Navalnyj, Trump, nebo Greta? Končí nominace na Nobelovu cenu za mír

Nominace na Nobelovu cenu za mír mohou vzejít od velké škály lidí; od členů světových parlamentů až po bývalé laureáty ocenění. Možnost poskytnout jméno možného vítěze končí s 1. únorem, čili neděle je posledním dnem, kdy je možné se zapojit. O tom, kdo cenu v říjnu 2021 obdrží, rozhodne norský Nobelův výbor jmenovaný tamním parlamentem.

Výbor předem neoznamuje jména kandidátů, a to ani médiím, či samotným nominovaným. Jména potenciálních adeptů na výhru - a později tedy i jména poražených - jsou tajemstvím na dalších 50 let. Jediný způsob, kterým se veřejnost o některých nominacích může dozvědět, je díky prohlášení těch, kteří jednotlivé osoby a organizace navrhnou. Kdo je mezi jmény, která dosud padla?

Ruského opozičního aktivistu na cenu nominovali akademici z jeho rodné země i bývalý ministr Norska Ola Elvestuen. Cena by mu mohla připadnout za „úsilí o mírovou demokratizaci Ruska“, informuje agentura Reuters. Kritik Kremlu momentálně čeká ve vazbě, zda bude poslán do vězení kvůli obvinění z porušování pravidel dříve uloženého podmíněného trestu.

Ve vazbě se Navalnyj ocitl v polovině ledna, když se po několika měsících vrátil do vlasti z Německa, kde se zotavoval z otravy jedovatou látkou ze skupiny novičok. K té došlo v srpnu 2020 a v jejím důsledku zkolaboval na palubě letadla letícího ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Z otravy kritik obviňuje ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina, který nominaci na cenu obdržel také.

Donalda Trumpa nominoval na podzim roku 2020 norský poslanec Christian Tybring-Gjedde. Ocenění si podle něj bývalý prezident USA zasloužil především za jeho blízkovýchodní politiku, která zahrnovala například normalizaci vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty.

Tybring-Gjeddeho přesvědčení ovšem ochablo kvůli Trumpově chování po listopadové porážce v prezidentských volbách, zejména mu uškodily události 6. ledna, kdy došlo k útoku na washingtonský Kapitol. Poslanec se pro zpravodajskou stanici TV2 Nyhetskanalen dokonce nechal slyšet, že už si nemyslí, že si Trump prestižní cenu zaslouží.

Na začátku ledna oslavila tato švédská ekologická aktivistka 18. narozeniny, přesto ale už v předešlých dvou letech byla jedním z favoritů na obdržení Nobelovy ceny. Tentokrát ji v nominaci doprovází označení „nejvýznamnější mluvčí v boji proti klimatické krizi“. Pozornost si Thunbergová získala v roce 2018, kdy začala sama chodit protestovat před sídlo švédského parlamentu ve Stockholmu.

Svjatlana Cichanouská, Maria Kalesnikavová a Veronika Capkalová se díky prezidentským volbám v Bělorusku staly jedněmi z nejdůležitějších tváří tamní opozice. Podle norského poslance Geira Toskedala, který je jedním z těch, kdo nominaci vznesl, jim ocenění náleží kvůli „boji za spravedlivé volby a inspiraci k mírovému odboji“.

Cichanouskou na Nobelovu cenu navrhl také litevský prezident Gitanas Nausėda, tím ukázal svou podporu běloruskému demokratickému hnutí a jeho požadavku na nové svobodné volby v zemi, píše web Svobodná Evropa. Tamní prezidentské volby měla v srpnu minulého roku vyhrát dosavadní hlava státu Alexandr Lukašenko, k jeho vítězství však podle opozice došlo podvodem.

„Zjistil jsem, že jednou z klíčových výzev, které jsme viděli v Americe, ale také v Evropě a Asii, je rostoucí konflikt založený na nerovnosti,“ cituje britský list norského poslance Pettera Eideho, který se za nominaci hnutí postavil. „Měli obrovský úspěch ve zvyšování globálního povědomí a uvědomění si rasové nespravedlnosti.“

Hnutí vzniklo v roce 2013 v reakci na zproštění viny člena floridské domobrany, který zastřelil 17letého neozbrojeného černocha Trayvona Martina. Postupně se pak dostalo do povědomí veřejnosti díky vytrvalému boji za rovnost. Důležitou roli sehrálo také v protestech minulého roku, které odstartovala smrt George Floyda a Breonny Taylorové.

Podle agentury Reuters patří nominace i Světové zdravotnické organizaci (WHO) a jejímu celosvětovému programu COVAX. Ten WHO spustila ve spolupráci s nevládními organizacemi ve snaze řešit vzrůstající nerovnost při distribuci očkovacích látek. Cílem COVAXu je pomoci chudším zemím zajistit si dodávky vakcín.

„Vývoj vakcíny proti covidu-19 je nejnaléhavější výzvou naší doby - a nikdo ten závod nevyhraje, dokud ho nevyhrají všichni,“ stojí na webových stránkách WHO v sekci věnované již zmíněnému programu.

Mezi další nominované patří například organizace bojující za lidská práva Hungarian Helsinki Committee, Výbor na ochranu novinářů, Reportéři bez hranic, nezisková humanitární organizace Khalsa Aid nebo zpravodajský web Hong Kong Free Press.