Článek
Největší frakce EP se již dopředu shodly na tom, že odsoudí ruské chování v České republice a že chtějí navrhnout další sankce vůči Rusku. Chtěly také, aby Evropská unie postupovala koordinovaně při vyhoštění ruských diplomatů z členských států EU. Takový krok Unie učinila v roce 2018, kdy Britové oznámili závěry vyšetřování otravy Sergeje Skripala v Salisbury.
Ve středu přišla během plenárního zasedání chvíle na otevřenou diskuzi. Dle očekávání se zástupci téměř všech europarlamentních frakcí postavili na stranu České republiky a vyjádřili solidaritu a podporu rezoluci, o které má plénum hlasovat ve čtvrtek.
„Musíme Putinovi ukázat, že je EU jednotná v odsouzení jeho činů,“ řekl například nizozemský europoslanec Malik Azmani (Renew Europe). Z českých europoslanců vystoupila Dita Charanzová (za ANO/Renew Europe), Mikuláš Peksa (Piráti/ Zelení), Alexandr Vondra (ODS/ECR), Stanislav Polčák (STAN/PPE) nebo Ivan David (SPD/ID).
Právě Ivan David byl společně se slovenským europoslancem Miroslavem Radačovským (nezařazený) v minoritě, která rezoluci nepodporuje. Radačovský si proto vypůjčil slova z projevu českého prezidenta Miloše Zemana: „Nebylo důkazně prokázané, že by se na místě výbuchů v Česku nacházeli ruští agenti,“ citoval europoslanec Zemana a dodal, že diskuze na půdě EP je podle něj „rusofobní hysterií“.
Ve většině případů ale zahraniční i čeští europoslanci vyjadřovali podporu s kroky české vlády, která se v reakci na vyšetřování výbuchu ve Vrběticích rozhodla vyhostit nejdříve 18 ruských diplomatů.
Česko také solidárním vyhoštěním ruských diplomatů podpořily některé státy EU: Slovensko, Rumunsko a země Pobaltí. Na ně už také Rusko reagovalo tím, že vyhostilo jejich diplomaty: tři slovenské diplomaty, dva Litevce a po jednom z Estonska a Lotyšska.
„Jsem ráda, že parlament tento bod na jednání zařadil a že se mi podařilo iniciovat silný text rezoluce, která se věnuje i českému případu Vrbětice. Spojili jsme síly, abychom vyslali světu silný vzkaz ohledně aktivit Ruské federace, jejíž agresivita se stupňuje,“ komentovala ještě před diskuzí česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO /Renew Europe).
„Rusko rozumí jedině síle, snahu o jednání si vykládá jako slabost. Proto se domnívám, že by členské státy EU měly po vzoru kauzy Skripal přistoupit ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.“ prohlásil český europoslanec Jiří Pospíšil z nejsilnější lidovecké skupiny.
Text rezoluce je podle europoslanců tvrdý a do jeho tvorby se zapojila většina frakcí EP: Renew Europe, EPP, SD, ECR a Greens/EFA. Mimo jiné chtějí i zastavit spolupráci s ruským Rosatomem i dostavbu plynovodu Nord Stream 2. Argumentují tím, že nechtějí, aby EU byla tolik závislá na ruské energii.
EP vyzyva ke koordinovanemu vyhosteni RU diplomatu a take ke stopce vystavby elektraren Rosatom (!) na uzemi unie - kvuli Vrbeticim, vezneni Navalneho a agresi RU vuci Ukrajine. EU by mela na RU predstavitele uvalit nove sankce. @Aktualnecz @RESPEKT_CZ pic.twitter.com/TXehvwsBJo
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) April 28, 2021
Solidaritu vyjádřili Česku ve společném prohlášení již minulý týden šéfové hlavních parlamentních skupin. Europarlament nyní zařadil projednání vrbětické kauzy a následné pře mezi Prahou a Moskvou do širší debaty o současném napětí mezi evropským blokem a Ruskem. V jejím rámci budou dnes poslanci hovořit také o věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či o nedávných manévrech ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.
V souvislosti se všemi zmíněnými body požaduje navrhovaná rezoluce přijetí cílených sankcí vůči oligarchům napojeným na Kreml. EP k tomu vyzýval již v minulosti, unijní země však nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné.
