Hlavní obsah

Naoko pracují z domu, ale vyrazili na lyže. Tak vypadá sezóna na horách

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Dříve přeplněná sjezdovka v Horních Mísečkách, aktuálně slouží dětem k sáňkování.

Reklama

Pod zastavenými vleky na sjezdovkách dovádí děti na sáňkách nebo prvních lyžích, zatímco běžkaři se diví, kde se vyrojilo tolik skialpinistů. Na zbytek Krkonoš, který neskončil v uzávěře, nezapomněli jen vyložení nadšenci.

Článek

Dva skialpinisté, otec se synem, vyšlapávají spokojeně první výškové metry u nehybné sedačkové lanovky ve Skiareálu Rokytnice nad Jizerou. Podobné dvojice i trojice v lyžích uzpůsobených na stoupání se objevují co pár minut. Parkoviště přímo pod sjezdovkou je odhadem během pondělí ze tří čtvrtin zaplněné. Většina lidí vytahuje z aut právě skialpinistické lyže nebo snowboard.

„Vzal jsem si dneska volno. Bylo by hezké, kdyby pustili vleky, ale když se to nestalo, tak co, nezblázníme se,“ vysvětluje otec.

Během víkendu totiž existovala šance, že by v Česku skončil nouzový stav, a skiareály by se tak mohly rozjet. Nový nouzový stav však situaci změnil.

„Člověk si musí umět něco najít,“ vysvětluje otec, proč si nově pořídili se synem skialpinistické lyže. Své jméno prozrazovat nechce s tím, že by to nemuselo dělat dobrotu. A obdobně reagují i někteří další lidé, s kterými se reportéři bavili – přiznávali, že oficiálně jsou na home office.

„Ahoj, nevíte, jestli by nás někdo nevyvezl skútrem nahoru?“ vyzvídá snowboardista, kterého potkáváme o kousek dál pod vypnutou sedačkovou lanovkou. Pomoct neumíme a ředitel skiareálu Vít Pražák, se kterým se tam potkáváme, jeho otázku nevnímá.

Když slyší, že se reportéři zajímají o tíživou situaci skiareálu, je natolik v ráži, že nás hned zve i přes neohlášenou návštěvu k sobě do kanceláře. „Chcete k tomu něco říct? Tak pojďte!“

Je v patové situaci. O víkendu rozjeli v areálu přípravy na případný konec nouzového stavu, tak aby v pondělí mohli pustit lanovky. Teď z oken sleduje lidi, kteří přijíždějí se sáňkami, boby, běžkami, lyžemi nebo snowboardy, kteří neváhají kopce vyšlapávat, aby si sjeli dolů.

„Skiareál není auto, že strčíte klíček do zapalování a otočíte. Musí nachystat peróny, musí se nachystat turnikety, musí se připravit lanovky a vleky, bezpečnostní opatření. V podstatě jsme připravovali celý areál o víkendu do provozu. A zbyly nám v neděli jenom oči pro pláč, když jsme zjistili, že tento chaos, který diriguje pan Babiš, tak bude pokračovat dál,“ říká ředitel nazlobeně a dodává, že letošní sezóna zastaví rozvoj lyžařských středisek na dva až tři roky.

Pustit vleky přes zákaz ale nechtějí. „Nemůžeme si to dovolit. Výklad našeho práva je takový, že musíme poslechnout a až teprve potom se můžete s vládou případně soudit. A kdybychom to udělali, tak nám uříznou i tu kompenzaci, o kterou teď můžeme eventuálně žádat,“ popisuje Vít Pražák a otázce na to, jestli se připravují zažalovat stát, se zasměje.

„Zkuste se soudit se státem…,“ říká ředitel.

Tady na sebe nic neplivneme

Rodině s dětmi, kterou potkáváme na parkovišti v Horních Mísečkách, těsně u hranice s uzavřeným okresem Trutnov, ale zavřené lanovky nevadí.

„Nic jsme neočekávali. Jsme rádi, že tady nikdo není, nic tady na sebe neplivneme,“ vysvětluje muž, když vystupuje z auta, s tím, že jim stačí „deset metrů, boby a snowboard“.

Jeho dcera na nic nečeká a utíká k prázdné sjezdovce, do míst, kde loni ve stejnou dobu stály fronty lyžařů čekající na vyvezení sedačkovou lanovkou. Na Horních Mísečkách, které jsou napojené na dříve notoricky přeplněný skiareál Špindlerův Mlýn, ta liduprázdnost působí jako šálení smyslů.

„Samozřejmě by se nám líbilo, kdyby jezdily vleky, ale jsme vděční, že tady vůbec můžeme být,“ odpovídá Petr Kříž poté, co si sundal před svým karavanem běžky. Karavan, ve kterém pobývá, protože hotely jsou uzavřené, má zamrzlý zámek a nemůže se dostat dovnitř. Vypráví, že dříve jezdil s rodinou na hory do zahraničí, a letos jsou rádi alespoň za toto. Když vidí, jak z přijíždějícího auta vytahují lidé skialpinistické lyže, podiví se tomu nahlas.

„Vždyť tolik skialpinistických lyží nemohlo být vyrobeno. Nechápu, odkud se berou,“ poznamená běžkař.

Skialpinisté o chvíli později ale vysvětlují, že tomu sportu propadli už před osmi lety. Ale s Petrem Křížem se shodují na tom, že letos má řada lidí úplně nové lyže na stoupání. „Vyjdou na kopec a zjistí, že neumí sjet dolů. Není to to samé jako jezdit na upravených sjezdovkách,“ varuje skialpinistická skupinka.

Na samotě na horách

Před Jabloncem nad Jizerou na perfektně upravené stopě v klidném tempu odpichuje jediná postarší žena na běžkách.

U Skiareálu Kamenec, který leží trochu stranou od většího areálu Rokytnice, je takový klid, že jde slyšet každé projíždějící auto i v dálce. Stejně tak i pětičlenná rodina, která se k sjezdovce blíží, a jedno dítě začne cestou trucovat.

„Tady není nikdo. Aspoň naučíme děti lyžovat. Na to je to teď super,“ vypráví rodiče. Popisují, že jsou „skoromístňáci“ z Prahy, ke zdejší lanovce jezdí prý roky. Letos ale ve skiareálu působí jako Robinsoni. „O víkendu jsme tady potkali ještě dvě další rodiny,“ dodává otec s tím, že jejich letošní pobyt na horách je skutečně unikátní.

„Ani nevíme, jestli je otevřená cukrárna,“ dodává.

Reklama

Související témata:

Doporučované