Článek
„Ministři obrany všech členských zemí EU vyjádřili plnou podporu operaci Sophia a jejímu pokračování.” Po neformálním jednání ministrů obrany EU ve Vídni to dnes řekla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Vyjádřením podpory ministři reagovali na hrozby Itálie, že pro lodě unijní mise uzavře své přístavy.
Mise, která se zrodila v roce 2015 po neštěstí, při němž zahynulo podle odhadů až 800 migrantů, podle šéfky unijní diplomacie přinesla viditelné výsledky. Jedním z nich je podle ní i to, že počet migrantů plujících ze severní Afriky do Evropy od zahájení činnosti mise klesl o 80 procent.
Řím chce změnit pravidla pro působení mise. V současnosti podle nich všichni zachránění migranti skončí v italských přístavech. Itálie požaduje, aby lodě operace Sophia zachráněné migranty vozily i do jiných zemí. Pokud by se tak nestalo, pohrozil Řím, že pro lodě unijní mise své přístavy uzavře.
Mogheriniová na tiskové konferenci po neformálním jednání ministrů obrany zdůraznila, že změnami se ministři nezabývali, neboť jde podle ní o téma spíše pro ministry vnitra. Cílem dnešního jednání bylo zjistit, zda existuje „politická vůle” pro pokračování mise.
Rakousko navrhlo ochranu hranic armádou
Rakouský ministr obrany Mario Kunasek, který je členem protiimigrační Svobodné strany Rakouska, po jednání navrhl, aby policii s ostrahou vnějších hranic Evropské unie mohla pomáhat i armáda.
„Musíme chránit své hranice efektivně,” řekl Kunasek, jehož země v současnosti předsedá Radě EU. Podle něj po rakouském návrhu následovala „pozitivní diskuze”. Řada ministrů je ale k návrhu skeptická.
Misi EU podpořilo také Česko
Českou republiku na jednání ve Vídni zastupoval náměstek ministra obrany Jakub Landovský. „Já jsem potvrdil naši linii. Zdůraznil jsem význam strategické komunikace pro odrazení migrantů a pašeráků od organizace cest do Evropy,” řekl ČTK Landovský. Také podle něj se zástupci jednotlivých zemí shodli, že existence operace Sophia je zásadní pro důvěryhodnost Evropské unie a musí pokračovat.
Kromě migrace účastníci neformální schůzky podle Landovského mluvili třeba také o plánovaném evropském mírovém fondu nebo o trvalé strukturované spolupráci, označované zkratkou PESCO. Řešili také problematiku západního Balkánu. „Shodli jsme se na tom, že nesmí dojít k obnovení balkánské migrační trasy tak, jak ji známe z let 2014 a 2015,” poznamenal Landovský.
