Hlavní obsah

Nahradí pokročilá biopaliva problematickou bionaftu z řepky? Na to se musí změnit legislativa, říká Plachý

Rozhovor s Tomášem Plachým st., majitelem Chemoprojektu.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Továrna BioVis z Ústí nad Labem vstupuje na trh s novou generací biopaliv vyráběných z odpadu. Svou bionaftu z použitých fritovacích olejů nabízí Čepru a Unipetrolu. Aby u nich mohl nový produkt alespoň zčásti nahradit bionaftu z řepky olejky – takzvané MEŘO – musela by se ale změnit česká norma. Ta zatím s tzv. biopalivy 2. generace nepočítá.

Článek

Biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin, která měla snížit emise skleníkových plynů, planetě nepomáhají. Naopak – nekonečné lány řepky olejky či masový dovoz palmového oleje ze zámoří životnímu prostředí spíš škodí.

Novým nástrojem ke snižování emisí v dopravě se proto mají stát biopaliva 2. generace vyráběná z odpadů. Do jejich produkce se koncem loňského roku ve své továrně BioVis v Ústí nad Labem pustila i skupina Chemoprojekt otce a syna Plachých.

Jak se daří rozjet byznys, který se má stát konkurencí hlavnímu hráči v řepkové bionaftě – skupině Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše? O tom v rozhovoru pro magazín Špičky byznysu vypráví Tomáš Plachý starší.

Chemoprojekt, který dodával technologie na výrobu bionafty z řepky jak Andreji Babišovi, tak tehdy ještě státní chemičce Setuza v Ústí nad Labem, spustil vlastní výrobu bionafty z použitých kuchyňský olejů před koncem loňského roku. Jestli s tím uspěje, není zatím jisté. „Na konečný efekt si budeme muset počkat,“ říká podnikatel.

BioVis svůj produkt zatím neprodává, jeho vzorky nabídl distributorům pohonných hmot Čepru a Unipetrolu k testování. „Víme, že kvalitativně vyhovují,“ říká. Použití pokročilých biopaliv druhé generace brání české normy, Plachý přesto doufá, že se na domácím trhu časem uchytí.

„Bude to záviset na vývoji legislativy a zdokumentování našeho produktu. Dále bychom mohli počítat s odbytem v Německu a dalších evropských zemích – tam, kde dopravní náklady umožňují, abychom byli konkurenceschopní,“ vysvětluje Plachý.

Distributoři v Česku dnes používají k přimíchávání biosložky do fosilního dieselu hlavně bionaftu z řepky. Ta pochází buď ze závodů Agrofertu nebo z dovozu.

Vyšší cena, méně emisí

Bionafta UCOME z použitých fritovacích olejů vykazuje vyšší úsporu skleníkových plynů než řepková bionafta MEŘO. „Dostáváme se de facto na 90 procent úspory emisí ve srovnání s fosilním dieselem, u MEŘO je to jen 55 procent,“ říká Plachý. Distributorům tedy podle evropských předpisů stačí k dosažení stejného emisního cíle menší množství bionafty 2. generace.

Na druhou stranu je bionafta UCOME dražší než bionafta z řepky, a to hlavně v letním období, kdy cena MEŘO na evropských burzách pravidelně klesá.

Hlavním problémem při výrobě bionafty z odpadů je ale získávání suroviny.

„Třeba italská firma Eni rozšířila sběr použitých olejů i na své vlastní zaměstnance. V zahraničí se organizuje sběr z restaurací a výrobních provozoven. Záleží na tom, jak má která země zavedený systém,“ vysvětluje Tomáš Plachý, podle něhož sběr i v České republice zkouší například odpadářská firma Marius Pedersen.

Použité oleje se do Evropy dnes ve velkém dovážejí, hlavně z Číny. „V Holandsku v Amsterdamu je vybavení na dodávky oleje loděmi, odkud se překládá na vlaky a cisterny a rozváží po Evropě,“ líčí spolumajitel BioVisu.

Z čeho těží Agrofert?

Chemoprojekt na své výrobní lince v Ústí nad Labem zkoušel před časem vyrábět i řepkovou bionaftu, nedokázal ale konkurovat Agrofertu, který zůstal jediným tuzemským hráčem v oboru. Jak je možné, že Agrofert na řepkové bionaftě dokáže vydělávat, ale jiné firmy se na trhu neudržely?

„V Agrofertu se jedná o celý výrobní řetězec,“ vysvětluje Plachý. „Oni mají možnost optimalizovat během celého procesu. Začínají od osiv a jdou až po dodávky biodieselu. Mohou používat surový řepkový olej také na výrobu potravinářského oleje, takže mají určitou flexibilitu. Mají i další výstupy v podobě řepkových šrotů, které prodávají jako krmivo. Proto kromě Preolu a Primagry z Agrofertu všichni ostatní své kapacity zavřeli (jedinou výjimkou je liberecká firma Temperatior, která vyrábí bionaftu z odpadu pro zahraniční trh – pozn. red.). My jsme mohli začít jen díky změně technologie a suroviny,“ říká Plachý.

Jaký názor má majitel BioVisu na firmu Kratolia, která před ním v Ústí nad Labem vyráběla bionaftu do roku 2015, než ji zlikvidoval zásah takzvané Daňové Kobry? Skončila Kratolia z vůle Andreje Babiše, který z moci ministra financí svévolně tlačil na zničení konkurenta? Nebo je to jen spekulace a Kratolia podnikala v rozporu se zákonem? A jak se Tomáš Plachý vůbec dívá na Babiše, pro kterého jeho Chemoprojekt stavěl celou řadu průmyslových technologií?

Pusťte si rozhovor s Tomášem Plachým nad tímto článkem.

Reklama

Související témata:

Doporučované