Nakažený personál, nápor pacientů. Nemocnice se připravují na nejhorší

Je třeba zabránit zhroucení zdravotnického systému a logicky pak tragickému scénáři pandemie - tak zní cíl postupu proti covidu-19, který se v posledních týdnech ozývá čím dál naléhavěji.

Pacientů na nemocničních lůžkách výrazně přibylo - v úterý se počet zvýšil oproti pondělku o 151 hospitalizovaných, což je nejvyšší nárůst za jediný den od březnového začátku epidemie v zemi. Aktuálně je kvůli covidu-19 v nemocnicích více než tisíc lidí. Přes 200 z nich je v těžkém stavu a vyžaduje vysoce specializovanou péči.

Situace už některé nemocnice přiměla ke změnám v provozu i k omezení chodu části oddělení. „Omezili jsme elektivní výkony kromě neodkladné a onkologické péče. Rozhodnutí o neodkladnosti péče jsme ponechali v rukou lékařů,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Nemocnice pečuje o víc než 40 covid pozitivních pacientů.

Ke změnám ale přistoupila i další pražská zařízení - například Všeobecná fakultní nemocnice podle mluvčí Marie Heřmánkové omezila lůžkové kapacity na neurologii a kožní klinice. Celkem je v metropoli hospitalizováno přes 160 lidí.

Plánované zákroky se odkládaly už při první vlně nákazy na jaře a lůžka intenzivní péče byla vyhrazena právě pro těžké případy pacientů nakažených koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) by se nyní vše mohlo vázat i na modely dalšího vývoje.

„Budeme nemocnicím dávat predikce, jak tam v následujících 14 dnech budou chodit pacienti - na čtrnáct dnů je predikce velmi přesná. Na základě toho budou uvolňovat svůj lůžkový fond tím, že budou odkládat plánované zákroky. Takže kapacitu máme - ale je to kapacita, která je vykoupena velmi bolestivě. Je vykoupena tím, že nebudeme schopni poskytovat péči, kterou bychom normálně poskytovali,“ avizoval další kroky v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví.

„Kdybychom zůstali na reprodukčním čísle 1,2, tak se někdy na konci října dostaneme do potíží i s tou maximální kapacitou - pokud bychom takhle narůstali,“ dodal.

Které zákroky se budou odsouvat, závisí podle ministra na posouzení v rámci dané nemocnice - k případům je třeba přistupovat individuálně.

Například ortopedie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně kvůli zvýšenému počtu pacientů s covidem-19 odkládá velké operace. „Pro pozitivní pacienty, kteří vyžadují zvýšenou péči, byla vyčleněna lůžka a personál na ortopedické jednotce intenzivní péče,“ uvedla mluvčí Dana Lipovská.

Přibývající pacienti v těžkém stavu ale nejsou jediným kritickým faktorem, který může systém položit - obavy vyvolává i vysoký počet nakažených zdravotníků. Podle dat zveřejněných Českou lékařskou komorou (ČLK) je jich aktuálně přibližně 1700.

„Již v první vlně epidemie tvořili zdravotníci 11 procent všech nakažených. To dokazuje, jak moc je naše práce nebezpečná. V létě, kdy na základě výzvy lékařské komory, kterou tehdejší ministr Adam Vojtěch odmítl podpořit, většina lékařů požadovala po pacientech, aby chodili do zdravotnických zařízení pouze s nasazenými rouškami, se nám podíl nakažených zdravotníků podařilo snížit. Průšvih nastal v září, kdy počty nakažených začaly nekontrolovaně růst v celé populaci,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezident ČLK Milan Kubek.

„Více než pracovníci z tzv. covidových jednotek, kteří pracují v ochranných oblecích, jsou v současnosti nákazou ohroženi lékaři a sestry z ambulancí, kde není možno takovou míru ochrany zajistit, a my přitom nevíme, kdo z našich pacientů je nakažený a kdo není. Je to tak trochu ruská ruleta. Ostatně ne náhodou byl první lékař, který 8. září v důsledku koronaviru zemřel, 68letým soukromým ambulantním specialistou,“ dodal lékař. Další omezování plánovaných zákroků je podle něj nevyhnutelné.

Kvůli situaci nyní bijí na poplach i zdravotnické odbory - ty zároveň požadují, aby bylo zajištěné dostatečné financování nemocnic a navýšení platů zdravotníků. „Místo abychom byli připraveni na souběh covidu-19 a chřipky, tak jsme místo toho zdevastováni už teď - na konci září,“ uvedl v úterý předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel.

Jak Seznam Zprávy už dříve upozornily, nemocnice mohou v případě nutnosti posílat do práce i ty zdravotníky, kteří byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Takoví zaměstnanci mohou nadále pracovat za zpřísněných podmínek - musí například používat respirátor ffp2. Přesto však některé nemocnice už nyní z různých důvodů hlásí problémy s nedostatkem pracovních sil.

„V současné chvíli je v pracovní neschopnosti kvůli koronaviru 45 zaměstnanců. Komplikace to samozřejmě způsobuje a už jsme kvůli tomu museli uzavírat malou část lůžek,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.

V podobné situaci jsou i regionální nemocnice. Plánované ortopedické zákroky museli omezit například v jihlavské nemocnici. Na řadě míst se přitom aktuálně nároky na personál zvyšují - zařízení často hledají lidi také do odběrových středisek.

Desítky pracovníků shání kvůli celkovému náporu například Nemocnice Šumperk, té chybí v běžném provozu několik desítek lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotníků. „Situace je velmi vážná, budeme rádi za každou nabídnutou pomoc,“ řekla náměstkyně Monika Žaitliková.

Ministr Prymula chce personální situaci stabilizovat například povoláním mediků z nejvyšších studijních ročníků. Už na jaře pro ně platila pracovní povinnost.

„Pokud vezmeme jen šesté ročníky, je na výstupu z lékařských fakult mezi 1000 a 1200 studentů. Dá se ale jít i do nižších ročníků,“ uvedl tento týden.