Hlavní obsah

Mraveneček proti slonovi. Důchodce Absolon válčí s Kellnerem kvůli Nově

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Čeněk Absolon před sídlem PPF. „Nemám sice vaše finanční prostředky, vaše právníky, nemám za sebou vaši moc a vliv, ale mám pravdu,“ vzkazuje Kellnerovi nynější penzista.

Reklama

aktualizováno •

Podnikatel Čeněk Absolon napsal do PPF: Můžeme se soudit léta, nicméně máte vůči mně dluh a ten stále trvá. Teď se chystá přenést letitý spor k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Článek

AKTUALIZOVÁNO// Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se připravuje na převzetí TV Nova a dalších televizí z mediální skupiny CME. Stále je přitom nucena se zabývat i patnáct let starým případem, kdy se jí Novu podařilo dostat pod svá křídla poprvé.

Svou domnělou pohledávku z té doby v nominální výši 9,5 milionu korun se právě na PPF snaží vymoci nynější důchodce a někdejší podnikatel Čeněk Absolon, který tvrdí, že PPF s ovládnutím komerční stanice v letech 2004 a 2005 pomáhal.

Nebylo to však oficiální, smlouvu totiž Absolon neměl s PPF, nýbrž s firmou Telfin, o níž hovoří jako o pouhé „přeposílací schránce“, jež měla zakamuflovat skutečného objednavatele a plátce eticky sporných „nátlakových“ služeb.

Sama PPF tvrdí, že s tímto případem nemá nic společného a odmítá jej i veřejně komentovat.

„Dohody se mají plnit a jisté je, že lidé z PPF v čele s Petrem Kellnerem svůj slib nesplnili. Vadí mi, že české soudy neřeší podstatu sporu. Poženu to teď před Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku,“ stojí si za svým Absolon, jehož stížností kvůli údajnému porušení Listiny základních práv a svobod se loni v červenci zabýval i Ústavní soud.

Foto: Repro: Seznam Zprávy

Na veřejnosti se Petr Kellner ukazuje jen prostřednictvím výročních zpráv PPF, Čeněk Absolon se s ním ale už dvakrát potkal tváří v tvář.

Kdyby Fanda žil...

Na ústavní soudce se Čeněk Absolon obrátil, když nejdříve v roce 2012 prohrál rozhodčí řízení a nakonec neuspěl ani u obecných soudů, u nichž se žalobou domáhal zrušení rozhodčího nálezu.

Ani u Ústavního soudu však nepochodil. Soudci totiž došli k závěru, že jim vůbec nepřísluší takový případ posuzovat.

Ani to však Čeňka Absolona neodradilo a chce ve sporu pokračovat.

„Mraveneček jde proti slonovi, ale nevzdává se. Chystám se teď také napsat dopis předsedovi ústavního soudu Pavlu Rychetskému,“ říká nynější důchodce Absolon.

Nyní pětašedesátiletý muž zbohatl už v předlistopadové šedé ekonomice a nechával si přáteli říkat „ekonom Jakešova režimu“. Dnes se věnuje mimo jiné sběratelství automobilových veteránů, jako doplňkový zdroj příjmů uvádí i nemovitosti.

Svého času patřil do okruhu blízkých přátel někdejšího mocného bosse podsvětí Františka Mrázka, zavražděného v roce 2006. „Kdyby Fanda žil, tak tenhle případ nikdy tak daleko nedošel,“ lituje přítelova skonu Absolon.

O jeho zarputilosti svědčí mimo jiné to, že pohledávka je ve výši necelých deset milionů korun, přičemž na právníky a další náležitosti už během let podle vlastních slov vynaložil kolem sedmi milionů. „Mně už nejde o ty peníze, ale o princip,“ říká.

Kršák přitlačený ke zdi

Kořeny celého kauzy se nacházejí na přelomu let 2003 a 2004. Tehdy se PPF snažila vykoupit podíly od původních vlastníků společnosti CET 21, která držela vysílací licenci TV Nova, divácky nejúspěšnější komerční televizní stanice v Česku.

S většinou majitelů CET 21 se PPF dohodnout dokázala, až na jednoho. Šlo o režiséra slovenského původu Petera Kršáka, který ve firmě držel podíl 16,7 procenta.

S Kršákem měla PPF problém. Výmluvně to dokládá rozhovor, který v únoru 2004 týdeníku Reflex poskytl tehdejší šéf Novy (dosazený PPF) a nynější ředitel veřejnoprávní České televize Petr Dvořák.

„Od chvíle, kdy jsme přišli do Novy, jsme se s ním (Kršákem) snažili navázat nějaký vztah, vymezit mantinely, domluvit se na nějakém společném postupu a dalším fungování televize. Ať tak, že jeho podíl odkoupíme, nebo že se alespoň domluvíme na kooperaci. On je ale typ člověka, který funguje trošku jinak,“ uvedl tehdy Dvořák na Kršákovu adresu.

A právě v té chvíli – jak tvrdí – vstoupil do řešení problémů Čeněk Absolon se svým kolegou Pavlem Knapem.

Kršák jim totiž dlužil v součtu kolem 7,5 milionu korun. Přes tyto pohledávky tedy dvojice měla v rukou páku, jak slovenského režiséra dostat pod finanční tlak, aby svůj odmítavý přístup k prodeji podílu byl nucen přehodnotit.

A tak 11. března 2004 uzavřeli Absolon s Knapem kontrakt, který údajně nikdy neměl spatřit světlo světa: smlouvu o spolupráci při vymáhání pohledávek. Redakce Seznamu má její kopii k dispozici. Je celá fakticky o tom, jak Kršáka přitlačit ke zdi a donutit podíl v Nově prodat.

Tuto smlouvu ale Absolon s Knapem neuzavřeli s PPF, ale s tehdy neznámou pražskou poradenskou společností Telfin. Zavázali se Telfinu, že budou usilovat o to, aby se dlužník Kršák dostal do konkurzu.

Jedna ze tří kýžených „cílových situací“ je ve smlouvě definována tak, že Kršák prodá svůj podíl v CET 21, a to společnosti, s níž Telfin předem vyjádří souhlas.

Foto: Seznam Zprávy

Druhá strana inkriminované smlouvy s firmou Telfin, kde se definuje, k čemu by nátlak na Petera Kršáka měl směřovat.

Aby nebyli vidět

Smlouva jako taková se neinformovanému člověku může jevit jako spadlá z Marsu, jelikož firma Telfin, formálně vzato, neměla s CET 21 absolutně nic společného. A to se Absolonovi později při rozhodčím řízení a soudním projednávání sporu stalo „osudným“, protože se dost těžko prokazuje, že by zde vůbec existovala s děním kolem televize a navozováním oné cílové situace nějaká souvztažnost.

Jenomže Absolon tvrdí, že o všech náležitostech kolem smlouvy nesčetněkrát jednal s klíčovými manažery PPF. Na prvním místě uvádí právě nynějšího šéfa České televize Petra Dvořáka. „V té době mi připadal jako velmi solidní člověk. To on nás do PPF přivedl a to on nám také říkal, že ta smlouva z obchodně taktických důvodů nemůže být uzavřena přímo s PPF,“ tvrdí Absolon.

Jako další lidi z PPF, s nimiž prý tehdy opakovaně jednal, označuje vedle Petra Dvořáka také Martina Schaffera a Jiřího Šmejce.

Čeněk Absolon uvádí, že Dvořák, Šmejc i Schaffer byli osobně přítomni podpisu inkriminované smlouvy, kterou prý několik týdnů na jejich pokyn připravovali dvorní advokáti PPF z pražské kanceláře BBH v čele s Vladimírem Uhdem. Kvůli konspiraci, byla prý ale smlouva nakonec podepsána v kanceláři Bartošová & Cihelková.

Ani jeden z údajných spoluúčastníků kontraktu ale dodnes své svědectví k celému případu – k Absolonově zlobě – neposkytl. A to je i důvod, proč Absolon hovoří o neférovém jednání rozhodčího soudu, který se prý jádrem celé kauzy, tedy propojením na PPF coby údajného faktického objednavatele choulostivých služeb, vůbec nechtěl zabývat a pomíjel některé navrhované důkazy.

Ostatně podobně to viděl i Obvodní soud pro Prahu 1, který v roce 2015 rozhodčí nález nepravomocně zrušil, právě kvůli opomenutí některých navrhovaných důkazů. Ale bylo to tehdy jen Absolonovo dílčí a nakonec bezvýznamné vítězství.

Odvolací Městský soud v Praze v rozhodčím řízení žádné pochybení nenašel. V Absolonův neprospěch rozhodl i Nejvyšší soud, který řešil jeho dovolání.

Události kolem Novy

2002: Skupina PPF 10. července oznamuje, že přes firmu Vilja získala majoritní podíl ve firmě CET 21, která drží licenci k TV Nova.

2004: Podnikatelé Čeněk Absolon a Pavel Knap 11. března uzavírají smlouvu s firmou Telfin, za slíbené peníze se zavazují vyvinout nátlak na spolumajitele TV Nova Petera Kršáka. 13. prosince skupina PPF prodala americké CME většinu v TV Nova (CET 21), bez Kršákova podílu. CME oznámila, že za majoritu zaplatila 642 milionů dolarů (14,8 miliardy korun).

2005: CME 24. února dokoupila chybějící podíl přímo od Petera Kršáka, údajně za 1,2 miliardy korun.

2008: Spory Absolona a Knapa s firmou Telfin (potažmo PPF) o údajně nevyplacené peníze za pomoc s ovládnutím TV Nova vedou k zahájení rozhodčího řízení. Rozhodčí soud svým výrokem donutil Absolona a Knapa vrátit Telfinem dříve vyplacené zálohy, nicméně Městský soud v Praze následně rozhoduje ve prospěch Absolona s Knapem.

2012: Při novém rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Absolon prohrává, uspěla firma Telfin.

2015: Absolon uspěl se svou žalobou o zneplatnění rozhodčího nálezu u Obvodního soudu pro Prahu 1, nález se ruší.

2016: U odvolacího Městského soudu v Praze Absolon prohrává.

2018: Absolon neuspěl ani s dovoláním u Nejvyššího soudu.

2019: Ústavní soud Absolonovu stížnost kvůli údajnému porušování Listiny základních práv a svobod odmítá jako bezpředmětnou.

PPF: Nás se to netýká

Udělat si objektivní obrázek o celém patnáct let trvajícím případu není dost dobře možné, jelikož „druhá strana“ i před novináři zarytě mlčí.

Říci cokoliv k této věci na žádost Seznamu odmítl šéf České televize a bývalý manažer PPF Petr Dvořák. „Díky za zájem, ale tuto příležitost nevyužijeme,” reagovala na položené otázky a žádost o schůzku s Dvořákem mluvčí veřejnoprávní televize Karolína Blinková.

Absolon přitom uvádí, že s Dvořákem se v letech 2003 a 2004 nesčetněkrát sešel, a to na několika místech v Praze. O přípravě smlouvy měli například začít jednat v lednu 2004 v pražské kavárně Louvre.

Režisér Peter Kršák nakonec podíl v Nově (CET 21) skutečně prodal, byť se zpožděním, až v únoru 2005. Podle dobových informací za něj inkasoval 1,2 miliardy korun. Kupcem ovšem nebyla PPF, nýbrž už rovnou americká skupina CME miliardáře Ronalda Laudera. Kellnerova skupina o dva měsíce dříve Američanům větší část podílu v televizi (bez toho Kršákova) prodala za téměř 15 miliard korun.

Absolon s Knapem slíbenou odměnu (celkem 19 milionů) nedostali. Jen každý milionovou zálohu, kterou po první fázi rozhodčího řízení, zahájeného už v roce 2008, byli nakonec nuceni vrátit. Byť byli toho názoru, že úkol vůči Kršákovi splnili a ve smlouvě navozená cílová situace byla podle nich s jejich výrazným přispěním dosažena.

Čeněk Absolon říká, že si dokonce od Petra Dvořáka jako šéfa Novy vysloužili po dokončení transakce poděkování. A to prý 25. února 2005, na oslavě jedenáctých narozenin TV Nova. „Oni ale od slibu, že peníze budou vyplaceny, brzy začali ustupovat a naše zásluhy zpochybňovat,“ tvrdí Absolon.

Jeho kolega Pavel Knap letitý spor o peníze už dávno vzdal. Absolon ale nehodlá a stále tvrdí, že peníze mu fakticky dluží PPF, byť smlouvu podepsal s Telfinem.

Jím napadaná vlivná finanční skupina se ale k případu vůbec nehlásí.

„Skupina PPF v tomto sporu není účastníkem. Domněnky Čeňka Absolona se nás nijak netýkají,“ reagovala stroze na dotazy Seznamu mluvčí Kellnerovy skupiny Jitka Tkadlecová.

Foto: Profimedia

Za hlavní kontaktní osobu z PPF, s níž eticky sporný kontrakt řešil, označuje Absolon současného ředitele České televize Petra Dvořáka. Ten k případu mlčí.

Dvě setkání s Kellnerem

Případ měl už i některé kuriózní zápletky. To, když se Absolon s těžko polapitelným nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem hned dvakrát potkal tváří v tvář.

Poprvé, jak vzpomíná, to bylo v září 2013 při parkurových závodech ve středočeských Hořovicích, jichž se zúčastnila i Kellnerova dcera Anna. „Pan Kellner mi tehdy řekl, že tyto obchodní věci osobně vůbec neřeší. Já jsem se jej ptal, proč tedy za mnou posílal na jednání bezpečnostního ředitele PPF Tomáše Šarapatku. On se začervenal a potom někomu zběsile telefonoval. Nakonec jsme se dohodli, že mu to všechno sepíšu a pošlu. Dál už jsme si spolu povídali hlavně o koních,“ popsal údajný průběh hořovického setkání.

Podruhé se měli vidět v dubnu loňského roku v pražské nemocnici v Motole. „Potkali jsme se tam náhodně u výtahu, bylo to vlastně takové milé povídání, ale ve výsledku to k ničemu opět nevedlo,“ vybavuje si druhé střetnutí.

Celou věc Absolon řešil opakovaně i korespondenční formou, donedávna bez jakékoliv oficiální odezvy. Kellnerovi napsal dopis i loni v lednu a tentokrát odpověď z PPF přišla. Zareagovala předsedkyně představenstva finanční skupiny Kateřina Jirásková. A to v textu z 3. července (den po rozhodnutí Ústavního soudu), který je formulován jako „výzva k upuštění od protiprávního jednání“. Jirásková se důrazně ohrazuje proti tomu, že Čeněk Absolon „již přes deset let soustavně zatěžuje“ společnost PPF a osoby s ní spojené a spřízněné se svými „nedůvodnými požadavky“ s cílem vynutit si na PPF zaplacení „neexistujícího nároku“.

„Společnost PPF ani žádná ze společností patřících do skupiny PPF s Vámi totiž žádnou smlouvu o spolupráci nikdy neuzavřela,“ píše mimo jiné Jirásková.

To je už stalking

Z dopisu Jiráskové také vyplývá, že firma zvažuje přejít do protiútoku, a vyzývá Absolona, aby přestal celou kauzu, která prý poškozuje dobré jméno PPF, s firmou spojovat a obtěžovat manažery. A jako příklad tohoto obtěžování uvádí právě ona dvě setkání Absolona s Petrem Kellnerem na parkurovém závodišti v Hořovicích a v motolské nemocnici.

Podobně kontaktováni měli být Absolonem podle Jiráskové v minulých letech i další lidé spjatí s PPF. Konkrétně je v textu jmenován Petr Dvořák, Martin Schaffer, Jiří Šmejc, Vladimír Mlynář a Tomáš Šarapatka.

V dopise se uvádí, že když tohoto neustálého obtěžování Absolon nezanechá, může se prý připravit na to, že firma vůči němu podnikne právní kroky. Hovoří se například o možnosti přestupkového řízení kvůli údajnému přestupku proti občanskému soužití, případně věc může být řešena jako trestný čin nebezpečného pronásledování (takzvaný stalking).

Ale Absolonovi by vůbec nevadilo, kdyby byl zažalován. „Byla by to příležitost, aby všichni ti lidé, s nimiž jsem o celé věci v minulosti jednal, konečně veřejně promluvili a byli nuceni podat před soudem své svědectví, jak to tehdy doopravdy bylo,“ vidí věc jako šanci dobrat se pravdy.

Dejme to na charitu

Předsedkyni představenstva PPF loni v září Čeněk Absolon odpověděl. Kromě opětovné rekapitulace celého případu je v jeho textu i pasáž, která vyznívá jako absolutní neochota změnit ve sporu o peníze strategii.

„Můžeme se soudit léta, nicméně máte vůči mně dluh a ten stále trvá. Nemám sice vaše finanční prostředky, vaše právníky, nemám za sebou vaši moc a vliv, ale mám pravdu a k tomu také srdce a hlavně se nebojím. Můj tatínek, který prošel koncentračním táborem v Osvětimi, celý život tvrdil, že strach je horší než hlad. A s tímto jeho krédem jdu životem,“ napsal Absolon vedení PPF.

V závěru ale firmě nabídl možnost, jak celou kauzu definitivně smést ze stolu a uzavřít smírem. Navrhuje totiž, aby PPF jemu slíbenou desetimilionovou odměnu věnovala na nějaký společensky prospěšný projekt. On k tomu přidá navrch svůj měsíční starobní důchod.

„Tím celou tuto trapnou kapitolu nejen mého života, ale i vaší historie uzavřeme,” napsal Absolon. Stále prý čeká, jestli mu někdo odpoví.

Reklama

Související témata:

Doporučované