Článek
Na otázku, proč se Česko stalo v říjnu globálním lídrem v šíření koronaviru, se objevuje několik jednoduchých odpovědí. Často se uvádí, že vláda a s ní i občané v létě usnuli na pomyslných vavřínech z první vlny a že reakce na druhý nástup nákazy přišla pozdě a byla zpočátku příliš měkká.
Lidé, kteří se snaží průběh pandemie analyzovat podrobněji, přicházejí i s dalšími vysvětleními.
Například Daniel Münich z ekonomického ústavu CERGE-EI dospěl k závěru, že říjnovému „boomu“ šíření koronaviru mohl výrazně přispět i postup praktických dětských lékařů, kteří se podle něj začali řídit doporučením své profesní organizace a epidemiologů a neposílali všechny děti s příznaky nemoci na testování.
„Nedostatečně testovaná nákaza mezi mladými však během druhé poloviny září probublala do střední věkové generace jejich rodičů a pštrosí ráj na zemi skončil,“ napsal Münich v komentáři, který vyšel minulý týden na webu Seznam Zpráv.
Ekonom upozornil konkrétně na doporučení Odborné společnosti praktických dětských lékařů určené pro školy a rodiče, které 11. září schválila epidemiologická pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví a následně jej ministerstvo zveřejnilo na svém webu.
V doporučení se upozorňuje, že u dětí se na podzim často vyskytuje onemocnění s teplotami a nedá se proto u nich postupovat stejně jako u dospělých lidí. Zdůrazňuje se také, že děti častěji prodělávají nákazu koronavirem bezpříznakově a riziko dalšího šíření je u nich nižší.
„Výtěr ke zjištění původce covid-19 lékař indikuje (doporučí) pouze tehdy, pokud je k tomu důvod (průběh nemoci, kontakty, rizikové děti),“ píše se v části doporučení, které popisuje správný postup dětských lékařů. Pokud by se testování přesto vyžadovalo, mělo se podle dokumentu nechat zpoplatnit.
Podle Münicha se tímto pokynem začali postupně řídit jednotliví praktičtí lékaři a začali posílat děti méně na testování. „Jako kouzelným proutkem se raketový růst intenzity nově indikovaných nakažených mladých zastavil. A ještě v září dokonce začaly počty klesat,“ uvedl a odkázal na svůj graf, který ukazuje vývoj nákazy podle věkových kategorií. Z něj skutečně vyplývá, že u mladších ročníků nastal ve druhé půlce září pokles nově infikovaných.
„Tohle strčení hlavy do písku, které proběhlo shodou okolností dva týdny před krajskými volbami, přišlo mnohým lidem docela vhod. Ulevilo se nedostatkovým trasovacím a testovacím kapacitám, ulevilo se i praktickým lékařům,“ poznamenal Münich.
Seznam Zprávy se zeptaly na reakci šéfky Odborné společnosti praktických dětských lékařů Aleny Šebkové, vědecké sekretářky společnosti Hany Cabrnochové a šéfa epidemiologické skupiny Romana Chlíbka. Výsledkem bylo poměrně ostré písemné vyjádření podepsané Šebkovou a místopředsedou profesní organizace dětských praktiků Zdeňkem Zímou.
⚠️ AKTUÁLNĚ: Na základě opatření @zdravkoonline bude od zítřejšího dne (tj. od 18. září) povinné nošení roušek ve školách i během výuky, a to počínaje u 2. stupňů základních škol. Povinnost se vztahuje i na střední, vyšší odborné a vysoké školy.
— MŠMT (@msmtcr) September 17, 2020
„Článek pana Daniela Münicha, se, bohužel, jeví jako nepochopení nejen popisované situace, ale i základních medicínských a epidemiologických postupů,“ uvedli zástupci pediatrů.
Zdůraznili, že zmíněné doporučení nebylo určeno dětským lékařům, ale hlavně školám. Dětští praktici podle nich postupují podle zvláštních doporučení a algoritmů, které „vznikají na základě konsenzu odborníků, vychází z aktuální epidemiologické situace a jsou vydávána Ministerstvem zdravotnictví“. Pasáž o postupech pediatrů, o kterou se ekonom opřel, byla podle lékařů pouze stručná informace určená pro učitele.
„Vzhledem k závažnosti tématu, týkajícího se dětí, je důležité, aby publikovaná tvrzení byla seriózní a neuchylovala se k dojmům a konspiracím,“ dodala dvojice zástupců dětských lékařů. Skutečné důvody silnějšího šíření nákazy od konce září mohly být podle nich různé.
Nynější postoj organizace dětských praktiků však není v souladu se zářijovým vyjádřením, které o zmíněném doporučení poskytl jeden z nich, členka výboru Odborné společnosti Hana Cabrnochová.
„Naše zdravotnictví nemá kapacitu ve všech případech respiračních infekcí testovat, zda jde o koronavirus. Proto děti, které mají klinické projevy, budeme raději nechávat těch deset dnů doma,“ řekla Cabrnochová pro Deník N. Celý rozhovor se přitom týkal postupu pediatrů, lékařka nijak nezdůrazňovala, že by šlo o doporučení pro školy.
Více jak 90 tisíc osob již onemocnělo covidem-19, incidence je 842/100 tisíc obyvatel a v říjnu lze očekávat více jak 4000 novych případů denně a na konci října, dle černého scénáře, pak možných až 200 tisíc nemocných za cely měsíc. Bez dalších opatření se to nezastaví.
— Roman Chlíbek (@RChlibek) October 7, 2020
„Iniciativa vyšla od nás. My jsme se jako odborná skupina pediatrů o prázdninách scházeli se zástupci Ministerstva zdravotnictví a chtěli jsme se dobrat nějakého společného pokynu, jak dále v této situaci postupovat,“ dodala Cabrnochová.
Právě tato lékařka dlouhodobě spolupracuje s vládními epidemiology ve vedení České vakcinologické společnosti. Jejím předsedou je Roman Chlíbek, místopředsedkyní Cabrnochová a členem výboru je exministr zdravotnictví Roman Prymula. Společně se zasazovali například za povinné očkování dětí.
Cabrnochová, která na otázky Seznam Zpráv neodpověděla, určitě nebyla jedinou pediatričkou, která se v září o uvedeném doporučení vyjadřovala jako o návodu pro postup lékařů v ordinaci. „Kromě vyloženě závažných případů či rizikových pacientů neposíláme nikoho na covid test,“ citoval deník Echo24.cz vyjádření brněnské lékařky Tamary Poláškové z 16. září.
Jako manuál, který slouží i pro dětské lékaře, pak doporučení oficiálně představilo Ministerstvo zdravotnictví. „Pracujeme také na managementu respiračních onemocnění v ordinacích praktických lékařů, kde tedy vytváříme určitý algoritmus ve spolupráci s praktickými lékaři a stejně tak s praktickými lékaři pro děti a dorost, jak postupovat. Jak má postupovat dětský lékař, jak má postupovat škola, pokud se projeví nějaké respirační nákazy dětí ve škole,“ uvedl ministr Adam Vojtěch na tiskové konferenci 14. září po zasedání Rady vlády pro zdravotní rizika.
V podobném duchu byla formulována i tisková zpráva z tohoto jednání. „Ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů vytvořilo ministerstvo metodiku, která říká, jak má dětský lékař a škola přistupovat k dítěti/žákovi ve škole/školském zařízení v případě výskytu respiračních obtíží,“ stojí ve zprávě.
Šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů Šebková ale trvá na svém, že nešlo o manuál pro pediatry. „Doporučení bylo pro školy s orientačním sdělením, co dělá lékař,“ uvedla dodatečně Šebková.
