Hlavní obsah

Mobil, klíče, rouška. Ochranné pomůcky s námi můžou zůstat ještě dlouho

Foto: FranciscoMarques, Shutterstock.com

Roušky povinně nosíme od 18. března. Následně se pravidla uvolnila, zcela se však pomůcek nejspíš nezbavíme ani do budoucna.

Reklama

Roušky se staly jedním ze symbolů boje proti koronaviru. Povinnost jejich nošení se zmírnila, součástí běžného života by se ale mohly stát dlouhodobě.

Článek

Povinné zakrytí úst a nosu vláda zavedla 18. března, od té doby už opatření několikrát zmírnila. Roušky však lidé stále musí nosit ve veřejných vnitřních prostorách, při bližším kontaktu s cizími lidmi nebo v MHD. Nosit je naopak nemusí například kolegové v kancelářích.

Podle koordinátora ministerské pracovní skupiny pro uvolňování protiepidemických opatření a epidemiologa Rastislava Maďara budou odborníci o dalším osudu roušek rozhodovat příští týden. Sám ale připouští, že by se tyto ochranné prostředky mohly stát dlouhodobou součástí běžného života.

„Každému se určitě stalo, že vyšel ven a neměl roušku, protože zapomněl. Ale místa jako tramvaj a metro, kde je hodně lidí na malém prostoru, jsou riziková. Myslím, že by tam lidé roušku stále měli mít,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Výsledek jednání odborníků ohledně roušek však nechce předjímat. „I v naší skupině jsou lidé, kteří říkají: je to dobrovolné, kdo jde do MHD, tak souhlasí s tím, že se exponuje. Na druhou stranu ale někteří lidé do MHD musí, protože nemají auto, musí jet do práce a netouží po tom, aby je někdo vystavoval svým sekretům. Potom jsou kolegové, kteří patří mezi velké zastánce roušek. Snažíme se vydiskutovat fakta pro a proti a rozhodnout,“ přiblížil dále epidemiolog.

„Předpokládám, že se skupina shodne na tom, že k nějakému datu bude možné roušky venku odložit úplně. Pokud jde o povinnost. V některých průzkumech vyšlo, že by si to skoro polovina lidí vzala i tak. Já bych ji určitě neměl nasazenou vždy, ale měl bych ji u sebe a kdybych se k někomu přiblížil, tak bych si ji dal,“ míní odborník.

Doufá, že se ohledně roušek najde obecná shoda. Při krátkém kontaktu je pravděpodobnost nákazy nižší, ale není vyloučená. Zejména když nakažený člověk kýchne.

„MHD a vnitřní prostory, kde se může nahromadit více lidí - jako jsou velká nákupní centra, kina, divadla, tam bych roušky ještě nějakou dobu ponechal. Za sebe bych to tak viděl, ale je to otázka konsenzu a důkazů,“ dodal.

Roušky by se podle něj mohly stát běžnou součástí života i do budoucna - stejně jako jsou lidé zvyklí vzít si ráno do práce klíče, mobil a peněženku, mohli by si vzít i roušku - pro případ potřeby.

„Myslím, že tohle by mohlo zůstat, i kdyby koronavirus úplně zmizel. Přespříští rok a dále. Tohle je zodpovědné chování - dlouho jsem se pozastavoval i nad tím, jak špatná je hygiena rukou u nás, což vidím například na benzínkách nebo v obchodních centrech. Málokdo si teď troufne si ruce neumýt. Naučilo nás to i odstupy. Na rozdíl od Asie nás předchozí pandemie nenaučily roušky nosit, nyní je to takový evoluční krok. Asi s námi roušky zůstanou, ale přál bych si, aby dobrovolně, nikoliv povinně. To by bylo jedině za podmínky velkého zhoršení situace,“ uzavírá.

Reklama

Doporučované