Hlavní obsah

Místo Soukupa Xaver Veselý: Rozhovory s prezidentem patří mistrům

Satirický pořad Štastné pondělí složil poctu vrcholu televizní zábavy. (Video: Jindřich Šídlo, Profimedia.cz, Shutterstock.com, Seznam.cz, Youtube.com)

21. 1. 11:05

„Zeman, kdysi vášnivý a udatný diskutér, si v podstatě odvykl na skutečně ostré souboje argumentů. Ve zbývajících třech letech na Hradě se nehodlá zbytečně vysilovat, takže pochopitelně s radostí přijal nabídku, že když si bude chtít nezávazně poklábosit s přítelem, Český rozhlas za ním pošle přenosový vůz,“ píše komentátor Jindřich Šídlo.

Článek

Jedna legenda televizní zábavy skončila. Už nikdy si ve čtvrtek večer nevychutnáme Týden s prezidentem, známý též jako „klečíme před hlavou státu“, který téměř tři roky nabízel divákům své TV Barrandov Jaromír Soukup.

Byl to žánr interview, o němž se musí učit na žurnalistických školách – a obáváme se, že také předznamenává novou éru.

Obvykle probíhá rozhovor s politikem zhruba tak: moderátor se ptá, politik odpovídá nebo se snaží uniknout. Moderátor se mu v tom snaží zabránit a klade mu doplňující otázky, dokud není spokojen, dokud politik definitivně neodmítne odpovídat nebo třeba neopustí studio.

Oba hráči rozumějí svým rolím, vědí, že jde někdy o trochu těžší zápas, který má ale svá pravidla, a pokud se z obou stran dodržují, může se někdy konat odveta.

Ano, takže přesně takhle čtvrteční posezení s prezidentem na Barrandově nevypadalo. Nebyl to rozhovor, byla to součást druhé volební kampaně prezidenta Zemana před volbou v lednu 2018. Ta se pak prodloužila o další dva roky a poskytovala každý týden hlavě státu možnost nerušeně sdělit, co si myslí, koho chová momentálně v oblibě a koho brzy pošle k zemi.

Chvílemi se člověk až musel stydět za to, co vidí, za „moderátorovu“ zcela upřímnou a bezelstnou servilnost a prezidentovo špatně maskované pohrdání.

Prezident si pečlivě vybírá, s kým pravidelně hovoří, a s několika výjimkami pravidelně volí situace, v nichž nemůže prohrát ani remizovat (mimochodem, nejdůstojnější videorozhovory se Zemanem vedl donedávna David Vaníček na webu Blesku).

Soužití Hradu se soukromou televizí s čínskými spolumajiteli dospělo časem až k řekněme rodinnému formátu. Nejenže sám Soukup je příbuzným prezidentova nejvlivnějšího poradce Martina Nejedlého.

Práci na Barrandově svého času nalezla i kancléřova manželka Alex Mynářová, která vedle vlastního pořadu „Vlivní“ a předčítání zpráv moderovala první díly Týdne s prezidentem. A nebála se přitom položit třeba i tak impertinentní otázku, zda si prezident ve druhém období ponechá ve funkci jejího manžela, vlekaře a rybníkáře Vratislava.

Když k tomu připočítáme sice jen krátkodobý, ale o to intenzivnější zážitek s vlastní talkshow prezidentova mluvčího, máme před sebou definici Česka jako rodinné firmy, v níž se najde práce pro každého, přičemž v některých případech jde vyloženě o záchranu před úřadem práce.

Nicméně prezident má samozřejmě plné právo si vybírat, s kým bude komunikovat, a on sám – a jeho okolí ho v tom podporuje – je přesvědčen, že své voliče nejlépe osloví v polospánku na Barrandově nebo v Parlamentních listech.

Zeman, kdysi vášnivý a udatný diskutér, si v podstatě odvykl na skutečně ostré souboje argumentů, a kdyby s ním před dvěma lety v TV duelech před druhým kolem volby seděl někdo jiný než nervozní politický začátečník Jiří Drahoš, mohlo být dnes všechno jinak.

Jenže „kdyby“ nemá cenu. Prezident Zeman před dvěma lety uhájil druhý mandát a ještě další tři roky si on a jeho okolí budou vybírat dividendy. Od stolu hojnosti byl odstrčen pouze už nepotřebný Soukup, což je celkem běžný osud těch, kteří si myslí, že snad prezident opětuje jejich úctu a sympatie. V padesáti letech a s pověstí tvrdého byznysmena si to šéf Barrandova měl spočítat sám.

Prezident se ve zbývajících třech letech nehodlá zbytečně vysilovat. A musíme ocenit, jak mu v tom vychází vstříc veřejnoprávní Český rozhlas, jehož generální ředitel René Zavoral okamžitě úslužně nabídl služby svého externího moderátora Xavera Veselého.

Prezident pochopitelně s radostí přijal, sice to nebude každý týden, ale až si bude chtít nezávazně poklábosit s přítelem, ví, že za ním přenosový vůz Českého rozhlasu rád přijede. I Xaver Veselý přece vždycky patřil do širší rodiny.

A tady už nejde o Soukupa a jeho televizi. Tohle je mnohem vážnější. Ukazuje to, jak lehce se může naplnit vize některých politiků o médiích veřejné služby a jejich smyslu. Tím má být zřejmě permanentní připravenost poskytnout politikům konejšivou náruč spřáteleného moderátora, od kterého nic nebezpečného nehrozí.

Ředitel Zavoral už pochopil, co doba žádá. Na jaře pak Sněmovna se šlapající většinou ANO–KSČM–SPD zvolí šest nových členů patnáctičlenné Rady České televize.

Jednou možná budeme na Týden s prezidentem vzpomínat jako na nevinnou epizodu v časech, než začalo skutečně přituhovat.

Reklama

Doporučené