „Tento sektor byl jedním z prvních, jež důsledky krize pocítily, a bude jedním z posledních, které se zotaví,“ dodala.

Evropa sice zažívá fázi opětovného otevírání podniků, ale jen stěží se vrátí do zajetých kolejí předkrizových časů, kdy těžila z ekonomické prosperity. Majitelé zoufale potřebují naplnit své hotely či restaurace přívalem turistů, ale je tu jeden problém: otevření hranic může způsobit nárůst nově nakažených.

I přesto, že mytologické Řecko začne turisty vítat s největší pravděpodobností začátkem letních prázdnin, neví si tak úplně rady. Předseda vlády Kyriakos Mitsotakis připouští, že „je to velmi tvrdý kompromis“. „Nikdo přesně neví, jak to udělat,“ řekl v rozhovoru pro CNN na začátku května.

Nakopnutí cestovního ruchu coby veledůležitého pohonu globální ekonomiky nebude snadné. Oproti rozjíždění továren bude návrat cestování vyžadovat další uvolnění hraničních kontrol, mezinárodní spolupráci a především ochotu ke spolupráci samotných turistů.

Evropská komise se snaží odvětví oživit. Tuto středu představila soubor pokynů, jež mají zemím EU pomoci, sama ale připouští, že dokud bude virus kolovat mezi lidmi, cestování nebude bez rizika.

Komise počítá s tím, že v první fázi se začnou postupně otevírat hranice mezi „regiony, oblastmi a členskými zeměmi s pozitivně se vyvíjející a dostatečně podobnou epidemiologickou situací“. Nabádá také k dobrovolnému využívání mobilních aplikací a navrhla, aby letecké společnosti nebo cestovní kanceláře zákazníkům za zrušené cesty poskytovaly nejméně rok platné poukazy, a to za podmínek, které by lidi motivovaly k jejich využívání.

„Zásadní otázkou je budovat důvěru mezi zeměmi, že je bezpečné znovu otevřít hranice bez rizika opětovné nákazy, a budovat důvěru široké veřejnosti, že je létání bezpečné,“ vysvětlil v rozhovoru pro CNN minulý měsíc John Holland-Kaye, generální ředitel londýnského letiště Heathrow.

Letecké společnosti ovšem už snižují svou velikost, ořezávají flotily a ruší tisíce pracovních míst, protože se připravují na nejhorší: lidé budou méně létat. International Airlines Group, mateřská společnost British Airways, minulý týden uvedla, že neočekává poptávku cestujících na úrovni loňského roku před rokem 2023.

A situace je podobná i na vodě. Společnost Princess Cruises, která nabízí plavby od Karibiku po Evropu, zrušila prakticky všechny své letní odjezdy s odvoláním na omezenou dostupnost letů a uzavření oblíbených výletních přístavů. Konkurenční firma Norwegian musela na kapitálových trzích získat více než dvě miliardy dolarů, aby sama nešla ke dnu.

Letiště a hotely zavádějí zdravotní kontroly a zvyšují nároky na úklid a dezinfekci. Jejich cílem je jediné: přilákat zpět co nejvíce lidí a kontrolovat šíření nákazy. Sice je to stojí další peníze, ale podle generální ředitelky Světové rady pro cestování a cestovní ruch Glorie Guevaraové „jsou tato opatření nezbytná k obnovení důvěry, než bude dostupná vakcína“, uvedla pro CNN. „Nejkritičtější částí jsou letiště,“ dodala.

Guevaraová upozorňuje, že k restartu cestování dojde pouze v případě, pokud budou vlády souhlasit se zdravotními opatřeními, která vytvořil soukromý sektor. I když se tak ale stane, příchod nových turistů se pro tento rok neočekává. Rada odhaduje pokles až o 80 procent ve srovnání s loňskem v závislosti na tom, jak dlouho zůstanou cestovní omezení.

Během epidemie SARS byl zaznamenán pokles 0,4 procenta a po finanční krizi čtyři procenta.