Hlavní obsah

Na daních se letos vybere o 200 miliard míň, berňák musí zabrat

Foto: Profimedia.cz

V letošním roce se ministryně Schillerová chtěla zaměřit na zlepšování image Finanční správy. Koronavirus ale tyto plány přinejmenším odsunul.

Reklama

Tvrdý dopad krizových opatření na ekonomiku se projeví také na výběru daní. Ministerstvo financí počítá s poklesem příjmů skoro o pětinu oproti původním předpokladům.

Článek

Když ministryně financí Alena Schillerová v minulých dnech hájila už celkově třetí verzi státního rozpočtu na letošní rok, skloňovala se hlavně výška nabobtnalého schodku - nejnověji 500 miliard korun.

Rekordní deficit se spojuje především s mimořádnými výdaji, které si vyžaduje zotavování ekonomiky z krizových opatření proti šíření onemocnění covid-19.

Od počátku bylo také zřejmé, že bilanci státu velkou měrou zhorší také nižší příjmy, především z daní. S jak velkým propadem jejich výběru vláda opravdu počítá, však Ministerstvo financí dlouho nezveřejňovalo. Nyní je už číslo na světě.

Podle aktuální prognózy, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, pracuje Schillerová pro letošek s celkovými daňovými příjmy (kromě státního rozpočtu zahrnují také obce, kraje a Státní fond dopravní infrastruktury) 961 miliard korun. Původně schválený rozpočet přitom počítal s příjmy téměř 1180 miliard, což je zhruba o 220 miliard více. Ve srovnání s minulým rokem znamená nová prognóza propad o 140 miliard.

Například u daně z příjmů právnických osob se před koronavirem počítalo s výběrem necelých 197 miliard, v současnosti ministerstvo očekává jen 123 miliard. U daně z příjmů fyzických osob je předpokládaný rozdíl obdobný.

Zčásti je to důsledek úlev, kterými vyšla vláda vstříc podnikatelům, bezpochyby se však projeví i horší hospodaření a tím pádem nižší ziskovost firem a živnostníků.

Přirozenou snahou vlády je vybrat na daních co nejvíce. Bezprostředně je to úloha Finanční správy. Její zaměstnanci měli v krizovém období pokyn, aby na podnikatele zbytečně netlačili.

Správa také dostala během krize mimořádný úkol, rozdělovat kompenzační bonus 25 tisíc postiženým živnostníkům. Na rozvrhu práce berních úřadů se projevilo i rozhodnutí vlády, že lidé i podniky mohou fakticky odevzdat daňové přiznání za loňský rok až do 18. srpna.

Nyní už se však daňaři vracejí k běžnému nasazení. „Prověřujeme kontrolní hlášení a obnovili jsme i vymáhání. A znovu vyzýváme i k zaplacení dlouhodobých nedoplatků,“ řekla šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny.

V překladu to znamená, že obchodníci a další provozy sice nemusejí až do konce roku používat elektronickou evidenci tržeb (EET), kterou jim vláda odpustila, jinak ale musejí všechny daňové povinnosti plnit.

Generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Richterová, která stojí v čele instituce s celkem 16 tisíci zaměstnanci druhým rokem, nemá snadnou pozici. Funkci převzala po Martinu Janečkovi, pod jehož vedením si kontroloři Finanční správy vysloužili pověst „džihádistů“, kteří podnikatele mnohdy předpojatě podezírají z krácení daní, kromě EET je sužují dalšími povinnostmi, zejména tzv. kontrolním hlášením u DPH a především na ně „zaklekávají“ uvalováním ničivých zajišťovacích příkazů. Horlivost daňařů pak musely vícekrát korigovat soudy.

Po odchodu Janečka (z Finanční správy úplně neodešel, stal se šéfem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj) se důraz berňáku zmírnil. Vstřícnější komunikace, kterou nasadila Richterová, má silnou oporu v ministryni Schillerové, která 25 let pracovala ve Finanční správě.

Daňové nedoplatky klesly více než o polovinu

Faktem je, že z pohledu čísel přinesl drsnější přístup finančních úředníků pomyslné ovoce. Výška celkových daňových nedoplatků se v uplynulých letech postupně snižovala. Zatímco v roce 2014 činily nedoplatky 110 miliard korun, v roce 2018 už to podle poslední zprávy o činnosti správy bylo jen necelých 42 miliard.

Před nástupem na ministerstvo přitom Schillerová pracovala na Generálním finančním ředitelství pod Janečkem a úzce s ním spolupracovala i jako náměstkyně a ministryně v době, kdy se vystupňovala kritika „financů“ za mnohdy bezohledné postupy. Od Janečka se odvrátila až v roce 2018.

Od nástupu Richterové si Schillerová slibovala i zlepšení celkového image Finanční správy. V rozhovoru, který poskytla Seznam Zprávám před koncem minulého roku, ministryně řekla, že letos chce berňáku pomoci marketingovou kampaní.

„Já bych ráda, aby v roce 2020 skutečně došlo ke změně vnímání Finanční správy u veřejnosti. Finanční správa se velice poučila z některých věcí, zapracovala veškerou judikaturu, zejména Nejvyššího správního soudu,“ uvedla Schillerová.

Podle ministryně by veřejnost měla vnímat, že i díky opatřením jako bylo EET nebo kontrolní hlášení a dobré práci „financů“ se mezi léty 2014 a 2020 „vybralo navíc 500 miliard“. Vypovídající hodnota tohoto čísla, které odpovídá zhruba polovině ročních daňových příjmů Česka, však není ověřitelná. Stěží se dá například hodnověrně vyjádřit, kolik by stát vybral, kdyby se určitá opatření nezavedla.

Reklama

Doporučované