Článek
„Telemedicína dnes skrývá obrovské možnosti a pokrývá prakticky celé medicínské spektrum. Pro nás jsou velmi důležité oblasti, jakými jsou srdeční selhání, cukrovka, velmi těžko korigovatelný vysoký krevní tlak nebo závažná plicní onemocnění. Možností je celá řada a technicky je to vymyšlená záležitost,” popsal Seznamu kardiolog Miloš Táborský.
Pacient má možnost každodenního sledování pomocí speciálních programů – využívá zpravidla smartphone nebo tablet s aplikací, kde plní určité úkoly. „Musí se denně přihlásit k tomu, že vzal léky, musí si v určitých intervalech měřit krevní tlak, vážit se. Může udávat údaje, kolik toho vypil, na dálku konzultovat změnu zdravotního stavu a objednávat nové léky,” dodal lékař.
Například v kardiologii představuje takzvané monitorování pacientů na dálku zlomový pokrok a zejména pro pacienty se srdečním selháním může být životně důležité. Nejde totiž pouze o to, že se pacient vyhne čekárně a zdravotnické informace, jako jsou tep nebo tlak, si změří doma.
„Jedním ze způsobů je využívání telemedicíny pomocí implantovaných přístrojů, jako je například kardiostimulátor. Přístroje mohou sbírat informace nejen o sobě samých a vyšetřovat na dálku, ale sbírají informace i o pacientovi. Mohou tak zabránit zhoršování jeho zdravotního stavu. Nemocný člověk se do nemocnice dostane dřív, než by přišel sám,” přiblížil kardiolog z pražského IKEMu Josef Kautzner.
Podle studií jsou pacienti využívající telemonitoring méně často hospitalizováni a celkově jsou lepší i jejich dlouhodobé prognózy.
A jak celý systém funguje? „U pacientů se srdečním selháním je většinou riziko náhlé smrti, proto mají přístroj, který dokáže zabránit život ohrožující arytmii. Zároveň dokáže komunikovat s centrálou, která data vyhodnotí, zdravotnické zařízení potom dostává anonymizované údaje o pacientovi i o jeho přístroji – o tom, jakou má aktivitu v průběhu dne nebo jestli má arytmii, která může zhoršovat srdeční selhání. Potom můžeme pacienta sami kontaktovat, nečekat, až přijde zhoršení,” uvedl Josef Kautzner.
Budou peníze?
Srdeční selhání je v Česku téměř epidemií, která se týká skoro čtvrt milionu lidí. Implantovaný přístoj má pouze část pacientů, každý rok přibližně několik tisíc. Z toho ale jenom stovky využívají telemonitoring. Důvod? Podle Josefa Kautznera je hlavní překážkou nedostatečná úhrada za inovativní léčbu ze strany pojišťoven. „Nemotivuje nás nic jiného než zájem o danou problematiku. Finančně to není ohodnoceno,” připustil lékař.
Kolega Táborský s ním souhlasí a vidí ve zvýšení úhrad jediný způsob, jak klinickou telemedicínu rozšířit do běžné praxe. Ohledně proplácení se podle něj už blýská na lepší časy.
„Jsem rád, že jsme nedávno se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou diskutovali právě o oblasti srdečního selhání a našli jsme soulad mezi potřebami odborníků a plátci zdravotní péče. Dospěli jsme ke shodě na tom pokrýt nejzávažnější pacienty se srdečním selháním, kteří jsou před, nebo po transplantaci,” dodal odborník.
Dnes může pacient takovou léčbu získat ve specializovaných centrech, jakými jsou pražský IKEM či Fakultní nemocnice Brno.
