Článek
K nehodě značnou měrou přispěl vlastník plošiny firma BP, která zanedbala bezpečnostní opatření a varování. Firma i federální vláda navíc čelily obviněním z pokusu zakrýt skutečný dopad katastrofy, z ovlivňování úředníků a kvalifikovaných odborníků a z bagatelizace dopadu ropy na mořský ekosystém.
K havárii došlo 20. dubna při poslední fázi vrtu, kdy probíhalo jeho zpevňování betonem. Stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury, smísil se se vzduchem a explodoval. Na plošině zachvácené plameny zemřelo jedenáct dělníků.
Plošina se potopila do hlubin Mexického zálivu 22. dubna, z vrtu začala proudit ropa, což zapříčinilo ekologickou katastrofu do té doby nepředstavitelných rozměrů.
30. dubna 2010 pokrývala ropná skvrna již téměř 10 000 kilometrů čtverečních a její okraj se blížil k pobřeží.
I když záchranáři rozmístili mnoho norných stěn a dalších prostředků, aby zabránili šíření ropné skvrny, za pár dnů dorazila k Louisianě a nakonec poničila pobřeží pěti amerických států. Ušetřeny nezůstaly ani mokřady v deltě řeky Mississippi.
Mokřady byly domovem pro mnoho živočichů, například krevet, ústřic, krabů a žily zde i ohrožené druhy ptáků. Snímky pelikánů obalených černou smrtí se staly symbolem katastrofy.
Hořící nafta je podle expertů pro světové životní prostředí nebezpečnější než užití zbraní hromadného ničení.
V Mexickém zálivu ropa unikala po dobu tří měsíců. Následky nehody trápí USA dodnes. I kvůli této události údajně klesla popularita prezidenta Baracka Obamy.
Podle zprávy v odborném časopise Royal Society Open Science z roku 2017 se Mexický záliv z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatoval. Některé oblasti jsou zničené natrvalo a není zde schopen existovat žádný živočišný druh. Vědci zde pozorovali pouze kraby a krevety s chybějícími končetinami, těly pokrytými nádory a posetými parazity.