Hlavní obsah

Na Marsu přistála sonda InSight

Šance na úspěch mise je podle NASA menší než 50 %, přesto se stroji na povrch rudé planety podařilo dosednout.Video: Reuters

 

Reklama

aktualizováno •

Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, dnes přistála na Marsu.

Článek

Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, dnes po více než půlročním letu úspěšně přistála na rudé planetě. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který ale nyní musí přes pět hodin vyčkat na potvrzení, že se správně rozevřely solární panely nezbytné pro zásobování sondy elektrickou energií. O tuto informaci se postará sonda Mars Odyssey, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu.

InSight, který podle plánu dosedl na severní polokouli na planině Elysium v blízkosti rovníku, již poslal na Zemi první snímek z povrchu. Fotografie je ale neostrá, neboť čočka kamery byla ještě v ochranném pouzdře. Patrné jsou ale částečky prachu.

Přistání patřilo k nejnáročnějším částem mise, pracovníci NASA manévr označovali za šest a půl minut hrůzy. Sonda během nich vstoupila do řídké marsovské atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.

Bezchybné," prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, která za misí stojí. „V tohle jsme skutečně doufali,“ dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl.

Letové středisko NASA uvedlo, že všechny systémy sondy po přistání pracují nominálně.

Americký viceprezident Mike Pence již na twitteru pogratuloval NASA, výrobci sondy Lockheed Martin a všem ostatním, kteří se na misi podílejí. „Je to po osmé, co USA přistály na Marsu, a první mise, kdy budou zkoumány hlubiny. Neuvěřitelný milník,“ napsal Pence.

Žádné jiné zemi se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.

Úkolem sondy je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Reklama

Doporučované