Hlavní obsah

Osud argentinské ponorky začíná čím dál víc připomínat tragédii Kursku

Rozhovor s Jiřím Hoškem o ztracené ponorce San Juan.

 

Reklama

Argentinské námořnictvo prověřuje možnost, že na palubě zmizelé ponorky ARA San Juan došlo minulý týden k explozi.

Článek

Nasvědčovala by tomu „hydroakustická anomálie”, kterou v jižním Atlantiku nedaleko místa, odkud podmořský člun vyslal svůj poslední signál, zaznamenal nejmenovaný americký vědecký ústav. Ten o svém zjištění informoval pouze argentinskou vládu. Podle mluvčího argentinských ozbrojených sil Enrique Balbiho se ale z tohoto zjištění nedají zatím dělat žádné závěry.

Balbi, v posledních dnech zřejmě nejsledovanější muž Argentiny, dodal, že variantu výbuchu považuje za nepravděpodobnou. Oficiální místa ale přiznávají, že se pátrání dostalo do kritické fáze.

Ve středu měly 44členné posádce ponorky ARA San Juan dojít zásoby kyslíku. To tedy za předpokladu, že se ponorka od ztráty kontaktu s velitelstvím argentinského námořnictva už nevynořila. Po nešťastném plavidle, které na počátku 80. let vyrobila německá loděnice Thyssen Nordseewerke, pátrají desítky lodí a letadel z celkem 10 států.

Rodiny pohřešovaných námořníků postupně zesilují svou kritiku argentinských úřadů. Nechápou, proč námořnictvo o ztrátě kontaktu s malou ponorkou na diesel-elektrický pohon neprodleně neinformovalo politické vedení země. Nerozumí ani prodlevě v zahájení rozsáhlého pátrání a oslovení států disponujících moderní technikou.

„Žasneme, že San Juan ještě nenašli. Přece není možné, aby touto dobou už nevěděli, kde se ponorka nachází,” řekl rozhlasové stanici Cielo Claudio Rodríguez. Na podmořském člunu, který spustili na vodu v roce 1983, slouží jeho bratr.

Stále častěji se v souvislosti se stávajícím pátráním a záchrannou akcí zmiňuje tragédie moderní ruské jaderné ponorky Kursk. Ta klesla v srpnu 2000 po explozi na dno Barentsova moře. Ruské vedení mátlo veřejnost ohledně závažnosti nehody i jejího časového průběhu. Ruský prezident Vladimir Putin přijal až 5. den po výbuchu nabídku pomoci ze strany Norska a Velké Británie. Všech 118 námořníků na palubě Kursku zahynulo.

Tragédii podle oficiálního vyšetřování zavinilo porušení disciplíny, hrubá nedbalost posádky, špatný výcvik i mizerné technické vybavení. Vyšetřování popsalo i nepochopitelné průtahy při vedení záchranné operace.

Reklama

Doporučované