Článek
Šéf německé diplomacie Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci, napsala agentura Reuters. Jmenný seznam osob, jichž by se měly sankce týkat, začne nyní připravovat unijní diplomatická služba.
„Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům,“ řekl Maas. Podle něj mají být potrestáni i ti, u nichž se prokáže cílená snaha falšovat volební výsledky.
„Rada se jasně shodla na tom, že běloruské volby proběhly nesvobodně a došlo k manipulaci s výsledky. Vyzvala běloruský režim, aby okamžitě zastavil násilí proti veřejnosti,“ okomentoval schůzku pro Seznam Zprávy český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Dodal také, že sestavením seznamu osob, které budou zařazeny na sankční seznam EU, byl pověřen Josep Borrel.
Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se unie podílela na zprostředkování dialogu mezi prezidentem Alexandrem Lukašenkem a opozicí, napsal Reuters.
V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.
„Společně s polským kolegou jsme iniciovali mimořádný summit Evropské rady k tématu Bělorusko, abychom vyslali jasný politický signál k ukončení násilností,“ sdělil Petříček. „Včera jsem také mluvil s maďarským ministrem zahraničí, bavili jsme se o formě sankcí. Během dnešního setkání panovala i na maďarské straně shoda - že sankce musí být,“ popisuje český ministr zahraničí atmosféru u jednacího stolu.
Unie už v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
