Článek
Ministerstvo spravedlnosti vedené ministryní Marii Benešovou (za hnutí ANO) chce omezit zveřejňování informací o plánovaných soudních jednání.
V současné době je totiž možné na resortním webu zjistit, v kolik hodin a kde se daný případ bude u soudu projednávat a také, koho se týká. Ke zjištění informací stačí mít jen spisovou značku, kterou soudy ke každému případu přidělují.
Vedle toho existuje ještě webová stránka, která čerpá data od Ministerstva spravedlnosti. Na tomto webu je každý týden přehled soudních jednání u všech soudů v celé republice.
Jenže úřad ministryně Benešové chce nově informace o jednáních zredukovat, a to tak, aby nebylo jasné, čí případ budou soudy projednávat.
„V budoucnu se v přehledu jednání na stránkách ministerstva nebudou objevovat ani podrobné údaje o jménech účastníků," uvedl mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka s dodatkem, že opatření dolehne také na zmíněnou webovou stránku, která od resortu data čerpá. „Uvedená soukromá stránka už také nebude fungovat,“ sdělil mluvčí Řepka.
„Zveřejnění podobných údajů nepřiměřeně zasahuje do práv účastníků řízení,“ zdůvodňuje změnu.
Informace o soudních jednáních v současné době zveřejňují na svých webech ještě některé soudy. Jde však o výjimky, dělají to jen vrchní nebo některé krajské soudní instituce.
Předseda ústavně právního výboru Sněmovnu a dlouholetý poslanec ODS Marek Benda se v případě této změny přiklaní na stranu ministerstva.
Naopak podle poslance sociální demokracie Jana Chvojky, který je místopředsedou ústavně právního výboru, není omezování této služby šťastné. „Vedlo by to k omezení transparentnosti a ‚uživatelského komforu‘ nejen odborné veřejnosti,“ doplnil Chvojka.
Dochází ke střetu několika práv
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová pak uvedla jiný pohled na tento případ. Podle ní dochází ke střetu několika práv: právo veřejnosti na přístup k informacím o soudních jednáních tu stojí naproti právu účastníků na ochranu osobních údajů.
„Ano, je to určité omezení přístupu veřejnosti k informacím o jednání,“ komentuje Daniela Zemanová chystané kroky ministerstva. „Může být oprávněné, pokud je ve prospěch jiného práva a jedná se o přiměřený prostředek,“ podotkla.
Podle mluvčího Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného chystaný krok resortu Marie Benešové nepomůže k transparentnosti justice.
„Transparentnosti justice neprospívá, pokud se takto omezuje snadný online přístup k informacím, které jsou běžně dostupné veřejnosti na každém soudu,“ uvedl Ondřej Šťastný. „Je věcí Ministerstva spravedlnosti, v jaké míře klade důraz na transparentnost justice. Je třeba říci, že věc se přímo netýká státního zastupitelství, ale soudů,“ dodal.
Podle předního tuzemského advokáta Tomáše Sokola, který vede také Unii obhájců, však stačí, že má veřejnost možnost se soudních jednání účastnit.
„Stát smí dělat pouze to, k čemu ho zákony opravňují, a žádný zákon neopravňuje stát, aby veřejnosti ‚vytruboval’, kdo se kde rozvádí a kdo je souzen za to, že něco ukradl. Pokud se to dělo, tak to rozhodně byl zásah do osobnostních práv účastníků soudního řízení,“ prohlásil Sokol.
Právník Transparency International Jan Dupák však upozorňuje na to, že ti, kteří se dnes soudních jednání účastní, se na nich běžně dozvědí mnoho osobních údajů. Podle něho by v budoucnu mohli lidé zavalit soudy svými žádostmi o informace, aby zjistili, koho se daný případ týká.
„Zrušení veřejného informování o účastnících plánovaných jednání pouze zvýší množství žádostí o informace mířících na soudy, přestože není žádný důvod, proč se od zavedené praxe odchylovat. Soudy mají v tomto směru dostatek zkušeností a v oprávněných případech bývají jména účastníků řízení skryta,“ uvedl Dupák a doplnil, že jde třeba o případy, kdy se projednávají utajené informace nebo se případ týká dětí.
