Hlavní obsah

Na bydlení měli mladí šanci naspořit rychleji. Pak přišel skok cen

Foto: Lighthouse Group

Ilustrační foto.

Reklama

aktualizováno •

V Česku rostly do roku 2019 platy a mzdy mladých lidí rychleji než ceny bytů, tvrdí analýza. Výjimkou zůstává Praha. Ale jen za poslední půlrok rostly ceny bytů jedním z nejrychlejších temp v EU.

Článek

V době, která s sebou přináší historicky nejvyšší tempo zdražování nemovitostí se jen těžko dá uvěřit tomu, že ještě v roce 2019 situace nahrávala lidem pod třicet, kteří spořili na vlastní bydlení.

Podle analýzy datového portálu Česko v datech bylo pro mladé lidi v Česku jednodušší našetřit na vlastní byt, než deset let před tím. Za zlepšením stojí růst příjmů mladých lidí.

Ve všech regionech se za deset let průměrná doba spoření na vlastní byt zhruba o 60 metrech čtverečních snížila. Výjimkou byla Praha, se tradičně šetří na byt nejdéle - v roce 2019 to bylo 31 let, o rok déle než o deset let dřív.

Naopak na Olomoucku se zkrátila doba spoření na vlastní bydlení o 4 roky na 14 let. Ještě v roce 2011 bylo možné v Olomouckém kraji koupit byt o 65 metrech čtverečních za tamní průměrnou cenu 1 197 777 Kč a podle kalkulace analýzy portálu se člověku ve věku 20 až 29 let povedlo na bydlení s teoretickým odložením třetiny vlastního příjmu za 18,4 roku.

K roku 2019 ale došlo k výraznému zkrácení doby spoření. I přesto, že stejný byt by o osm let později stál o přibližně dvě stě tisíc více. Našetřit by na něj člověk pod třicet zvládl s průměrným příjmem už za 14,2 roku.

Z dat, které pro svou analýzu využil portál Česko v datech a čerpal z Informačního systému o průměrném výdělku, vyplývá, že průměrná mzda mezi roky 2011 a 2019 ve věkové skupině vzrostla o téměř deset tisíc korun. Ještě v roce 2011 si člověk v letech mezi 20 a 29 rokem vydělával v Česku 19 858 korun. K roku 2019 to ale dle dat bylo už 28 933 korun. K výpočtu v jednotlivých krajích byla vždy využíván průměrný příjem v konkrétní oblasti. V potaz byl dle analýzy brán důraz také na rozdíl mezi platy a mzdou v jednotlivých krajích. V porovnání v roce 2019 byl průměrný plat ve stejné věkové skupině ještě vyšší, než průměrná mzda. Informační systém o průměrném výdělku uvádí konkrétně 31 729 Kč za měsíc.

„V každém roce jsme srovnávali tehdejší mzdu a plat v daném kraji s tehdejší cenou průměrného bytu (opět v tom samém kraji). Z toho nám vyšlo, že kromě Prahy mladí Češi do 29 let na byty z průměrných výdělků našetřili v roce 2019 rychleji než v roce 2011,“ popisuje vznik analýzy Tomáš Odstrčil z portálu Česko v datech. A dodal, že za rok 2019 jsou nejposlednější ucelená data.

Za letošní i minulý rok ale byty v Česku dál výrazně zdražovaly. Meziroční růst cen nemovitostí v Česku v prvním letošním čtvrtletí zrychlil na 11,9 procenta. Což byl čtvrtý nejvyšší růst v EU, uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. To mohlo „náskok“ růstu mezd mladých oproti roku 2019 smazat.

Mimo Prahu si lidé na byt spoří rychleji než dříve

Ceny bytů jsou v současnosti mnohem vyšší, než si může většina mladých dovolit. Podle dat Českého statistického úřadu stojí průměrný pražský byt (s rozlohou 57,8 metru čtverečního) přibližně 3,6 milionu korun. Reálně mohou ale ceny být více než dvojnásobné.

Přestože jsou v Praze nejvyšší průměrné mzdy a zároveň byty v průměru nejmenší, při odkládání třetiny současného výdělku by na byt Češi ve věku 20–29 let spořili (bez využití hypotéky či jiných nástrojů, pozn. redakce) přes 31 let. Od roku 2011 tato doba vzrostla o necelý rok.

„To se může na první pohled zdát jako minimální růst, ale je potřeba přihlédnout k ostatním částem republiky. Praha je totiž jediná, kde doba spoření na byt z průměrných mezd od roku 2019 vzrostla. Na Olomoucku klesla například o 4 roky a na Karlovarsku to bylo dokonce o téměř pět let,“ upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Praha je stále méně dostupná

Na rozdíl od regionů, kde průměrná doba spoření na vlastní bydlení u mladých Čechů do roku 2019 klesala, v metropoli rostla. To potvrzují také data developerské společnosti Central Group. Podle ní by obyvatel Prahy na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje.

„Dostupnost bydlení klesá ve všech sousedních zemích a jejich metropolích. Praha ale žebříček s velkým náskokem vede a svůj odstup stále zvětšuje. Ještě v roce 2014 Pražan vydělával na stejně velký byt jako dnes o pět let kratší dobu. Tedy podobně dlouho jako nyní ve Vídni, Varšavě či Berlíně, které nám mohou jít příkladem,“ uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský. I přesto, že se dostupnost u mladých lidí v posledních letech v průměru zlepšuje, spořit na vlastní bydlení v Česku je stále složitější.

Podle analýzy Central Group úřady za posledních pět let v Praze povolily jen 3,3 bytu na 1 000 obyvatel.

„Ceny bytů v Praze dlouhodobě rostou výrazně rychleji než mzdy. Zatímco mzdy se od konce roku 2014 zvýšily o 32 procent, ceny bytů za stejnou dobu vzrostly o 97 procent. V nabídkách se nyní pohybují kolem 122 000 korun za metr čtvereční. Za stejnou částku, která v roce 2014 stačila na byt s rozlohou 70 metrů čtverečních, si dnes Pražan koupí jen zhruba poloviční byt,“ doplnil Kunovský.

Ceny nemovitostí totiž v Česku rostou každoročně přibližně o osm až devět procent a růst mezd se podle Českého statistického úřadu obecně pohybuje kolem tří až čtyř procent.

Investici do vlastního bydlení u většiny mladých lidí zpravidla předchází pronájem nebo život na koleji. Zhruba 67 procent Čechů ve věku 16 až 29 let dle analýzy žije u svých rodičů. Komu by se zdálo číslo vysoké, toho může uklidnit fakt, že se Česko vyskytuje ještě o dva procentní body pod evropským průměrem, kde u rodičů bydlí až 69 procent lidí, častěji se pak doma drží muži.

Právě rozdíl mezi pohlavími je ještě znatelnější než v případě souhrnných unijních statistik. Víc než tři čtvrtiny českých mužů do třiceti let žijí u svých rodičů, zatímco u žen dosahuje tento poměr 58 %.

Nejméně platí za koleje v Pardubicích

Kromě bydlení u rodičů studenti často místo pronájmů soukromých bytů nejprve volí pobyt na vysokoškolských kolejích – jsou totiž násobně levnější. „Ani u studentů z Prahy, kteří za koleje platí nejvíce, se průměrná měsíční částka nepřehoupne přes tři a půl tisíce korun. Nejméně pak za koleje platí studenti s trvalým bydlištěm v Pardubickém kraji, kteří za ně průměrně zaplatí 2 806 korun,“ popisuje situaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Jedním z hlavních důvodů takového výběru je finální cena bydlení. Podle informací České spořitelny průměrný nájem jejích klientů ve věku 18 až 24 let vycházel v loňském roce na 7 777 Kč.

Placením nájmu tak tato věková kategorie přichází o bezmála třetinu vlastního měsíčního příjmu. Během prezenčního studia na vysoké škole má pravidelný příjem jen zhruba 39 % studentů a dalších 27 % se spoléhá na příležitostné přivýdělky.

Nad 1+kk se mladí bez spolubydlícího neobejdou

Z dat realitní kanceláře RE/MAX spolu s průměrnými platy podle Českého statistického úřadu vyplývá, že si mladí do třiceti let mohou ze svého průměrného výdělku bez problému hradit nájem garsoniéry i 1+kk, a to i v cenově náročnější Praze, kde jsou ceny výrazně vyšší ve všech typech bytů než ve zbytku republiky.

U prostornějších bytů, kde už pražský nájem tvoří přes polovinu výdělku této generace, pomohou platící spolubydlící, mezi které se hrazení nájmu rozdělí.

Do roku 2019 rostly průměrné nájmy podobným tempem jako mzdy, ale kvůli pandemii začaly být od loňska dostupnější napříč všemi kategoriemi. Kromě největších bytů o více než čtyřech místnostech klesaly ceny nájmů i letos.

Poznámka, 9. 7. 2021, 15:06: Text jsme doplnili o detailnější informace o tom, z jakých údajů o mzdách analýza portálu Česko v datech vycházela a upřesnili, že se výpočty týkají období 2011 až 2019.

Reklama

Související témata:

Doporučované