Hlavní obsah

Na jak velký byt si můžete v éře zpřísněných hypoték půjčit ve vašem městě? Podívejte se

13. 6. 2018

Na jak velký byt dosáhne po zpřísnění hypoték člověk s průměrným krajským příjmem? (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

Podle nového doporučení České národní banky by hypotéku neměl dostat člověk, který si půjčuje víc než devítinásobek svého ročního čistého příjmu.

Článek

Co to znamená v praxi? Člověk pobírající průměrný pražský příjem si může dovolit jen čtyřicetimetrový nový byt. V metropoli, podobně jako v Brně, kombinace vysokých cen bytů, ne zas tak vysokých příjmů a nových pravidel ČNB působí jako překážka.

V menších (a levnějších) krajských městech už si může člověk s průměrným příjmem pořídit nový byt velikostí odpovídající dispozici 2+kk. Pokud se bavíme o panelácích či bytech v cihlových domech, dá se třeba s průměrným libereckým příjmem pořídit hypotéka na 93metrový, potažmo 98metrový byt. Aniž by to vadilo ČNB.

U starších bytů v Ústí nad Labem nebo Ostravě se dostaneme na takové teoretické metráže, že nové doporučení ČNB průměrné obyvatele těchto krajských metropolí vůbec neomezuje.

Jak velký byt lze na hypotéku koupit ve vašem krajském městě, se můžete podívat ve videu v úvodu článku.

Jak jsme na to přišli? Omezení, které nyní zavedla ČNB, se označuje zkratkou DTI a vyjadřuje poměr, kdy v čitateli je částka bez úroků, kterou si žadatel půjčuje. Ve jmenovateli je potom jeho čistý roční příjem. Výsledek nesmí být vyšší než číslo devět.

Čistý příjem průměrného Pražana je 28 537 korun a metr čtvereční v pražské novostavbě stojí 95 769 korun. Čtyřicetimetrový byt tak vyjde na 3,83 milionu korun. Kdo si na něj vezme 80% hypotéku, půjčí si od banky 3,064 milionu korun.

To je ekvivalent 107 měsíčních čistých výplat průměrného Pražana. Kdyby byl ale byt už jedenačtyřicetimetrový, musel by si na něj žadatel půjčit 110 svých měsíčních čistých výplat, tedy více než 9násobek ročního příjmu. A to už by bylo z pohledu ČNB „přes čáru”.

I na čtyřicetimetrový byt musí mít podle jiné starší podmínky ČNB žadatel naspořeno zpravidla aspoň pětinu částky. To by v tomto případě bylo 766 tisíc korun, což je pro mnoho lidí další bariéra.

Zároveň ale tudy vede cesta k tomu, aby si člověk s průměrným (nebo i nižším) příjmem mohl dovolit větší byt. Pokud by měl naspořeno víc než 20 procent, půjčená částka by byla nižší a on by si ji mohl půjčit i v případě, že mu měsíčně na účtu přistane nižší cifra.

Toto nové opatření by podle výpočtů centrálních bankéřů znemožnilo vzít si hypotéku 8,3 % úspěšných žadatelů z loňského druhého pololetí. Podle zástupců komerčních bank by ale mělo reálně větší dopad.

„Předpokládáme, že nová regulace se dotkne až pětiny domácností, které nyní budou mít komplikovanější přístup k úvěrům. Bude se jednat hlavně o mladé a nízkopříjmové skupiny,” říká mluvčí Hypoteční banky Andrea Vokálová.

Údaje o průměrném příjmu použité v tomto článku vychází z průměrných krajských mezd podle Českého statistického úřadu za letošní první čtvrtletí. Vzoreček ČNB počítá s čistými mzdami, pro náš výpočet posloužil pro přepočet bezdětný člověk.

Údaje o cenách nemovitostí v jednotlivých krajských městech a Středočeském kraji jsou také za první kvartál letošního roku. Pochází z portálu CenováMapa.org, který u starších nemovitostí sbírá přímo transakční ceny z kupních smluv a u novostaveb monitoruje ceníky developerů.

Druhá podmínka, která od 1. října začne platit, se nazývá DSTI. Určuje, že na splátku hypotéky nesmí žadatel dát více než 45 procent svých čistých měsíčních příjmů.

Reklama