Na trhu jsou falešné nanoroušky. Stejný efekt má rouška z trička, odhalil test

V univerzitních laboratořích zkoumali materiálové složení šesti ochranných masek na obličej. Ty momentálně patří vedle respirátorů k nejprodávanějším ochranným prostředkům. Všech šest jejich dodavatelé označují jako „nanoroušky“.

Vědci se proto zaměřili na přesnou analýzu všech vrstev materiálu, který roušky obsahují.

„Ve třech ze šesti roušek nebyla žádná nanovlákenná textilie ani jakékoliv jiné nanoobjekty, které by technologicky zvyšovaly filtrační funkčnost roušek,“ uvádí Pavel Kejzlar, vědecký pracovník Technické univerzity v Liberci.

Všechny tři roušky bez nanovláken se do Česka dostaly z dovozu, zejména z Vietnamu. Podle vědců nosit je na obličeji má zhruba stejný efekt jako nosit bavlněné roušky ze starého trička, které si na jaře ušili Češi ve velkém. Nanoroušky ale stojí také víc než sto korun za kus.

„Když například jeden z výrobců vyrobil z příze, kterou označil za nanomateriál, tkaninu, kde se vlákna vzájemně kříží, vytvořil tím membránu, jež je pro filtraci velmi malých objektů, jako jsou bakterie či dokonce viry, naprosto nevhodná,“ popisuje Pavel Kejzlar z Technické univerzity v Liberci.

Mezi výrobky, které testy usvědčily z toho, že nejsou „nano“, se nacházejí roušky značky TNG (dodavatel REMOSKA), VINATEX Fabric Mask (dodavatel EUROVINA Travel) a SMART SHIELD PRO MASK YDHG RespiLabTM (distributor umbrellaline 2010). Podle zjištění Seznam Zpráv jsou stále v nabídce řady e-shopů a prodávají je také kamenné lékárny.

Redakce Seznam Zpráv oslovila všechny tři firmy, jejichž roušky v testu propadly.

„Látkové roušky Vinatex, které jsme dováželi, nejsou vyráběné z nanovláken, ale technologií Nanostříbro, díky ní je vnější vrstva roušky odolná vůči kapénkám,“ řekl k výsledkům Tran Thanh Ha, zástupce společnosti EUROVINA. Redakci pak zaslal všechny certifikáty z laboratoří ve Vietnamu.

Firma umbrellaline 2010 pak v prohlášení uvádí, že nechce prodávat výrobky, které nesplňují požadavky nebo jsou nekvalitní. „Dovozce nám poskytl veškeré dokumentace na celý produkt, včetně prohlášení o shodě na výrobek SMART SHIELD PRO MASK YDHG. Pokud je laboratoř relevantní rozhodnout o kvalitě daného výrobku, budeme po dovozci požadovat vysvětlení. Nicméně aktuálně je stále relevantní vyjádření české společnosti conformity consulting, s.r.o., která udělala dne 25. 5. 2020 pod číslem 01052020/V na model SMART SHIELD PRO MASK YDHG posudek na všechny normy, které definuje. A tím se jako prodejce řídíme.“

„Nikdy jsme netvrdili, že naše roušky jsou z nanovláken, od začátku jsme všechny odběratele otevřeně informovali, že jde o materiál svoji strukturou vykazující stejný efekt jako nanofiltr a zachytí částice v řádech nanometrů. REMOSKA s.r.o. si také zajistila odborné posouzení výše zmíněných textilních roušek TNG, z nějž vyplynul jednoznačný odborný závěr, že materiál, z nějž jsou tyto roušky vyrobeny sice neobsahuje nanovlákna ani nanočástice, ale díky použité technologii výroby NANO YARN vykazuje svrchní tkanina roušky podobné vlastnosti jako nanofiltr,“ napsal Seznam Zprávám Petr Vaněček, jednatel firmy REMOSKA.

V jakých objemech se do Česka tyto roušky dovážejí, se dá jen velmi těžko dosledovat. Hlavně proto, že v e-shopech se neprodávají jako zdravotnické prostředky a nepotřebují tedy příslušná povolení.

Dovozci nanoroušek dokládají řadu certifikátů z domovských asijských zemí, případně další zahraniční atesty, které se ale obsahu nanovláken nevěnují, upozorňuje Asociace nanotechnologického průmyslu, jež zahrnuje většinu tuzemských výrobců.

Ani nanostříbro nebo nanopalladium, jak slibovala jedna z testovaných roušek, ve vzorku ovšem nebylo. Vědci totiž provedli také chemickou analýzu materiálu a našli jen malé množství nanočástic oxidu železa (tedy rez) a hlinitokřemičitanů (tedy prach).

„Pokud si lidé chtějí pořídit účinné certifikované ochranné pomůcky s nanovlákenným filtrem a nechtějí se nechat napálit, měli by žádat certifikáty platné v Česku,“ doporučuje spoluautorka vědeckého testu, docentka Eva Kuželová Košťáková.

Její názor podporují výsledky libereckého testu: trojice roušek, které naopak skutečně nanotextilie obsahují, pocházejí od tří tuzemských výrobců.

Marketing nanotechnologického průmyslu přitom stojí na tom, že nanotextilie jsou proti virům efektivnější, dokážou je zachytit a na rozdíl od roušky z běžného textilu chrání - minimálně zčásti - také toho, kdo roušku nosí, nejen jeho okolí. Viry hustou sítí nanovláken nepronikají.

„Na nanoroušky a nanorespirátory se podle našich zjištění spoléhají lidé se sníženou imunitou, onkologičtí pacienti, lidé s chronickými respiračními onemocněními a další rizikové skupiny. Pokud tedy někteří dovozci roušek z Asie spotřebitelům prokazatelně lžou, že tyto roušky obsahují nanotextilii, zřejmě by je měla Česká obchodní inspekce za klamání spotřebitelů pokutovat,“ míní předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.

Česká obchodní inspekce se „nanorouškami“ zabývá už několik měsíců, vysvětlil pro Seznam Zprávy její mluvčí Jiří Fröhlich. Problémem je, že Česko podle něj nemá akreditovanou laboratoř na „nanomateriály“ nebo „nanovlákna“.

„Akademie věd ČR měla v minulosti akreditaci na kontrolu nanomateriálu, avšak nyní po konzultaci s Technickou univerzitou v Liberci (nemá certifikaci), Akademií věd ČR (měla do jara akreditaci), UTB ve Zlíně (nemá akreditaci), Masarykovou univerzitou v Brně (nemá akreditaci), Báňskou univerzitou (nemá akreditaci) zjišťujeme možnosti v zahraničí a poptáváme přes další dozorové orgány možnost domluvit se s akreditovanou laboratoří v rámci jakéhokoli členského státu EU, která by testy na nanomateriál provedla a měla i platnou akreditaci,“ řekl Jiří Fröhlich.

Vzhledem k situaci v Evropě je tak velmi těžké odhadnout, kdy by se takový test mohl uskutečnit. První dva pravomocné verdikty ale ČOI má, netýkají se však obsahu nanomateriálu či nanovláken.

Desetitisícovou pokutu dostal 13. října tuzemský výrobce Respilon za to, že zákazníky neinformoval o možnostech reklamace, tedy rozsahu uplatnění práva z vadného plnění. Dvě stě tisíc korun pak tatáž firma musí zaplatit, protože u dvou druhů filtračních polomasek nevypracovala tzv. prohlášení o shodě CE. Jde o písemný dokument výrobce, který potvrzuje, že dokument smí být uveden na trh a že splňuje technické požadavky platné české legislativy. Jiný produkt, konkrétně nákrčníky, pak Respilon distribuoval mimo jiné bez návodu, informace o třídě ochrany, účinnosti nebo době použitelnosti.

Podle Jany Zimové, výkonné ředitelky firmy Respilon, došlo k nápravě již v průběhu šetření. „Nicméně zároveň musím konstatovat, že se výrobci nanovlákenných produktů shodují na tom, že legislativa a normy jsou v mnoha ohledech přežité a neodpovídají kvalitativní úrovni ani parametrům nových produktů. To se ukázalo při posuzování informací u nákrčníku“, uvedla pro Seznam Zprávy Jana Zimová za Respilon.

„Další podněty ještě prověřujeme a zkoumáme. Zatím nedokážu odhadnout, kdy to bude pravomocně ukončeno,“ doplnil za obchodní inspekci Jiří Fröhlich.

O tom, co je a co není „nano“, se přitom v Česku debatuje od jarní první vlny koronaviru. Důkazem je i spor mezi českým výrobcem Spur a dovozcem roušek TNG, firmou REMOSKA. Ten nakonec skončil omluvou a závazkem, že REMOSKA nebude dál používat u roušek označení „nano“. Dokument mají Seznam Zprávy k dispozici. I přesto se roušky s tímto označením znovu na trhu objevily.

Jde tak hlavně o velký byznys, zejména nyní, kdy Česko prožívá lockdown (celoplošnou karanténu) a počty nakažených mezi nejohroženějšími skupinami rostou. A s nimi i hlad zákazníků po ochranných pomůckách.

I proto Technická univerzita v Liberci v rámci objektivity použila formu tzv. slepého testu. Vědci, kteří test prováděli, neznali výrobce, zemi původu ani další identifikační údaje. Vzorky označené A až F testovaly navíc souběžně dvě laboratoře.

„Test přítomnosti nanoobjektů v nanorouškách chápeme jako službu tuzemské veřejnosti. Proto jsme pro realizaci testu bezplatně poskytli dvě špičkově vybavené laboratoře a práci našich vysoce erudovaných vědců,“ říká prorektor pro rozvoj Technické univerzity v Liberci Radek Suchánek.

Technická univerzita v Liberci je v oblasti nanovláken klíčovou tuzemskou autoritou. Jako první na světě zkonstruovala stroj na výrobu průmyslových nanovláken Nanospider a světové prvenství jí patří také ve výrobě průmyslových nanovlákenných textilií.

Aktualizace: V článku jsme doplnili vyjádření zástupců firem REMOSKA a Respilon.