Článek
Snímky povrchu Marsu pořídila mezi lety 2017–2020 sonda Mars Reconnaissance Orbiter, kterou Národní úřad pro letectví a vesmír vypustil v létě 2005. Planety sonda dosáhla v březnu 2006, slouží tedy již téměř 15 let.
Aram Chaos, starověký kráter o průměru 280 kilometrů.
Na snímku Cerberus Fossae, řada paralelních trhlin na východ od štítové sopky Elysium Mons na Marsu.
Jaro na Marsu, pohled na Severní polární čepičku, která je tvořena převážně z vodního ledu a která pravidelně mění svou velikost v závislosti na aktuálním ročním období.
Eroze povrchu odhaluje několik různých odlišných vrstev, pravděpodobně sedimentárních usazenin.
Kráter Roddy na Marsu.
Neantropogenní klimatické změny, které mohou vědci na Marsu pozorovat.
Tento snímek ukazuje sedimentární horninu a písek v kráteru Danielson, který má průměr okolo 66,7 km a nachází se v jihozápadní oblasti Arábie Terra.
Během zimy se na povrchu Marsu vytvářejí prohlubně.
Prachové skvrny na povrchu Marsu.
Snímek ukazuje relativně jasné kopečky rozptýlené po tmavších a materiálově rozmanitých površích v Chryse Planitia.
Pohled do kráteru Wirtz, kde jsou tyto duny zachycené na snímku pravděpodobně aktivní.
Písečné duny v Coprates Chasma.
Povrch Marsu poté, co planetu zasáhl meteorit a vytvořil impaktní kráter o délce 5 metrů.
Snímek mnoha písečných dun.
Pole barchanských písečných dun (duna ve tvaru půlměsíce) se na povrchu Marsu jeví jako tyrkysově modrá.
Prach a mráz v oblasti severního pólu na Marsu.
Detail žlabu na povrchu planety Mars.
Arabská sonda Al-Amal (Naděje) dorazila na oběžnou dráhu Marsu 9. února. Na rozdíl od svých konkurentů se arabská sonda nevydá až na povrch rudé planety, bude kolem ní jen kroužit.
Amal je první meziplanetární výpravou arabského státu a vesmírná agentura Spojených arabských emirátů se zároveň umístěním sondy na oběžnou dráhu rudé planety stala teprve pátou na světě, které se to podařilo.
10. února dorazila na oběžnou dráhu i čínská sonda Tchien-wen. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko. Pokud by se jí to podařilo, stala by se Čína po USA a Sovětském svazu třetí zemí světa, která dosáhla povrchu rudé planety.
Sonda NASA nazvaná Perseverance (vytrvalost) má pak přistát na povrchu Marsu 18. února.
