Hlavní obsah

Naftové doly miliardáře Komárka hledají cestu k zašlé slávě

Rozhovor s ředitelkou těžařské divize MND Janou Hamršmídovou.Video: Zuzana Kubátová

 

Reklama

Téměř dvě dekády rostlo impérium druhého nejbohatšího Čecha Karla Komárka na těžbě ropy a plynu. Dnes těžařská firma MND hraje v jeho skupině KKCG vedlejší roli. A pracně hledá cesty zpět k někdejším ziskům.

Článek

Skupina MND (původně Moravské naftové doly) letos ohlásila po sérii tří ztrátových let sedmimilionový zisk. Při tržbách skoro 46 miliard korun to znamená spíš symbolickou černou nulu než skutečný profit. Není jisté, zda jde o jasný odraz ode dna. Návrat k dobám slávy, kdy MND Komárkovi vydělávaly miliardy korun, je každopádně málo pravděpodobný.

Po celá 90. léta i první dekádu nového tisíciletí to byla právě těžba, co vytvářelo základ bohatství Karla Komárka. Podle Jany Hamršmídové, která ve skupině MND řídí divizi Průzkum a těžba, se ale dnes olejářský byznys podílí na obratu Komárkovy skupiny KKCG nejvýš deseti procenty.

Loňské hospodaření celého Komárkova holdingu, usazeného na Kypru, není známé. KKCG ostatně detailní čísla ani nezveřejňuje. Předloni, tedy před covidovou krizí, měla KKCG provozní zisk před odpisy EBITDA v přepočtu 12,5 miliardy korun.

Hlavním zdrojem Komárkových příjmů je v posledních letech loterijní průmysl zastřešený skupinou Sazka. Pod ni spadají loterie v Řecku, Itálii, Rakousku či na Kypru, jde vůbec o největšího evropského hráče v branži. Čím dál větší význam v KKCG pak hrají technologické investice pod holdingem Aricoma Group. Pozice, jakou míval v impériu těžařský byznys do finanční krize před 13 lety, se těžko někdy vrátí.

Těžba navíc hraje čím dál menší roli i v samotné skupině MND. Na jejích výsledcích se navíc čím dál větší měrou odráží obchod s plynem a elektřinou, který válcuje výnosy z tradiční těžby. Retail měl loni také hlavní zásluhu na obratu v hospodaření.

Šéfka divize MND Průzkum a těžba Jana Hamršmídová, vystudovaná geoložka a vůbec první žena v čele domácí těžařské firmy, je ale přesvědčena, že i těžba má pro Komárka pořád slušnou perspektivu a její význam může v příštích letech růst.

„Věřím, že bude vydělávat, otázka samozřejmě je, jaké objemy. Pořád máme portfolio průzkumných záměrů, jen na úrovni České republiky máme ověřené zásoby na úrovni nějakých 2,2 milionu kubíků paliva. A pak tu máme asi 20 milionů kubíků průzkumných zdrojů,“ říká Hamršmídová v rozhovoru pro SZ Byznys.

Moravské zásoby docházejí

MND těží dnes kromě Moravy také na Ukrajině, což je dnes pro Komárka už významnější než domácí těžba. Společný podnik MND Ukraine, v němž pětinu drží místní partner, získává z jediného ložiska Girska 260 tisíc m3 plynu denně, což je výrazně vyšší objem paliva než v Česku. Firma má navíc podíly ve společnostech, jež drží pět dalších těžebních licencí, a hledá další nová ložiska.

„Kromě Ukrajiny působíme od roku 2013 v Gruzii. Tam se projekt nerozvinul v něco velkého, ale těžíme tam ropu,“ doplňuje Jana Hamršmídová.

Doma na Hodonínsku, kde se Komárkův těžařský byznys rodil, má ale obor nejlepší roky za sebou. Podle Hamršmídové vystačí zdejší zásoby zhruba na sedm až deset let těžby. Firma se sice chystá i v tuzemsku zkoumat další ložiska, je to ale čím dál méně výhodné. „Musíme vrtat hlouběji a více vrtů. Takže je to o ekonomice dalšího průzkumu. Velké perspektivy vidíme opravdu v zahraničí, kam se chceme vrhat ještě více,“ říká ředitelka.

Podle ní je pro MND zajímavý „region širší Evropy“. Kromě Ukrajiny jde o Maďarsko a Rumunsko. „To jsou země, které by mohly být pro nás zajímavé,“ říká.

Retail i vrty

Kromě těžby se MND v posledních letech zaměřily na retailový obchod s energiemi. V prodeji elektřiny domácnostem drží podle loňské výroční zprávy sedmé, v prodeji plynu páté místo.

Slušnou perspektivu má podle Hamršmídové také nabídka vrtařských prací.

„Dceřinka MND Drilling services byla původně součástí MND, působila na českém trhu a dělala převážně pro MND, případně menší zakázky na zásobnících německé plynárenské firmy RWE (dnes Innogy). Postupně, jak se samotné MND zmenšovaly, vznikla myšlenka rozvíjet tuto činnost i směrem ven. A Drilling se vypracoval v poměrně velkou a dosti úspěšnou firmu v evropském regionu. Dnes je v Evropě jedním z nejvýznamnějších hráčů. Máme nejmodernější vrtné soupravy schopné vrtat od těch opravdu mělkých vrtů až po ty hluboké,“ líčí Hamršmídová. Nejvýkonnější zařízení MND zvládá vrty až do sedmikilometrových hloubek.

Zájem je o tyto práce především v geotermální energetice. Momentálně se MND Drilling podílí na stavbě geotermální teplárny v britském Cornwallu. Další šancí pro Komárkovu těžařskou firmu mohou být projekty na ukládání uhlíku pod zem (technologie označovaná zkratkou CCS z anglického „Carbon Capture & Storage), které přicházejí v Evropě ke slovu v souvislosti se zrychlujícím se bojem za snižování emisí.

I tak se ale skupina MND těžko někdy dostane na obraty a zisky, jakých dosahovala před finanční krizí, kdy se barel ropy prodával i za 140 dolarů, a v letech po ní, kdy se profit MND stále počítal v miliardách korun.

„Záleží na dvou parametrech – tím prvním je cena komodit, ropy a plynu,“ říká Jana Hamršmídová.

Prospektorské štěstí

Druhým parametrem je pak štěstí při průzkumech. Hvězdná éra MND na přelomu tisíciletí byla dána nejen drahou ropou, ale také tím, že Komárek rozvíjel nové vydatné ložisko v Dambořicích, které bylo objeveno na přelomu 80. a 90. let minulého století.

„Po roce 2001 jsme pak objevili další významná ložiska, těžba nám raketově rostla. Přišly roky, kdy se vydělávalo opravdu dost peněz díky tomu, že jsme měli štěstí, že jsme našli nová ložiska a zainvestovali do jejich rozvoje,“ vzpomíná Hamršmídová, která do MND nastoupila hned po studiu v 80. letech, zažila zde privatizaci i hvězdnou éru na počátku tisíciletí, aby pak na čas odešla získávat zkušenosti do zahraničí. V roce 2010 se do hodonínské ropné firmy vrátila.

Štěstí při těžařském průzkumu je vrtkavé. Před deseti lety Komárek doufal, že jeho lidé rozjedou českou olejářskou expanzi v zahraničí. MND tehdy zkoumaly ložiska v Pákistánu, v Súdánu, v Maroku, v Jemenu, v Německu, v Rumunsku, v Rusku, v Gruzii, na Ukrajině a měly podíl v ropné společnosti v Kanadě.

Pákistánský úspěch

Podle Hamršmídové byl z těchto projektů úspěšný projekt v Pákistánu, kde MND společně s rakouskou skupinou OMV objevily ložisko Savan, kde pak několik let těžily. „Po určité době jsme ale došli ke změně strategie i z regionálního pohledu a v roce 2011 či 2012 jsme se rozhodli podíl na projektu prodat,“ říká manažerka. Dodává, že těžební průzkum je celkově nákladná a vysoce riziková záležitost, kde je třeba počítat s nejvýše 25procentní šancí na úspěch.

Z četných průzkumných pokusů v cizině tak Komárkovi nakonec zůstaly jen Ukrajina a Gruzie. Velké plány tehdy nezbrzdila jen vysoká rizikovost, ale také spory – jak v Komárkově rodině, tak se zahraničními partnery. Definitivně pak sny o českém těžařském tažení světem zhatila krize a také nové šance, které se Komárkovi otevřely vítězstvím v miliardářské válce o Sazku po roce 2010.

Těžba celkově ustupuje v Evropě i celém západním světě z někdejší slávy. Mezinárodní energetická agentura nedávno vyzvala vlády, aby do projektů na dobývání fosilních paliv přestaly investovat kvůli ochraně klimatu. Jak ale zdůrazňuje Jana Hamršmídová, hlavně zemní plyn má před sebou ještě řadu let, kdy poptávka po něm poroste. Bude totiž hlavním přechodovým médiem, které v energetice nahradí uhlí a poskytne zdroj k výrobě elektřiny a tepla do doby, než přijdou naplno ke slovu dosud vyvíjené obnovitelné technologie.

Reklama

Doporučované