Hlavní obsah

Data: Úmrtí jsou vysoko nad průměrem v celé Evropě

Počet všech úmrtí v Evropě byl vysoko nad normálem už loni na jaře. Poukazovala na to platforma EuroMOMO monitorující celkovou úmrtnost ve vybraných evropských zemích. Za celý rok 2020 pak nadměrná úmrtí ještě stoupla.

Reklama

Článek

Na jaře nadměrné počty souvisely s rozšířením koronavirové pandemie na území Velké Británie, Itálie a Španělska. Tyto země byly infekcí covid-19 zasažené nejvíce.

Evropská unie pak oznámila, že jen od března do konce června 2020 v jejích členských zemích zemřelo během pandemie o 170 tisíc lidí více, než je běžné.

Velká podzimní vlna už zasáhla všechny země bez výjimky.

Mapa ukazuje vývoj počtu zemřelých v roce 2020 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Data vycházejí z evropského statistického úřadu Eurostat s tím, že některé země ještě kompletní úmrtí za loňský rok nevykázaly, například Slovensko, Řecko, Itálie, Chorvatsko, Kypr či Rumunsko. Nejčastěji chybí data za poslední prosincové týdny.

Poslední prosincový týden zatím nevykázal ani Český statistický úřad; všechny doposud zveřejněné údaje za Česko jsou předběžné.

V tuto chvíli je na tom podle celkových úmrtí nejhůře v Evropě Bulharsko, ale také například Litva, Lotyšsko a Maďarsko. Nejlépe jsou na tom Island, Norsko, Švýcarsko a Lucembursko či Albánie. Pro srovnání: Česká republika je na tom hůře než Velká Británie nebo Francie a Španělsko. Světlejší odstíny Albánie nebo Černé Hory jsou způsobeny tím, že tyto země dodaly neúplná data a výkazy od nich končí 40. týdnem loňského roku.

Detailnějšímu srovnání evropských zemí se Seznam Zprávy ještě budou věnovat.

Až 4 tisíce mrtvých týdně. Česko má za sebou smutné rekordy

Česká republika v loňském roce zaznamenala meziroční nárůst úmrtí přibližně o 15 %, jde o největší změnu od roku 1950. Týdně v roce 2020 zemřelo průměrně téměř 2,5 tisíce lidí, o rok dříve přitom byla tato hodnota 2 155. Nejvíce úmrtí statistici evidovali na přelomu října a listopadu, kdy zemřelo 4 229 lidí v týdnu od 2. do 8. listopadu a 4 217 o týden dříve.

Ze statistik není jednoznačně možné určit, co za rekordními čísly stojí. Svou nezanedbatelnou roli v nadprůměrných hodnotách pravděpodobně hraje epidemie koronaviru. K tomuto výkladu se kloní například demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná,“ uvedla Dzúrová pro ČTK. Koronavirus si mohl vyžádat i životy lidí, kteří zemřeli bez testu na covid-19 nebo delší dobu po negativním testu. Jejich přesné číslo sice zatím nejde přesně určit, podle dat však 70 % nadúmrtnosti souvisí s koronavirem.

„Pokud by k tak masivnímu rozšíření nákazy mezi naší populací nedošlo, tak bychom jistě na tom teď byli po všech stránkách, nejen zdravotních, lépe. Na doložení analýzami ale zatím nejsou k dispozici příslušná data, na rozdíl od právě publikovaných údajů o zemřelých,“ vysvětluje demografka dopady epidemie.

Mezi příčinami stojícími za vysokými čísly nadúmrtí podle ní budou také předčasná úmrtí na nádory a nemoci srdce a cév, které nemusely nastat. Způsobilo je odložení preventivní péče, nebo obava z návštěvy u lékaře v době pandemie.

Jak ukazuje platforma EuroMOMO, počet všech úmrtí je v Evropě vysoko nad normálem už několikátý týden.

Reklama

Doporučované