Hlavní obsah

Národní banka po letech ukončila éru superlevné koruny. Rusnok vysvětloval proč

Tisková konference ČNB ke zvýšení sazeb.Video: ČNB, Seznam Zprávy

 

Reklama

Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Češi si tak na bydlení a další věci budou pravděpodobně už brzy půjčovat dráž.

Článek

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

„Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako proinflační a hovořící ve prospěch dřívějšího zvýšení úrokových sazeb. Pro zvýšení úrokových sazeb mluví vyšší domácí inflace a větší inflační tlaky ze zahraničí. Ty souvisí s cenami ropy,“ okomentoval středeční krok guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Rusnok také uvedl, že česká měna a ekonomika nejsou v žádné urgentní situaci. „O zvýšení o 50 či více bazických bodů jsme neuvažovali,“ připomněl, že změna o 25 bazických bodů mu přijde nejpřiměřenější.

O tom, jestli ČNB zvedne sazby ještě i na některém z dalších blízkých zasedání, guvernér příliš konkrétní nebyl.

„Trend, který jsme nastolili, bude pokračovat. Ale s jakou rychlostí a intenzitou, to je nyní těžké odhadovat. Může se stát, že naše zvýšení bude dostatečné. Pokud se ukáže, že můžeme jít dál směrem k rovnovážným sazbám, tak to uděláme,“ řekl Rusnok.

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna v posledních týdnech oslabila a inflace se dostala nad dvouprocentní cíl ČNB. „Koruna na oznámení výsledku reagovala posílením na 25,70 koruny za euro,“ upozornil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na dvě procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na niž jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

„Dnešní rozhodnutí centrální banky lze považovat za správné,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Vývoj ekonomiky podle něj není tlumen silnějším kurzem koruny, jak se předpokládalo. Ve své poslední prognóze ČNB čekala průměrný kurz koruny vůči euru ve druhém čtvrtletí 25,2 koruny za euro. Skutečný průměrný kurz koruny se podle Seidlera pohybuje kolem 25,6 koruny za euro.

ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo šest ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který je výrazným zastáncem růstu úrokových sazeb.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy dnešním rozhodnutím po více než osmi letech končí éra superlevných peněz v Česku. „Základní sazba je poprvé od května 2010 opět na jednom procentu. Bankovní rada České národní banky se dnes rozhodla vyjít do boje proti sílícím inflačním tlakům v české ekonomice. Těmi jsou kromě přehřívajících se trhů práce a nemovitostí také oslabování koruny, které pozorujeme již od poloviny dubna,“ uvedl Kovanda.

Po dnešním rozhodnutí by mělo podle Kovandy slábnutí koruny ustat, měla by dokonce i mírně zpevnit. „K výraznějšímu zpevňování však bude třeba dalších slovních intervencí představitelů ČNB během prázdnin. Dnešní rozhodnutí je z hlediska trhů mírným překvapením. Je však logické a smysluplné,“ dodal.

Reklama

Doporučované