Hlavní obsah

Na hranicích dojde ke katastrofě, vláda to chce tajit, říká polský poslanec

Foto: Profimedia.cz

Stavba bariéry na polsko-běloruské hranici.

Reklama

Polská vláda chce kvůli situaci na hranicích s Běloruskem vyhlásit nouzový stav. Podle opozice tím maskuje humanitární tragédii.

Článek

„Situace na hranici s Běloruskem je celou dobu kritická, s ohledem na to, že Lukašenkův režim přepravuje lidi z Iráku do Běloruska a odtud na území Litvy, Lotyšska a Polska. Vláda se proto rozhodla požádat prezidenta o vyhlášení stavu nouze na dobu 30 dní v pásmu podél hranic,“ oznámil v úterý polský premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Nouzový stav, v polštině stan wyjątkowy, se má týkat 183 obcí bezprostředně u hranice s Běloruskem a platit má 30 dní. Vládní návrh má teď bezodkladně posoudit prezident Andrzej Duda.

Oficiálním důvodem vyhlášení stavu nouze je umožnění práce Pohraniční stráži a polské armádě při ochraně vnější hranice Evropské unie. Radikální krok přišel v den, kdy se objevila zpráva o nejvyšším růstu cen za posledních 20 let. Inflace v srpnu dosáhla v Polsku 5,4 %.

Vláda chce zakrýt deportace, tvrdí poslanec

Podle opozičního poslance Franciszka Sterczewského, který na sebe minulý týden upozornil snahou pomoci skupině Afghánců „uvězněné“ přímo na polsko-běloruské hranici, chce polská vláda vyhlášením nouzového stavu zakrýt nelegální praktiku, tzv. push-back. Jde o zatlačování nezaregistrovaných nelegálních migrantů, kteří už se dostali na území Polska, zpět do Běloruska, aniž by jim bylo umožněno požádat o azyl a využít svých práv.

„Vláda je si vědoma toho, že služby, které jí podléhají, plní na základě nařízení ministra deportace, tzv. push-back, což je nelegální a odporuje ženevské konvenci a naší ústavě. Na místě je spoustu nevládních organizací a média, které takové praktiky zaznamenávají, a právě v tom jim má nouzový stav zabránit. Jde o bezpečnostní deštník, který má zabránit jakékoli kontrole,“ řekl pro Seznam Zprávy Sterczewski.

Humanitární krize na hranicích

Franciszek Sterczewski, známý jako „poslanec Franek“, je členem poslaneckého klubu opoziční Občanské koalice. Minulý týden se snažil dostat s taškou plnou jídla ke skupině asi 30 „kočujících“ Afghánců, kteří se už třetí týden pohybují na hranici Běloruska a Polska u obce Usnarz Górny. Polská pohraniční stráž ale poslance zadržela a dodávkám humanitární pomoci přímo na hranici brání.

Vláda tvrdí, že skupina táboří na běloruské straně, kam vyslala konvoj s pomocí, ten ale Bělorusové odmítají přijmout. Premiér Morawiecki v úterý večer oznámil, že země pošle další materiální pomoc. Podle polského ministra vnitra Mariusze Kamińského skupina netrpí hlady a dostává jídlo od běloruských pohraničníků. Poslanec Sterczewski a polské humanitární organizace ale tvrdí opak.

Sterczewski na místo opakovaně volal sanitku, tu ale polští vojáci ke skupině nepustili. Pohraničníci také rozestavěli vozidla a techniku tak, aby médiím ztížili pohled na skupinu a neziskovým organizacím komunikaci s Afghánci.

„Jedna osoba je v bezvědomí, všechny jsou podchlazené. Jedna dvaapadesátiletá žena je v těžkém stavu, nechodí, velmi těžce dýchá. Celá skupina potřebuje zdravotní pomoc. Naposledy jedli v sobotu a pijí vodu ze strouhy. Situace se stále zhoršuje,“ popsal v úterý odpoledne situaci Afghánců Sterczewski s tím, že pokud se nic nezmění, dojde k tragédii.

Ministr vnitra Kamiński v úterý vyjádřil nad situací skupiny Afghánců lítost, odmítá je ale vpustit do Polska. „Nemůžeme udělat žádný precedens. Vpustíme na území našeho státu tuhle skupinu uprchlíků a budeme mít ne jeden Usnarz, ale spoustu Usnarzů podél celé hranice,“ řekl s odkazem na název obce, u které Afghánci táboří.

Aktivity opozičního poslance vláda kritizuje. Opřel se do něj i prezident Andrzej Duda, podle kterého takové chování odpovídá scénáři vytvořeném Alexandrem Lukašenkem. „Vede se proti nám hybridní akce. Nemůžeme si to dovolit, nemůžeme nelegálně přes hranici pustit nikoho,“ prohlásila v pondělí hlava státu.

Hybridní válka proti Polsku a Pobaltí

Podle oficiálních čísel došlo během srpna k třem tisícům pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Denně teď polští pohraničníci zadržují desítky lidí. Polská vláda, stejně tak jako už dříve litevská, viní režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka z vedení hybridní války a pokusu destabilizovat situaci v zemích prostřednictvím organizování migrační trasy z Blízkého východu přes Bělorusko.

Litva i Polsko kvůli tomu začaly podél hranice stavět plot z žiletkového drátu. Řádově menší Litva vyhlásila kvůli náporu nelegálních migrantů nouzový stav už v červnu, ještě menší Lotyšsko ji následovalo v srpnu. Litevci také kvůli migračnímu náporu zpřísnili azylové zákony.

Vyhlášení nouzového stavu v Polsku umožní státu omezit některá občanská a další práva. K jeho vyhlášení dochází podle ministra vnitra Kamińského poprvé od roku 1989. Vláda nevyhlásila stav nouze ani během pandemie nemoci covid-19, která podle odhadů stála v Polsku život na 80 tisíc lidí.

Opoziční poslanec Sterczewski označil vyhlášení nouzového stavu za paradox. „Považuji za absurdní, že vláda nezavedla nouzový stav kvůli covidu, který se týkal celého státu, ale zavádí ho kvůli skupince uprchlíků na hranici - promrzlých, hladových lidí. Svědčí to o slabosti této vlády,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Foto: Profimedia.cz

Zadržený poslanec Franciszek Sterczewski u hranice s Běloruskem.

O neschopnosti mluví i opoziční Levice, která v úterý avizovala, že se pokusí ve sněmovně nouzový stav zrušit. „Kaczyńského vláda nás chce dovést do situace, ve které budou omezena základní lidská práva, ve které se nebudeme moci dozvědět o tom, co se děje na polské hranici. Nebudeme se moci dozvědět o nehumánním zacházení s třicítkou lidí a v budoucnu možná s několika stovkami,“ uvedl na tiskové konferenci v Sejmu předseda poslaneckého klubu Levice Krzysztof Gawkowski.

Jourová: Tohle není cesta do EU

Situaci v úterý komentovala i česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která je na návštěvě Polska. „Musíme chránit naše vnější hranice, ale na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby ti lidé zemřeli. Zároveň je nutné vyslat jasný signál, že toto není správná cesta do Evropy. To pramení z našich závazků,“ citovala slova Jourové polská média.

V pásmu podél hranic má být se zavedením nouzového stavu mimo jiné zakázána organizace a svolávání shromáždění, hromadných akcí a událostí či kulturních vystoupení. „Polská armáda, Pohraniční stráž a policie, které budou dohlížet napořád v hraničním pásmu, musí mít efektivní nástroje. V hraničním pásmu nebude možné organizovat žádné výlety, žádné happeningy, žádné manifestace,“ oznámil v úterý ministr Kamiński. Předpisy o nouzovém stavu umožňují také zavést cenzuru a řadu dalších opatření.

Podle Kamińského dorazilo v posledních dnech z Bagdádu do Minsku na 40 letadel. „Na základě našich odhadů se domníváme, že v minulých týdnech se dopravilo do Minsku na 10 tisíc Iráčanů, kteří se vydali k hranici s EU,“ tvrdí Kamiński. Lukašenkův režim navíc začal organizovat lety z Libanonu, odkud má dopravovat uprchlíky ze Sýrie.

Návrat tématu nelegální migrace v posledních týdnech paradoxně pomohl vládnoucí straně PiS. Tvrdý postoj vůči lidem na hranicích se už projevil v průzkumech, ve kterých vládnoucí blok mírně posílil. Podle aktuálních čísel agentury IBRiS by teď strana PiS vyhrála volby se ziskem 35 procent. Opoziční Občanskou koalici, kterou vede expremiér Donald Tusk, by volilo bezmála 26 procent lidí. Deset procent by získalo Polsko 2050 Szymona Hołowni a devět procent Levice. Podobná čísla ukázal i průzkum agentury United Surveys.

Další průzkum agentury IBRiS dotazující se přímo na situaci na hranicích ale ukazuje, že Polákům situace příchozích není lhostejná. Na 70 procent respondentů uvedlo, že se krize v Usnarzu Górném musí vyřešit formou pomoci lidem. Čtvrtina lidí je pro jejich vpuštění do Polska a šanci na azyl a bezmála polovina je pro poskytnutí humanitární pomoci-

Reklama

Související témata:

Doporučované