Hlavní obsah

Ministryně Benešová se zastala podvodníka, kterého hájila jako advokátka

Foto: vlada.cz

Pro koho podala Marie Benešová stížnost? Pro spravedlnost, anebo využila vládní postavení pro někdejšího klienta?

Reklama

Marie Benešová (za ANO) po nástupu do vlády odmítala, že by jako ministryně spravedlnosti mohla rozhodovat o svých bývalých klientech z advokátní praxe. Avšak přesně to se nyní stalo.

Článek

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) chce nižší trest pro odsouzeného, jenž dostal osm let vězení. Snažil se uplatit svědky, kteří ho mohli usvědčit z obrovských daňových podvodů.

Marie Benešová využila práva plynoucího z postavení ministryně a podala ve prospěch tohoto muže takzvanou stížnost pro porušení zákona. Potud vše v pořádku: ministryně spravedlnosti smí podle zákona takto vstoupit do odsouzené kauzy a nechat ji přezkoumat Nejvyšším soudem – když si myslí, že byl porušen zákon.

Poslechněte si celý článek v audioverzi.

Tím, za něhož se ministryně postavila, je však někdejší klient, kterého Marie Benešová před lety jako advokátka (před nástupem na ministerstvo) zastupovala. Íránsko-český podnikatel Shahram Abdullah Zadeh je obžalován za to, že při obchodech s benzínem okradl stát na daních o 2,5 miliardy.

Přesně na možnost takového střetu někdejší advokátní praxe s pravomocemi ministryně spravedlnosti Seznam Zprávy upozornily, když Marie Benešová v roce 2019 do vlády přicházela. Že se jako advokátka aktivní v mnoha trestních kauzách může snadno dostat do střetu zájmů. A to právě ve chvíli, kdy podá stížnost ve prospěch svých bývalých klientů.

Marie Benešová toto riziko tehdy zlehčovala. „To je to, kdyby nebyly ryby, nebyli by rybáři,“ použila svoje oblíbené rčení. „Kdyby se to stalo, budu obezřetná. Mám tady náměstky, mám tady ředitele odborů, tak bych postupovala asi v souladu s jejich názorem. Nebo já nevím, neumím si to představit. Nikdy jsem nezažila takovou situaci,“ pokračovala.

Stížnost podaná Benešovou se týká dva roky starého rozsudku – Zadeh a dalších pěti lidí (mezi nimi i dva advokáti a jeden bývalý policista) byli odsouzeni za ovlivňování trestního řízení.

Konkrétně za to, že s pomocí úplatků přesvědčovali obžalované v hlavní části kauzy miliardových daňových úniků, ať vypovídají v Zadehův prospěch. Čtvrt milionu a pobyt v lázních nabídli i tlumočníkovi – když nebude chodit k soudu, a řízení se tak protáhne. Zadeh za to dostal pravomocně osm let vězení, a to právě proto, že soudce v něm viděl hlavní postavu zločineckého spolku.

Benešová nejdřív podání stížnosti ve prospěch odsouzeného podnikatele Zadeha odmítla vysvětlit. „Omlouváme se, ale na vaše dotazy nebude paní ministryně reagovat,“ uvedl její mluvčí Michal Pleskot.

Později upřesnila, že se na ni s žádostí o podání stížnosti obrátili rodiče jednoho z odsouzených advokátů. Oba jsou právníci. A protože je mezi odsouzenými i podnikatel Zadeh, týká se stížnost i jeho. „Stížnost pro porušení zákona podepisuje výhradně ministr a toto právo nelze přenést na jiného pracovníka,“ řekla Benešová.

Ministryně tvrdí, že Zadeha zastupovala jen výhradně v době, kdy podnikatel seděl v roce 2015 ve vazební věznici ve Znojmě a snažil se dostat na svobodu. Nikoli ve stěžejním případu daňového podvodu. „Nezastupovala jsem Zadeha v kauze jako takové,“ dodala Benešová.

Jsou to „organizovaní zločinci“?

Ministryně Benešová v textu stížnosti zveřejněném na webu Ministerstva spravedlnosti tvrdí, že byla chyba Zadeha a spol. odsoudit jako organizovanou skupinu – což vždy znamená vyšší trest, než když někdo spáchá zločin sám.

Ministryně argumentuje, že organizovaná skupina musí mít například jasnou vnitřní strukturu a rozdělení rolí a musí v podsvětí působit soustavně. Nestačí tedy jen třeba jeden obchod s drogami nebo jedno ukradené auto.

Stížnost po porušení zákona, kterou Benešová podala ve prospěch podnikatele Zadeha. Ministerstvo ji - tak jako další stížnosti - zveřejnilo v anonymizované podobě na webu.

Ministryně také ve stížnosti namítla, že není jasné, jestli můžou být za organizovanou skupinu považováni i lidé, kteří se společně rozhodnou nezákonně ovlivnit, jaké výpovědi zazní před soudem. „S ohledem na výše uvedené mám za to, že v předmětné věci nebyly s ohledem na současný stav soudní praxe a právní nauky naplněny znaky těch trestných činů, jimiž byli obvinění uznáni vinnými, které obsahují znak organizované zločinecké skupiny,“ uzavírá Benešová svou stížnost.

Zda byla Marie Benešová se svou argumentací úspěšná, se zatím neví. Nejvyšší soud sice o stížnosti rozhodl už březnu, ale soudci stále ještě píší rozhodnutí. Podle mluvčího soudu Petra Tomíčka tak není možné k výsledku stížnosti uvést nic bližšího.

Marie Benešová jako advokátka přišla do kontaktu s hlavní částí kauzy podnikatele Zadeha (tedy s dvouapůlmiliardovým daňovým podvodem) před šesti lety. Zadeha poslal soud do vazby, odkud podnikatel nabízel kauci 150 milionů za propuštění.

Zadehova hlavní advokátka tehdy část případu přepustila právě Benešové, s níž se dobře znala.

„To znamená, že ji v přípravném řízení při některých úkonech zaskakuji, kde tomu třeba lépe rozumím. Sedíme spolu (s advokátkou) v Karlíně v jedné kanceláři,“ řekla tehdy Benešová serveru Lidovky.cz., v té době byla Marie Benešová i poslankyní za sociální demokracii.

Bojoval už za Metrostav

Marie Benešová není první z ministrů a ministryň spravedlnosti, kteří před jmenováním do vlády pracovali jako advokáti. Neměli však na rozdíl od Benešové těžiště své právní praxe v zastupování v trestních kauzách. Například exministr Robert Pelikán (za ANO) se zaměřoval na obchodní právo.

Marie Benešová nadto v minulosti dokázala plynule přecházet mezi rolemi političky a advokátky – spolumajitelky advokátní kanceláře Benešová Beránek Blaha. Tato kancelář například zastupovala stavební společnost Metrostav obviněnou z uplácení v případu středočeského hejtmana Davida Ratha – a Benešová zároveň ve Sněmovně coby poslankyně prosadila návrh, aby stíhané firmy měly větší šanci odejít od soudu bez trestu.

Když před dvěma lety Seznam Zprávy poprvé na možný střet zájmů u Benešové upozornily, někteří právníci souhlasili, že tohle je slepá ulička současného systému. Ministryně má možnost vstupovat do trestních kauz. Ale zároveň jako advokátka – byť s pozastavenou praxí – musí zachovávat mlčenlivost. Tedy nesmí zveřejnit jména svých klientů. Takže nelze ani ohlídat, jestli na ministerstvu nepomáhá lidem, jež obhajovala.

„Je prakticky nemožné to veřejně ohlídat,“ řekl advokát Pavel Franc z organizace Rekonstrukce státu, která prosazuje transparentní veřejnou správu.

Že se teď objevil první případ, kdy Benešová podala stížnost ve prospěch klienta, považuje právník Ondřej Závodský z Nadačního fondu proti korupci za chybu celého systému.

„Zkrátka by do funkce ministra spravedlnosti neměli nastupovat lidé, u nichž takový konflikt hrozí. A když už se ministryně do střetu zájmů dostane, měla by vše veřejně vysvětlit: najít odvahu vystoupit a popsat, jaký vztah měla s tímto klientem a proč stížnost podala,“ řekl Závodský.

I to je přitom jedna z otázek, na něž Benešová odmítla odpovědět – Seznam Zprávy se ptaly, kdy přesně spolupráci se stíhaným podnikatelem Zadehem ukončila a jak dlouho pro něj pracovala.

Dvojroli ministryně-advokátky kritizoval i Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. V nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásil, že spoluvlastnit advokátní kancelář a zároveň být ministrem spravedlnosti je „téměř absurdní“.

A pokud dojde k tomu, že ministryně se dostane do kontaktu s kauzou, na níž může mít její advokátní kancelář zájem? „Potom se samozřejmě musí vyloučit pro podjatost,“ reagoval Rychetský.

Marie Benešová vystupuje jako politička, která je v některých případech velmi citlivá právě na střet zájmů. Nevidí ho u premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle Evropské komise ovládá společnost Agrofert a zároveň má jako politik vliv na čerpání dotací. „Já si myslím, a pan Babiš to tak říká, že splnil všechny předpoklady a nemůžou mu zpětně vymýšlet další nové a nové léčky, aby ho dostali z politiky,“ prohlásila už dříve.

Naopak konfliktem zájmů zdůvodňuje, proč uvažuje o kárné žalobě na Pavla Zemana, nejvyššího státního zástupce.

Zeman se v roce 2014 na schůzkách se soudcem Janem Czerninem přimlouval za spřáteleného farmáře – tento podnikatel se chtěl dostat k pozemkům, které zrestituoval Karl Eugen Czernin, soudcův vzdálený příbuzný. Zároveň v kauze restitucí Czerninů zasáhl Pavel Zeman do případu dvou úřednic pražského magistrátu, které stály před soudem, neboť restituci umožnily.

Zeman přede dvěma týdny ohlásil, že z funkce nejvyššího žalobce od června odstoupí. Zdůvodnil to mimo jiné i tlakem ministryně Benešové.

Reklama

Doporučované