Hlavní obsah

Nejen Česko. Rusové mají početné diplomatické sbory i jinde

Foto: Yan Renelt, Seznam Zprávy

Demonstrace před ruskou ambasádou.

Reklama

Jak poslední události zahýbaly s počtem ruských diplomatů v Česku? Seznam Zprávy zmapovaly, jak velké diplomatické mise u nás mají i další země.

Článek

Kauza Vrbětice opět oživila otázky, které se pravidelně objevují pokaždé, když ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací přituhne. Jaký je skutečný počet lidí – diplomatů a administrativně technického personálu – které má ambasáda východní velmoci v Česku? Jak je na tom ve srovnání s ostatními zeměmi, které zde mají své zastupitelské úřady? A má Rusko vysoké počty diplomatů i v jiných zemích?

Podle veřejně dostupných informací ruská ambasáda v Česku donedávna disponovala absolutně největším počtem lidí. U velvyslanectví v Praze bývala zmiňována čísla okolo 120, další dohromady zhruba dvacítku poskládaly generální konzuláty v Brně a Karlových Varech.

111 vs. 38

Po nedávných událostech pracuje na ruské ambasádě v Praze 27 diplomatů a 67 administrativně technických pracovníků, na konzulátech je to dalších sedm diplomatů a deset administrativně technických zaměstnanců, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Jak dodala, naopak na české ambasádě v Moskvě je to pět diplomatů a 19 administrativně technických pracovníků a na českých konzulátech v Rusku ještě pět diplomatů a devět administrativně technických pracovníků.

Samotných diplomatů mělo Rusko v Česku donedávna více než důležití spojenci nebo sousední země. Například těch německých se u nás nachází 35 a také u ostatních zemí se čísla pohybují v rámci dvou až tří desítek. Vyplývá to z Diplomatické listiny platné k 12. únoru letošního roku.

Nabízí se odvozování od počtu obyvatel – ten však v tomto případě není rozhodujícím faktorem. Například Spojené státy, které měly v Česku o něco méně diplomatů než Rusko, mají zároveň více než dvojnásobnou populaci. Čína a Indie, dvě nejlidnatější země na světě, dávaly dohromady polovinu počtu ruských diplomatů.

Nejsme překladiště, zajímaví ano

„Jediný rozumný důvod pro vysoké počty lidí na ruském zastupitelském úřadu je ten, že provádějí rozsáhlejší zpravodajskou činnost než ostatní mocnosti,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity Zdeněk Kříž. „Tradičním centrem ruských zpravodajců ve střední Evropě je ale Vídeň. Praha jí dle všeho sekunduje.“

Podle profesora ale není neobvyklé, aby měla ambasáda tolik diplomatů a zaměstnanců, minimálně pro Ruskou federaci. „U Ruska to běžné je. Příkladem může být výše jmenované Rakousko nebo Švýcarsko,“ dodává.

Může tedy být Česká republika pomyslnou vstupní branou z Ruska do volného pohybu v rámci schengenského prostoru? Kříž si to nemyslí – vidí ji spíše v Německu a již zmíněném Rakousku. Mimochodem právě z Rakouska se po explozi ve Vrběticích dva dosud známí původci výbuchu vrátili podle vyšetřovatelů zpět do Ruska. A jak uvádí investigativní server Bellingcat, z Vídně měli také přijet další dva agenti pomáhající s přípravami útoku.

Od čeho se počty odvíjejí

Také americká ambasáda je podle politologů oslovených redakcí větší, než by se dalo čekat. Stále však platí, že počet diplomatů může částečně ovlivnit i česká strana. Mechanismus je popsán ve Vídeňské úmluvě, která nicméně žádné přesné vzorce neobsahuje. Počet personálu na misi má být podle ní v hranicích, které „on (přijímací stát) považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise“.

Jak ale úmluva stanovuje, přijímací stát může odmítnout pouze přijetí úředníků určité kategorie, druhou variantou odmítnutí je označit osobu jako persona non grata. „Osoba může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou předtím, než vstoupila na území přijímajícího státu,“ vysvětluje dokument. Toto označení svého diplomata však může brát vysílací země jako provokativní až nepřátelské jednání.

Podle politologů, které redakce oslovila, by měly být mise recipročně přibližně stejně velké. V případě tak velkých zemí, jako je Rusko nebo Spojené státy, by však tento princip byl logicky problematický.

Ruská ambasáda reaguje na možné snížení počtu nemovitostí, které v ČR vlastní:

Šestkrát více obyvatel, polovina ruských diplomatů

Například v souvislosti s kauzou otravy a pokusu o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala na území Velké Británie se země rozhodla vyhostit 23 ruských diplomatů, které označila za zpravodajské důstojníky. Tehdy se také ukázalo, že v Británii – zemi s populací 65 milionů obyvatel – je akreditováno 58 diplomatů. Ve srovnání s desetimilionovým Českem to byl v té době výrazný rozdíl. Upozornil na to v roce 2018 server HlídacíPes.

Ruská ambasáda reaguje na vyhoštění svých pracovníků. „Ve snaze potrefit USA na pozadí nedávných amerických sankcí vůči Rusku česká vláda v tom dokonce předstihla své zaoceánské pány.“

Nejen diplomati a užitečná vozidla

Server také rok předtím udělal rozhovor s americkým bezpečnostním expertem Johnem R. Schneiderem. Ten již v roce 2017 upozorňoval na to, že ne každý na ruské ambasádě musí být diplomat.

„Obecně se odhaduje, že na západních ambasádách nejméně třetina diplomatů nejsou diplomaté, ale příslušníci zpravodajských složek. Odhadl bych to až ke čtyřiceti procentům. Ti tu dělají zpravodajskou práci,“ vysvětloval Schneider v rozhovoru.

„Nepochybuji, že česká kontrarozvědka BIS, spolu se spojeneckými službami, o tom dobře ví a umí rozlišit, kdo je diplomat a kdo ne,“ uvedl expert. Dodal však, že sledovací kapacity mají své limity a že v případě ruské ambasády je rozlišování ještě složitější.

A byl to rovněž server HlídacíPes, který v článku z loňského května upozornil na to, že při ruské ambasádě je 73 diplomatických vozidel a dalších více než 30 aut s označením CD (corps diplomatique) mají diplomaté pro soukromé účely. Označení CD je důležitý faktor – vozidla s touto zkratkou užívají veškerou diplomatickou ochranu podle Vídeňské úmluvy. Nesmí tudíž být zastavena ani uvnitř státu, ani při přejezdu hranic.

„Diplomatická auta jsou něco jako diplomatická pošta. Jsou v podstatě nedotknutelná. Dá se v nich převážet či pašovat v podstatě cokoli. Rusové v tom byli přeborníci a skutečně bych se divil, kdyby od svých zvyků upustili,“ citoval server bývalého ředitele české rozvědky Karla Jandáka.

Podle politologů způsob schvalování diplomatických vozidel funguje zjednodušeně na principu „ambasáda si řekne, ambasáda dostane“. Na diplomatické scéně se otázky druhu „Na co to potřebujete?“ nepřipouštějí.

Reklama

Doporučované