Hlavní obsah

Nejsem čínský agent ani Tonda Blaník, říká lobbista z aféry Home Credit

Foto: Tomáš Jirsa

Tomáš Jirsa je majitelem komunikační skupiny C&B, která spolupracuje s firmou Home Credit ze stáje skupiny PPF Petra Kellnera.

Reklama

Tomáš Jirsa ve vůbec prvním rozhovoru po vypuknutí kauzy kolem Home Creditu odmítá, že by jeho agentura lobbovala za lepší obraz čínského režimu. Uznává však, že se dopustil pochybení.

Článek

Česká kontrarozvědka má jasno: „Čínské zpravodajské aktivity se rozrostly jak co do intenzity, tak co do rozsahu a i v roce 2018 představovaly hrozbu pro zájmy a bezpečnost ČR,“ konstatuje tajná služba BIS v poslední letos publikované veřejné zprávě.

A do atmosféry vyvolané i touto větou zapadl případ, který v minulém týdnu otevřel server Aktuálně.cz . Zveřejnil dokumenty, podle nichž si úvěrová společnost Home Credit ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera najala mediální experty, aby vylepšili způsob, jaký se v Česku o Číně momentálně diskutuje. Čína je na kritiku háklivá a tamní trh je přitom pro podnikání firmy Home Credit klíčový.

O moderování čínské reputace v Česku se podle zjištění uvedeného serveru starala PR agentura C&B Reputation Management ze skupiny podnikatele a vlivného marketéra Tomáše Jirsy. Jeho role je problematická v tom, že kromě vlastnictví C&B byl zároveň vydavatelem zpravodajského serveru Info.cz.

Aktuální dění kolem kauzy ZDE:

Tomáš Jirsa poskytl Seznamu rozhovor, ve kterém vysvětluje okolnosti spolupráce se společností Home Credit.

Co vedlo jeho agenturu k práci s pročínským zadáním v době, kdy před čínskými zájmy na území republiky tajná služba opakovaně varuje?

Marketér s národním cítěním

Jste čínský agent?

Nejsem. Přijde mi to jako na jednu stranu zábavná, na druhou stranu strašidelná myšlenka. Mé politické přesvědčení je pravicové, navíc mám silné národní cítění. Představa, že bych měl být agentem cizí mocnosti, ještě navíc autoritativního režimu, je absurdní.

Tlačily na vás nějaké zahraniční zpravodajské služby, abyste jim v Čechách pomohl prosadit jejich zájem?

To jsem nikdy nezažil, a to jsem po světě docela cestoval. Ale já nežiji ve světě Jamese Bonda.

Ptám se kvůli podezření, že prosazujete čínské zájmy na území Česka, a to kvůli spolupráci vaší komunikační agentury C&B a společnosti Home Credit ze skupiny PPF Petra Kellnera. Jak se celá spolupráce zrodila?

U počátku jsem úplně nebyl. Na konci roku 2018 jsem vedení agentury předával kolegům. A to z toho důvodu, že mou ambicí bylo opustit aktivity v agentuře a spíše se věnovat mediálním projektům. C&B měla vždy dobrou reputaci v oblasti krizové komunikace, což bylo i důvodem, proč se na kolegy na jaře obrátila společnost Home Credit, která se ocitla v extrémní situaci.

Takže tento kontrakt šel zcela mimo vás?

Jak říkám, od roku 2018 jsem ve firmě utlumoval svou činnost. Nejdříve jsem ji kompletně řídil, nyní mi to zabírá zhruba 10 procent kapacity. Samozřejmě jsem o věcech věděl v obecné rovině, s lidmi jsem byl v kontaktu, ale mým cílem bylo soustředit se primárně na projekty mimo C&B.

Co tedy bylo náplní smlouvy mezi agenturou a Home Creditem?

Požadavek byl srozumitelný. Přišel v době hysterie, která se spustila. V roce 2019 eskalovala česko-čínská debata, a to i vzhledem ke globálnímu zhoršení vztahů s Čínou a americko-čínské obchodní válce. Home Credit dal agentuře C&B jednoznačné zadání: pokusit se racionalizovat debatu o Číně a zlepšit image Home Creditu. Hlavně ale vyvážit ony dva extrémy, které se v debatě objevují, tedy naprosté podlézání Číně a příklon některých českých politiků k servilitě a na druhé straně ideové souznění s organizací Sinopsis a zfanatizované opozice vůči Číně.

Jako to umí Macron

Nejsou to až příliš silná slova o zfanatizování a servilitě?

Já si opravdu myslím, že ty dva extrémy lze popsat jako „podlézání“ a dejme tomu „nenávist“. Ani jeden z těch postojů neobsahuje žádné racio. A pokud se podíváte třeba do Německa nebo Francie, ta debata tam probíhá úplně jinak. Angela Merkelová i Emmanuel Macron vztahy svých zemí s Čínou balancují, je tam tvrdý pragmatismus, který má ekonomické výsledky, ale i obhajoba hodnot. To my bohužel vůbec neumíme.

Táborem servility míníte například reprezentanty Pražského Hradu v čele s prezidentem?

Omlouvám se, ale opravdu nechci jmenovat. Bylo ale celkem jasné, že oba ty extrémy se vzájemně podporují ve větší a větší hysterii, to byla základní úvaha celé strategie, kterou kolegové připravili.

Co to znamená racionalizovat debatu, jak říkáte?

Snažit se dostat do veřejného prostoru ideje a myšlenky, které by šly do středu, mimo oba dva zmíněné extrémy. Byznys společnosti Home Credit ohrožovaly obě dvě extrémní polohy debaty o Číně, tedy nejen ta protičínská, ale i ta takzvaně podlézavá. Fascinuje mě, že vypjatá atmosféra mnoha lidem zabraňuje to vidět.

Mělo angažmá vaší agentury sloužit k propagaci čínského politického režimu?

Absolutně vylučuji, že bychom měli za úkol propagovat čínský komunismus nebo něco takového. To je fakt absurdní. Zpětně jsem všechny kroky, které jsme v projektu provedli, kontroloval. Žádný náš úkon nesměřoval k žádné propagandě či propagaci čínského režimu.

Kdo za vámi vlastně přišel? Oslovila vás PPF nebo dceřiná společnost Home Credit?

Home Credit.

Petr Kellner věc přímo neřešil?

To vylučuji. Byla to přímá poptávka společnosti Home Credit.

Standardní monitoring

Nerozumím jedné věci. Když má obecně firma problémy s komunikací, najme si komunikační experty, aby jí se situací pomohli. Ve vašem případě si ale Home Credit nenajímal C&B na vylepšení svého obrazu, ale na vylepšení komunikace o Číně jako takové. Není v tom rozdíl?

Součástí spolupráce byla i řada věcí byznysového a ekonomického charakteru. Opět odmítám, že by šlo o jakoukoliv propagaci čínské politiky. Jedním z bodů smlouvy bylo vylepšit obraz Home Creditu v tom, že jde o pokročilou finančně-technologickou firmu. Dalším bodem bylo zdůrazňovat, že Home Credit zdaleka nepůsobí jen v Číně, ale je de facto globální společností. To jsou všechno věci, které se týkaly spolupráce s agenturou C&B.

Jedním z bodů spolupráce dle zveřejněných dokumentů mělo být, že jste monitorovali politiky, kteří vystupují kriticky vůči Číně. To je také standardní záležitost na trhu s PR?

Je to úplně běžné, dokonce jde o základní abecedu píáristy. Pokud se chcete zorientovat v problematice a chcete se podílet na krizové komunikaci, musíte vědět, jakým způsobem hlavní protagonisté – zdůrazňuji z obou těch takzvaných extrémních táborů – uvažují. Potřebujete znát jejich výroky a komunikaci, musíte zmapovat terén a teprve pak navrhnout strategii komunikace. Monitoring mediálních výroků a dění na sociálních sítích je běžnou praxí PR agentury. Monitorujete v médiích i vyjadřování byznysmenů, šéfů institucí či novinářů. Není na tom nic nelegálního ani závadného, jde o veřejný prostor. Většinou je to tak, že nejvíc juniorní pracovník PR agentury si sedne k počítači a pustí si Facebook, Twitter a mediální archiv Newton, kde si dohledá, co kdo do médií říkal.

Můžete vyloučit, že vedle tohoto monitoringu nedocházelo i ke sledovačkám prostřednictvím detektivních agentur?

To je úplná blbost. Naprosto vylučuji, k ničemu takovému nedošlo.

Monitorovali jste jen kritiky čínského režimu?

To teda ne. Stejným způsobem jsme zpracovávali výroky prezidenta Miloše Zemana a mnoha dalších. Monitoring je v praxi komunikační agentury terminus technicus, je to běžná a normální aktivita. Nemůžu za to, že když je někdo paranoidní ze zpravodajského světa, představuje si pod termínem monitoring drony, jak sledují lidi, nebo agenty bezpečnostních služeb. Má to ještě jednu absurdní rovinu: Opravdu si někdo může myslet, že bychom vytvářeli nějakou konspirativní propagandistickou síť a pak se údaje o ní psaly do nějakých výkazů?

Takže nesouhlasíte s tím, že byste tu vytvořili informační chobotnici?

Žádná chobotnice, žádná síť, nic takového nebylo předmětem smlouvy. Ředitel agentury Tomáš Sazima se zkrátka podíval na to, jak vypadá komunikační pole, provedl základní monitoring a stanovil strategii. Určil, s kým má vůbec smysl se bavit a téma řešit – asi se shodneme, že nemělo smysl chodit třeba za Jaroslavem Tvrdíkem na jedné straně nebo za Pavlem Fischerem na straně druhé. To jsou reprezentanti těch takzvaných extrémů. Naopak chtěli mluvit s lidmi, kteří mají vyvážený vztah k Číně.

Klient Home Credit

Home Credit je váš největší klient?

Nepochybně je to jeden z velkých klientů.

Měli jste někdy podobného klienta, který by měl podobný požadavek – racionalizovat debatu o nějakém státě?

Řešili jsme různě složité situace, ale lze potvrdit, že Home Credit byl jeden z těch komplikovaných případů. Ani tak ale agenda nevybočila ze standardní PR praxe.

Proč jste zapojili do akce i sinologa Víta Vojtu a jeho organizaci Sinoskop?

Neřekl bych „zapojili“. Vít Vojta je respektovaný sinolog. Věděli jsme, že má velkou ambici vyjadřovat se k veřejnému dění. Bylo to přirozené spojení zájmů. My jsme měli zadání hledat polohu a prostředí mimo ty dva zmiňované extrémy. Myslím, že Vít Vojta toto splňoval, má řadu let konstantní názory, rovněž kritické, ale ne zcela dehonestační. Role C&B byla jako u každé komunikační agentury, řešila se převážně forma, nikoliv obsah. Vojta je akademik, píše knihy, není to mág na komunikaci a sociální sítě. Takže to bylo předmětem spolupráce.

Nebylo chybou posílat do Sinoskopu peníze skrze vaši agenturu? Proč to Home Credit neposlal napřímo?

Neposílaly se „peníze skrze agenturu“, zadáním bylo věci podporovat odborně, pomoci s komunikací. Bylo chybou a bylo by přímější, kdyby Home Credit finančně podpořil Sinoskop napřímo a ne přes nás. Pozor ale, naše agentura má s Vítem Vojtou a Sinoskopem podepsanou smlouvu na spolupráci, která se Home Creditu vůbec netýkala.

Znamená to, že si Vít Vojta tyto služby od C&B platil z peněz, které k němu doputovaly z Home Creditu?

Ne, Vít Vojta měl financování Sinoskopu připraveno dlouhodobě, má svůj konzultační byznys, je poptávaným překladatelem a firemním školitelem. Má řadu partnerů, kteří mu se Sinoskopem pomohli. Není to člověk, který by neměl korunu.

No a proč tedy Home Credit neposlal peníze přímo Sinoskopu? Báli se, že to bude podezřelé?

Nevím, nejspíš panovala obava z té vyhrocené situace. Žijeme ve světě, ve kterém, když nejste na straně kritiků ze Sinopsis, jste rovnou agentem čínských služeb. Uznávám ale, že měl být zvolený jiný postup a peníze poslat i tak napřímo.

Asi něco globálnějšího

Jak se interní dokumenty agentury dostaly ven?

Pro mě je otazníkem, jaké materiály a v jaké podobě se dostaly ven. Tvrdí se například, že jsme fakturovali tisíce hodin. To jsme v žádném případě nefakturovali. V životě agentury existuje řada takových dokumentů, jde například o plány úkonů, které se ale neuskutečnily. Tudíž je nutné je pak z finálních výkazů vyškrtnout.

Byla zveřejněna nějaká činnost, kterou jste v praxi neprovedli, a šlo jen o údaj na papíře?

Z toho, co bylo zveřejněno, vyplývá, že některé úkony prokazatelně provedeny byly, některé ale vůbec neproběhly a nebyly na žádném papíře. Já fakt neumím komentovat anonymní fragmenty. Navíc podstatou smluvního vztahu s Home Creditem je, že se neproplácely počty hodin, ale fakturace byla každý měsíc stejná, šlo o takzvaný paušál.

Co se týká úniku dokumentů, koluje spekulace, že vám mohla do firmy některá ze zpravodajských služeb nasadit krtka, který informace vynesl. Mohla být vaše společnost pod drobnohledem například BIS?

Já už slyšel ty nejabsurdnější spekulace. To, co vím, svědčí o tom, že u nás nedošlo k úniku. Můžeme mít jako agentura jisté sebevědomí, ale nemyslím si, že jsme tak významní, aby nás sledovala například BIS. A pokud náhodou ano, pak byl cílem někdo větší.

Kdo?

V centru zájmu může být transakce kolem nákupu sítě televizí.

Myslíte koupi TV Nova skupinou PPF?

Já nežiji ve světě zpravodajských her. Pokud bych ale na tuto variantu měl přistoupit, pak si dokážu představit, že cílem určitě nebyla jedna komunikační agentura, ale spíše věci globálnějšího a významnějšího charakteru.

Vy jste spolupráci vzali, i když tady BIS dlouhodobě varuje před prorůstáním vlivu čínských agentů na území Česka?

My jsme fakt neměli zadání ovlivňovat mínění ve prospěch komunistické Číny. To bych nikdy neakceptoval. Žádný z dokumentů ani žádný z našich reálných kroků o tom nevypovídá. Já osobně bych nikdy nepřistoupil na to, že by tu měla cizí mocnost vykonávat nějaké své zájmy. Soukromá společnost Home Credit si objednala služby naší agentury na základě smlouvy, vše je podložené dokumenty. Takhle by se asi síť agentů ve prospěch Číny nebudovala.

Takže věříte činnosti BIS?

Mám hluboký respekt vůči činnosti tajných služeb. Ty mají eliminovat vliv cizích zájmů v České republice. Považuji to za naprosto legitimní a správné.

Skvělá práce ve střetu zájmů

Co byste v celé věci udělal jinak, co bylo chybou?

Nezříkám se své odpovědnosti a chyby. Asi jsem měl velké oči v tom, že budu schopen rychleji utlumit angažmá v PR agentuře a naplno se věnovat například mediálním projektům. Sice všechny analýzy z Newtonu dokládají, že v Info.cz se s obsahem nemanipulovalo. Zároveň jsem nikomu nezasahoval do článků. Ale rozumím, že souběh někoho, kdo vlastní PR agenturu a zároveň je vydavatelem v médiu, vzbuzuje otazníky. To byla moje chyba. Mrzí mě, že tento souběh zavdal příčinu zpochybňovat skvělou práci novinářů v Info.cz. Je mi líto, že musí teď čelit takovému tlaku a podezření, že tam docházelo k něčemu nekalému – což v reálu nedošlo. I tak jsem raději rezignoval na své funkce ve vydavatelství, které nyní jedná o novém majetkovém uspořádání.

Za poslední rok jména PPF a Home Credit utrpěla několik šrámů. Co způsobilo obrat a podnikání Petra Kellnera se ocitlo pod lupou?

Petr Kellner je podnikatel, který hraje globální extraligu. Ve své kariéře má momenty špičkových byznysů i kroků, které spousta lidí může vnímat nejednoznačně. Oblast jeho podnikání ale spadla do situace, kdy se stal předmětem souboje dvou nesmiřitelných politických extrémů. K tomu dochází nejen v Česku, ale i v jiných zemích, kde propukla kulturní válka. Je to dobře vidět v anglosaském světě a sem to přichází s plnou razancí.

Kdo je Tomáš Jirsa?

Je mu 36 let, v politice ale strávil již polovinu svého života. Jako podnikatel se ve veřejném prostoru pohybuje od první poloviny nového tisíciletí. Začínal na pražské radnici u bývalého primátora Pavla Béma, od té doby si vedle konzultační skupiny C&B vybudoval i široké portfolio kontaktů napříč politickým spektrem.

Blízko má k exprezidentovi Václavu Klausovi, ještě těsnější pouto jej pojí s jeho synem Václavem Klausem mladším, se kterým jezdí na kole. Stejně jako s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem z ČSSD. Jeho komunikační agentura pracuje pro politiky z hnutí ANO či ODS. Tomu se říká širokopásmá kontaktáž.

Přirovnání k filmovému lobbistovi Tondovi Blaníkovi se mu však nelíbí. „Ten nosil igelitky a řešil veřejné zakázky. Na to jsou jiní experti. Já mám celkem jasné politické názory a rád se o nich s lidmi bavím. S Václavem (míněn Václav Klaus mladší – pozn. red.) spolu jezdíme na kole už několik let. Silniční cyklistika je totiž úžasný sport, který spojuje lidi bez ohledu na politické názory. Hraji i fotbal a cvičím CrossFit, myslím, že i na to by se měli zaměřit novináři a trochu to také zpropagovat. Pokud skrze tyto aktivity bude někdo tvrdit, že s takovými lidmi spřádám pročínskou síť a fotím se u toho na sociální sítě, půjde v uvozovkách o velké novinářské dílo,“ řekl Tomáš Jirsa v rozhovoru pro Seznam.

Vztah s Václavem Klausem mladším podle něho v poslední době ochladl. Prý se nedohodli na spolupráci kolem nového hnutí Trikolóra. „Kdokoliv se orientuje v české politice, o dlouhodobém vztahu Jirsa-Klaus ví. Byli jsme spolu i v ODS, kolem poloviny roku jsem dostal nabídku na přímé politické angažmá, posléze i na kampaň. Obojí jsem odmítl a měsíce jsme se spolu nebavili,“ popisuje Jirsa, který před nedávnem ukončil členství v ODS.

Mezi jeho známé patří i předseda odborových svazů Josef Středula, kterého prezident Miloš Zeman před časem označil za jednoho z možných adeptů na funkci prezidenta. Když se minulý týden ukázalo, že Jirsova agentura spolupracuje se společností Home Credit, objevily se spekulace, zda Středula bude skrze Jirsu „koněm“ finančníků kolem Petra Kellnera. „Takové spojení je strašný faul. Vysvětlím proč. Josef Středula letos poslal do Hongkongu dopis, ve kterém podpořil protestující proti Pekingu. Psalo se o tom několik týdnů, Středula tím způsobil jednu z největších diplomatických roztržek. Tohohle člověka chcete teď spojovat s nějakou pročínskou sítí agentů? To je prostě nesmysl,“ dodal Jirsa.

Reklama

Související témata:

Doporučované