Hlavní obsah

Na co Schillerová zapomíná: Hříchy berňáku nešly mimo ni

Foto: vlada.cz

V době, kdy byla Alena Schillerová náměstkyní ministra financí, úzce spolupracovala s kritizovaným šéfem Finanční správy Martinem Janečkem.

Reklama

Rozpočtový výbor Sněmovny bude v pátek jednat o pochybných postupech finančních úředníků, na které upozornily Seznam Zprávy v sondážních reportážích ze Zlínska.

Článek

Několik dnů před Vánocemi 2015 tehdejší ministr financí Andrej Babiš potvrdil, že ve výběrovém řízení na jeho náměstkyni pro daně a cla uspěla Alena Schillerová.

„Její praxe dává záruky k tomu, že dojde k ještě lepšímu propojení mezi Ministerstvem financí a Finanční správou,“ řekl o ní Babiš České televizi.

Schillerová nyní jako ministryně zdůrazňuje, že Finanční správa funguje nezávisle. Tehdy ale Babišova slova naplnila.

Se šéfem Generálního finančního ředitelství Martinem Janečkem od počátku vytvořila tandem, který se zaměřil na prosazování nových nástrojů pro účinnější vybírání daní, jako bylo kontrolní hlášení k DPH nebo elektronická evidence tržeb.

Oba se dobře znali z předchozího společného působení na Generálním finančním ředitelství a notovali si také v boji proti daňovým únikům. Na rozdíl od své předchůdkyně Simony Hornochové byla Schillerová coby náměstkyně o poznání vstřícnější k Janečkově „agresivní“ taktice vůči firmám, které se dostaly byť jen do mírného podezření z krácení daní.

Tvrdší přístup finančních kontrolorů se sice promítl do lepších statistik vymáhaných daňových nedoplatků, projevil se ale také řadou přehmatů vůči podnikatelům.

Na konkrétní případy upozornila série reportáží Seznam Zpráv, které popisují praktiky některých vedoucích úředníků z Finanční správy ve Zlínském kraji.

Schillerová se po nástupu do funkce ministryně financí postupně odvrátila jak od Janečka, tak od drsného stylu vůči podnikatelům. Zaníceného bojovníka proti „karuselovým“ podvodům s DPH Janečka nakonec s koncem roku 2018 vystřídala Tatjana Richterová, od které se očekávalo vylepšení pošramocené pověsti Finanční správy.

I díky reportážím Seznam Zpráv se však téma „daňového pekla“ znovu otevřelo. Mimo jiné se ukázalo, že vedoucí pracovníci, kteří jsou za přešlapy zodpovědní, zůstali ve svých funkcích - přestože pochybení na východní Moravě potvrdily i vnitřní prověrky Finanční správy.

Foto: Finanční správa, Seznam Zprávy

Alena Schillerová jako náměstkyně ministra financí a šéf Finanční správy Martin Janeček. Snímek z tiskové konference o rozjezdu kontrolního hlášení 29. února 2016.

K zodpovědnosti se nehlásí ani Janeček, který po odchodu z čela Generálního finančního ředitelství zakotvil ve funkci šéfa Finančního ředitelství pro Jihočeský kraj, ani Schillerová.

„Rozhodně rezignovat nebudu, nevidím pro to důvod. Naopak, za mého působení a za působení paní generální ředitelky se situace na Finanční správě naprosto srovnala a naprosto zklidnila,“ řekla Schillerová v první reakci na reportáže ze Zlínského kraje.

Opoziční poslanci nyní chtějí ministryni připomenout, že je spojena i s „hříchy“ předchozího období, kdy Finanční správu vedl Janeček. Na jejich podnět se zjištěními Seznam Zpráv bude tento pátek zabývat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Na schůzi jsou pozvány jak ministryně Schillerová, tak ředitelka finančního ředitelství Richterová.

Kromě osobní zodpovědnosti bude na stole také nepřípustný způsob motivace zaměstnanců finančních úřadů. Daňové kauzy z Valašského Meziříčí totiž upozornily i na skutečnost, že horlivost úředníků byla systematicky podněcována nadřízenými, například stanoveným počtem vykonaných dražeb.

Z dřívějška je už známá praxe s odměnami berním úředníkům za vyšší daně. Přestože Schillerová tuto vazbu dlouho vehementně popírala a následně tvrdila, že se tímto způsobem nepostupovalo, vedení Finanční správy ji pod tlakem médií loni přiznalo.

Úředníci, kteří ve výkazech firem prověřovali daňové odpočty na výzkum a vývoj nebo nastavení převodních cen, si mohli přivydělat tak, že firmám neuznali odpočet nad předepsanou výši, nebo jim zvýšili daňový základ z transakcí se spřízněnými podniky.

Nejvyšší správní soud v listopadu loňského roku tento způsob motivování finančních úředníků označil za „naprosto nepřijatelný“.

„Primární funkcí kontroly prováděné orgány veřejné moci není trestat či přinejmenším účelově obtěžovat kontrolované subjekty, ale ověřit plnění zákonem stanovených povinností jejich adresáty,“ konstatoval předseda soudního senátu Josef Baxa.

Klíčový příslib, který umožnil jednotlivým finančním úřadům odměňovat za doměřené daně, vydal někdejší šéf Finanční správy Janeček 19. února 2016. V té době už byla Schillerová druhým měsícem ve funkci náměstkyně ministra financí.

Jenom během února 2016 společně s Janečkem vystoupila na několika společných tiskových konferencích nebo akcích pro podnikatele. Pravidelně se setkávali také na jednáních vedení ministerstva nebo schůzkách o nových projektech, jako byla tehdy například EET.

Ačkoli Schillerová dodnes popírá, že by o systematickém odměňování za vyšší daně ve Finanční správě věděla, prokazatelně se zabývala tématem daňových odpočtů na vědu a výzkum. A to i po nástupu do ministerské funkce.

V březnu 2018 vyšel v Hospodářských novinách její komentář, v němž tuto úlevu z různých úhlů kritizovala. Uvedla například, že platné nastavení zvýhodňuje velké firmy. „Už jen proto se musíme zamyslet, zda jsou odpočty skutečně vhodným nástrojem podpory výzkumu a vývoje, a případně se poohlédnout po alternativách,“ uvedla.

Reklama

Související témata:

Doporučované