Článek
Návštěvníci uvidí přes 30 obrazů, řekl dnes ČTK organizátor výstavy Miloš Starý. Ščigol, který má ukrajinské kořeny, žije od roku 1990 v ČR. Výstavou bilancuje nejen svoji 30 let trvající tvorbu v druhé vlasti, ale i svůj život. V srpnu oslaví 75. narozeniny.
„Oslaví je výstavou obrazů z let 1990 až 1991 v Železnici, kde tenkrát zahájil svůj průlom na české výtvarné scéně. Vzdává tím i hold místu, kde mu bylo dáno prožít nejaktivnější léta svého osobního i uměleckého života,“ uvedl Starý.
Výstava Michaila Ščigola, jehož dílo v sobě nese odkazy El Greca, moderní exprese, Oskara Kokoschky či Marka Chagalla, má název: Ščigol a Železnice, osudové setkání.
„Nevím, jak je osudové pro samotnou Železnici, ale pro mě určitě. Nejzajímavějšími obrazy na výstavě jsou z let 1990 až 1991, kdy jsem ještě nevěděl, že se tady usadím natrvalo. Podepisoval jsem je ještě azbukou. Výstava je doplněna obrazy s motivy Železnice, je to výstava hlavně o tomto městečku,“ řekl dnes ČTK Ščigol.
Za jeho českého působení vznikla komorní díla i celé cykly maleb, postihující závažná témata biblická. „Objevují se motivy antické mytologie, návraty k romantismu, inspiruje se významnými osobnostmi v cyklech A. V. E. Valdštejn, Se Šporkem a Braunem, komorní cyklus je věnován malíři Vladimíru Komárkovi,“ uvedl Starý.
Ščigol se narodil v Čeljabinsku v dnešním Rusku ukrajinským rodičům židovského původu. Žil na Ukrajině v Kyjevě, kde absolvoval Vysokou školu architektury a později nástavbu urbanistiky na Vysoké školy architektury v Moskvě. V roce 1974 byl přijat do Unie ukrajinských architektů. V Kyjevě působil a maloval až do roku 1990.
Do Železnice přijel, aby byl u léčby nemoci svého syna Daniela. Postupně se také seznámil s významnými českými umělci, včetně Vladimíra Komárka. V roce 1999 mu bylo uděleno české státní občanství, byl přijat do Unie českých výtvarníků a je rovněž členem Association of Art (UNESCO). Je držitelem několika ocenění, například Ceny Andyho Warhola.
Proslul cykly věnovanými Valdštejnovi, Vladimíru Komárkovi, Chorvatsku, Notre Damu, Tančícímu domu, Železnici či Franzi Kafkovi. Odborníci v jeho díle oceňují upřímnost, pravdivost, vlivy staré ruské lidové malby, naivního umění či kubismu i přiznání nejniternějších stavů duše.
