Hlavní obsah

Mladý exkancléř Kurz má před volbami výrazný náskok. Vítězství mu může překazit další uniklé video

Foto: ČTK

Bývalý kancléř Rakouska Sebastian Kurz.

Reklama

Necelé dva měsíce – tolik času zbývá Rakousku do předčasných parlamentních voleb. Jejich favoritem jsou opět rakouští lidovci v čele s bývalým kancléřem Sebastianem Kurzem. V minulých volbách v roce 2017 získali 31,5 procenta hlasů a podle předvolebních průzkumů z minulého týdne měla Kurzova strana zhruba 37% podporu. Druhá sociální demokracie má podle průzkumu podporu zhruba 24 procent.

Článek

Hlasy pro Kurzovy lidovce se kupí i přesto, že letos na jaře padla právě jeho vláda. A to pod tíhou kompromitujících materiálů, které zdiskreditovaly koaliční Svobodnou stranu. „Lidovci zase celou kampaň postaví na Kurzovi, který navzdory všemu – navzdory tomu, že už nestojí v čele vlády – stále patří k nejpopulárnějších politikům v Rakousku,” uvedl pro Seznam novinář Robert Schuster z Lidových novin.

Svou popularitu umíchal dvaatřicetiletý Kurz hned z několika ingrediencí – roli hraje i jeho mládí. „Pořád je to mladý člověk, svůj potenciál v politice ještě nevyčerpal. A kancléřem nebyl příliš dlouho, zhruba rok a něco, což není moc dlouhá doba jednak na to, aby se ukázal, zároveň i na to, aby se nějakým způsobem rakouské veřejnosti znepříjemnil,” míní Schuster. Rakušané si tak podle novináře před předčasnými volbami neasociují s Kurzem žádná „špatná” rozhodnutí, která by se podepsala na jejich životech, například zvyšování daní.

„Kurz žije z toho, že se prezentuje jako reformátor, který se snažil přijít třeba s novými daňovými úlevami, pomoci snižovat daně podnikatelům a tak dále. Spíš jako někdo, kdo má do budoucna co říct – a to by mohlo být i hlavní poselství té jeho kampaně,” mínil Schuster.

Novinář Robert Schuster ke Kurzově předsednictví v Rakouské lidové straně. Video: Jolana Humpálová, Seznam Zprávy

Aféra ve skartovně dat

Do podpory lidovců v zářijových volbách by se ale mohlo promítnout pokračování kauzy Ibizagate. V rakouských médiích se v posledních dnech přetřásá aféra, která dosahuje právě až na Kurze. Jde o uniklé video, na němž Kurzův bývalý zaměstnanec nechává zničit pět harddisků. A to pod falešným jménem a bez placení.

Ke skartaci došlo podle německého serveru Der Spiegel před dvěma lety – muž se u přepážky ve skartovně ohlásil jako Walter Maisinger a účely své návštěvy označil do návštěvnické knihy za „soukromé”. Ve skutečnosti šlo o blízkého spolupracovníka Kurze známého jako „Arno M”. Ten svým chováním, mimo jiné i značnou nervozitou, vzbudil podezření. Harddisky nechal Arno M rozdrtit, poté vzal skartované zbytky a hodil je do drtičky ještě jednou.

Kurz tvrdí, že ho zveřejněná nahrávka šokovala – podle některých rakouských médií, která údajně mají k dispozici exkancléřovu e-mailovou korespondenci, ale o videu ví už rok a půl. Podíl na takové aféře by pak mohl s přízní lidoveckých voličů při předčasných volbách zahýbat.

„Záleží na tom, jestli se časem neukáže, že Kurz věděl o té záležitosti víc, než je teď ochoten přiznat,” uvedl Schuster. „Pokud se našla nějaká zpráva, kde tomu spolupracovníkovi nařizuje ‘jdi, skartuj těch pět harddisků, aby byl pokoj, abychom zametli stopy’ – v takovém případě by se to pak na jeho preferencích promítlo,” dodal.

Po úniku videa do médií proběhla na sociálních sítích i argumentační přestřelka mezi Kurzem a jeho předchůdcem Christianem Kernem – ten Kurzovi hrozí žalobou. Lidovecký předseda totiž ve čtvrtek v rozhovoru pro televizní stanici Servus TV uvedl, že skartování harddisků je normální proces, a to včetně faktu, že ke skartaci došlo u externí firmy. Uvedl, že stejně to proběhlo i při předání Kernovy vlády před dvěma lety. „Samozřejmě se nestalo, že by zaměstnanec mé vlády šel s harddisky do soukromé firmy a nechal je tam zničit. Takový postup vám nemůže připadat normální,” reagoval na Kurzova slova Kern v otevřeném dopise Kurzovi. A svého nástupce vyzval, aby svá slova vzal zpět – jinak se obrátí na právníky.

Co na zničených harddiscích bylo za data, nicméně není jasné – mohlo jít opravdu o běžné dokumenty. Způsob zničení však může naznačovat, že šlo o citlivá či kompromitující data.

Kauza Ibizagate vypukla letos v květnu kvůli kompromitujícímu videu natočenému na španělském ostrově Ibiza. V předvolebním období tam byl pořízen kompromitující materiál na bývalého vicekancléře a expředsedu Svobodné strany Rakouska Heinze-Christiana Stracheho. Na videu Strache domlouvá s domnělou neteří ruského oligarchy volební podporu výměnou za přidělování rakouských státních zakázek. Uniklé video zapříčinilo Stracheho politický pád a následně i zhroucení celé vlády mladého kancléře Kurze.

Po zveřejnění videa z Ibizy Kurz prohlásil, že „co je moc, to je moc” a koaliční smlouvu se Svobodnými vypověděl. Rakousko teď vede přechodná vláda v čele s první kancléřkou v historii země, sedmdesátiletou Brigitte Bierleinovou.

Reklama

Související témata:

Doporučované