Hlavní obsah

Nejméně 380 velryb uhynulo na souši, nejvíce v australské historii

Záchranáři se snaží od úterního rána zachránit co nejvíce zvířat.Video: AP

 

Reklama

Přes 400 velryb bylo uvězněno na mělčině v přístavu v Tasmánii. Zachráncům, kteří na místě působí, se jich podařilo z pasti vyprostit jen zhruba padesát, které vrátili zpět do oceánu.

Článek

Více než 450 kusů kulohlavce černého uhynulo na plážích v zátoce Macquarie v Tasmánii. Tam velryby zůstaly uvězněné na mělčině. Záchranáři se nejprve soustředili na záchranu 270 velryb, které se nacházely poblíž města Strahan, ale ve středu ráno objevili dalších asi 200 velryb 10 kilometrů daleko. Úřady později potvrdily, že na tomto místě všechna zvířata uhynula.

Podobný úhyn je pravděpodobně jeden z největších v historii a zcela nejhorší, který se kdy udál v Austrálii.

„Dokud jsou ve vodě naživu, mají stále šanci. Současně ale s postupujícím časem jsou více a více unavené,“ uvedl pro britskou stanici BBC Nic Deka, regionální manažer tasmánských přírodních parků.

Stále není známé, jak se velryby na plážích ocitly. Tento druh se jim totiž vyhýbá.

Nic Deka uvedl, že se stále snaží zbylých 30 zvířat zachránit. Nicméně v současnosti musí i odklízet ta uhynulá. „Budeme se snažit jich zachránit tolik, co budeme moci,“ řekl podle novin The Guardian.

Kytovce záchranáři objevili v zátoce Macquarie v oblasti zvané Macquarie Heads.

Kolem 25 velryb záchranáři přesunuli pomocí lodí zpět do hloubky již v úterý. Dva savci se ale na mělčinu vrátili, zřejmě vlivem přílivu. Ve středu ale zachránili dalších 25 velryb. To považují za úspěch.

Na záchraně zvířat se podílelo na 60 lidí. Používali popruhy, pomocí kterých zvířata zahákli na lodě. Následně velryby odtáhli zpět do hloubky. V momentě, kdy se kytovci ponoří do vody, se mohou „naplnit“ vodou. Pak se již sami do hluboké vody ponoří a odplavou.

Globicephala melas

- Kulohlavec černý je druh příbuzný delfínům.

- Je typický svým výrůstkem na hlavě, který připomíná meloun. Ten zlepšuje jejich hydrodynamičnost.

- Dorůstají až sedmi metrů. Váží až 4,5 tuny.

- Žijí ve skupinách o stovkách jedinců.

- Na stupni ohrožení se nacházejí na stupni „nejméně ohrožení“.

Skupina dvou set velryb, kterých si záchranáři všimli až později, vplula do zátoky nejspíš nepozorovaně. Nic Deka ale tvrdí, že i kdyby se záchranářům tyto kytovce podařilo objevit v pondělí, i tak by je zachránit nedokázali.

Podle Deky mají Australané dvě možnosti, jak postupovat: uhynulá zvířata mohou pohřbít, nebo vypustit na otevřené moře. „Jediné, co víme, je, že je zde nemůžeme nechat. Znamenalo by to mnoho problémů,“ uvedl.

Podle vědců není zcela známé, proč se velryby samy na pláže vydávají. Jedna z teorií mohou být ryby, které je vylákají. Následně se velryby stávají dezorientovanými.

Reklama

Doporučované