Nejhorší je, když se u výbuchu spojí popáleniny a „blast syndrom“, říká lékařka

Gigantický výbuch v přístavu v libanonském Bejrútu poničil několik čtvrtí a vyžádal si přes 100 obětí. Více než 4 000 lidí utrpělo zranění. Otřesy byly srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně. Podle libanonského premiéra Hasana Dijába explodovaly tuny dusičnanu amonného.

České ministerstvo vnitra na místo katastrofy posílá speciální tým hasičů, resort zahraničních věcí přislíbil humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví potom jeho prostřednictvím nabízí vyslání traumatýmu ČR. „V případě, že je v místě neštěstí velký počet popálených, nabízí také převoz a léčbu 10 pacientů s termickým úrazem do klinik popáleninové medicíny v České republice,“ napsala redakci mluvčí Renata Povolná.

Přednostka ostravské popáleninové kliniky Zdenka Němečková Crkvenjaš ve středu ráno uvedla, že její pracoviště zatím osloveno nebylo, je ale připraveno pomoci.

„Tady v Česku funguje systém, kdy jsme schopni si mezi sebou jako popáleninová centra pomoci při hromadných úrazech a katastrofách. A tohle bychom určitě byli schopni nabídnout i v případě zahraniční pomoci. Není to sice Evropa, ale myslím, že vzhledem k rozsahu katastrofy bude pomoc potřebná,“ řekla lékařka pro Seznam Zprávy.

Lékařka ale zároveň připomíná, že rozsah zranění u zasažených výbuchem může být velmi široký.

„Nevíme nyní, kolik lidí je tam mezi přeživšími popáleno. Ale podle některých záběrů myslím, že tam bude mnohem větší problém u pacientů s poraněním tlakovou vlnou, takzvaný blast syndrom, to bude největší problém. Někdy je to bohužel i kombinované a potom prognóza u pacientů není dobrá,“ popsala Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Podle záběrů z místa tragédie tlaková vlna poničila okna i na vzdálených budovách.

Na možnost pomoci upozornila vládu už v úterý večer na Twitteru poté, co se na síti začaly objevovat záběry ze zdemolovaných ulic, kde místní zdravotníci musejí kvůli výpadku proudu ošetřovat raněné pouze za pomoci vlastních zdrojů osvětlení, včetně telefonů.

„V takovém případě úrazy bývají těžké. To už je potom spíše případ pro traumatology. Došlo ale podle všeho k požáru a ten následně způsobil výbuch, jistě tak vzniklo i mnoho popálenin. Zároveň se mohly uvolnit látky, které způsobují poškození dýchacích cest včetně plic. Ale to vše záleží mimo jiné na koncentraci,“ popsala.

Česko posílá do Libanonu tým cvičený na vyprošťování lidí zavalených v troskách a zároveň poskytne humanitární pomoc deset milionů korun.

Pokud jde o lékařskou péči a zdravotnickou pomoc, může podle lékařky proběhnout několika způsoby. Transportovat zraněné do Česka může být komplikované, ale ne nemožné.

„Česká republika toho byla i v minulosti schopná – měli jsme několik pacientů i z válečných konfliktů, kteří k nám byli transportováni. Jsou k tomu vybavená letadla, kde jsou na transport zajištěni tak, jako by byli na jednotce intenzivní péče. Vždy ale musí na místo někdo jet, obhlédnout situaci a vybrat ty, kteří budou mít největší přínos z transportu a léčení,“ dodala.

V okolí výbuchu vznikají polní nemocnice, není však jisté, zda budou stačit. Nedostatek lůžkových kapacit a kapacit sálů bývá v takových případech problém. Pokud jde o popálené, trvá však léčení velmi dlouho. „Potom bývá účinnější část pacientů transportovat do našich zařízení. Všechno to má svá úskalí, ale vzhledem k délce léčení, která bývá i několik měsíců, by to bylo vhodné,“ uzavírá lékařka.

Celkový rozsah škod, obětí i raněných Libanon stále zjišťuje. Exploze byla citelná a slyšitelná až na Kypru, vzdáleném od Libanonu více než 200 kilometrů. Většina bejrútského přístavu byla srovnána se zemí a poškozeno bylo i mnoho dalších budov ve městě. Hlavní ulice v centru jsou podle svědků zasypány sutinami.