Hlavní obsah

Nad státní podporou balíků se smráká. Ve hře jsou peníze pro Českou poštu

Foto: Shutterstock, DisobeyArt

Poštovní doručování balíků pravděpodobně vypadne ze základní poštovní služby podporované státem.

Reklama

aktualizováno •

Doručování balíků a hromadná podání většího množství zásilek pravděpodobně vypadnou z požadavků státu na držitele poštovní licence. Ten vzejde z nového tendru, který Český telekomunikační úřad připravuje na příští rok.

Článek

Rozsah základní poštovní služby podporované státem se podle všeho změní. O státní podporu od roku 2023 pravděpodobně přijde doručování balíků a hromadná podání většího počtu zásilek, které využívají například e-shopy. Stát vymezuje rozsah základních služeb, které držitel poštovní licence musí zajišťovat i v nejzapadlejších koutech republiky. Od toho se odvíjí také finanční kompenzace ztrátových služeb státem. V současnosti činí 1,5 miliardy korun ročně.

„Balíkové služby jsou již plně liberalizované. Z mého pohledu není důvod je v základní službě držet,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel České pošty Roman Knap. Smysl má podle šéfa pošty nechat v základní službě už jen například balíky pro nevidomé.

Šéf pošty je v tom zajedno s Hanou Továrkovou, předsedkyní Českého telekomunikačního úřadu, pod jehož regulaci poštovní služby spadají. ČTÚ nedávno zahájil přezkum, který má zjistit, zda jsou základní služby dostupné na komerční bázi nebo zda je nutné nadále ukládat jejich poskytování jako povinnost.

„Můžeme si již v této chvíli tipnout, že by nemuselo být nutné ukládat povinnost poskytovat službu dodávání balíků. Balíková služba je již s vysokou pravděpodobností zcela komerční. Ale uvidíme, studie může říct, že tomu tak není. Náš tip ale podle informací z trhu je, že tomu tak bude,“ uvedla Továrková. Podobný osud podle šéfky ČTÚ postihne i hromadná podání zásilek.

Bez dotací

Obsah základní poštovní služby vymezuje stát. Smyslem je zajistit dostupné poštovní služby na území celého státu. Tedy i tam, kde se to čistě komerčně nevyplatí. Stát potom držiteli poštovní licence náklady hradí. Současný držitel licence Česká pošta na to má od státu dostávat 1,5 miliardy korun ročně. Podporu však stále ještě neschválila Evropská komise. Pošta výpadek příjmů vykrývá komerčními úvěry od bank. A to v situaci, kdy za minulý rok prodělala 1,4 miliardy korun.

„Doručování balíků na území celého státu poskytují soukromé subjekty bez jakýchkoli dotací již teď,“ poznamenal Vít Rozsypal, předseda představenstva společnosti PNS. Firma ovládaná trojicí velkých vydavatelství patří mezi konkurenty pošty. Netají se tím, že se do plánované soutěže o poštovní licenci hodlá zapojit.

PNS letos na jaře dokončila pilotní fázi projektu doručování malých balíčků do schránek zákazníků. „Do půl roku plánujeme doručovat až několik set tisíc zásilek měsíčně. Již od listopadu doručujeme měsíčně desítky tisíc balíčků,“ popsal plány po ukončení testovací fáze místopředseda představenstva PNS Ondřej Vaňha.

Dalším uchazečem o poštovní licenci je Zásilkovna byznysmenky Simony Kijonkové. Firma letos výrazně zrychlila budování sítě pro doručování balíků, a to díky instalaci samoobslužných Z-Boxů. Celkovou kapacitu své výdejní sítě tím zvedla na jeden milion zásilek denně. Do konce roku společnost plánuje instalaci 3500 Z-Boxů.

Zásilkovna navíc plánuje od začátku července doručovat lidem zásilky až domů vlastními silami. „Naším cílem je samozřejmě podobně jako u služby doručení na výdejní místo doručovat drtivou většinu zásilek v režimu do druhého dne,“ uvedla Kijonková.

Stát neušetří?

Případné vyškrtnutí balíků a hromadných podání z dotované služby nebude podle šéfky ČTÚ znamenat automatické snížení státní podpory držiteli poštovní licence. Přesto ani takovou možnost zcela nevylučuje.

„Součástí povinnosti nejsou jen služby vyjmenované v zákoně, ale také jejich kvalitativní parametry a požadavky na dostupnost nebo například na minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb. Výši čistých nákladů ovlivňují především hustota pobočkové sítě, u listovních zásilek frekvence doručování a nutnost vykonávat určité administrativní činnosti, které jsou povinné pro poskytovatele základních služeb. Neuložení balíků a hromadné korespondence jako základní služby tak nebude mít pravděpodobně významný dopad do výše čistých nákladů,“ dodala předsedkyně ČTÚ Továrková.

V Česku je v současnosti 25 poskytovatelů poštovních služeb. Přihlásit se do soutěže o poštovní licenci budou moci všichni, kteří splní podmínky. Podle telekomunikačního úřadu lze předpokládat, že podmínky budou dané například z hlediska dostupnosti služeb nebo kvality poskytování.

Přezkum podmínek na poštovním trhu má být hotový na podzim. Příští rok počítá ČTÚ s vyhlášením vítěze tendru na držitele poštovní licence. S novou licencí začne fungovat od roku 2023.

Telekomunikační úřad hodlá předejít současné situaci, kdy státní podpora České poště ještě stále nemá souhlas Evropské komise. Takzvaná notifikace má tedy v případě nového držitele licence začít v Bruselu hned po ukončení soutěže příští rok.

Reklama

Doporučované