Hlavní obsah

Nejsmutnější bylo ráno po tornádu, říká měsíc po tragédii záchranářka

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Aktuální snímek z Mikulčic – měsíc poté.

Reklama

Po řádění tornáda na jižní Moravě bylo nejsmutnější následné ráno, které odkrylo celou katastrofu v její plné ošklivosti.

Článek

S měsíčním odstupem od živelního neštěstí, které zavinilo smrt šesti lidí a nechalo za sebou 1200 poničených domů, to řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Podle ní na začátku nebylo jasné, zda budou desítky, stovky nebo tisíce raněných. Se situací pomáhali záchranáři z jiných krajů i ze Slovenska a Rakouska. Z dovolených se na pomoc vrátili i jihomoravští záchranáři.

Bouře s kroupami a tornádem o rychlosti zhruba 300 kilometrů za hodinu se prohnala Břeclavskem a Hodonínskem poslední červnový čtvrtek, v sobotu uplyne od události měsíc. Bothová byla na místě osudnou noc i několik dalších dní.

„Nejsmutnější bylo ráno po tragické noci, když světlo odkrylo celou katastrofu v její plné ošklivosti. Pamatuju si opuštěného plyšového medvídka na schodech obecního úřadu v Mikulčicích. O pár dní později už ale byly na stejných schodech lopaty, košťata, plachy, bedny s různými dary,“ vzpomíná Bothová.

Podle ní opodál stály skupiny dobrovolníků, kteří se sjeli ze všech koutů země, aby pomohli. „Tohle byl silný zážitek, ta velká vlna solidarity. A neskutečná houževnatost místních, kteří sebrali poslední zbytky sil a začali statečně znovu budovat svoje domovy. Všichni mají můj obdiv,“ uvedla Bothová.

Záchranáři v noci po tornádu ošetřili osm desítek zraněných a další desítky pacientů ponechali po prohlídce na místě. „Poranění byla lehká, středně těžká, vážná i smrtelná,“ připomněla Bothová. Celkem vyhaslo kvůli tornádu šest životů. Záchranáři zůstali v místech téměř do půli července, aby ošetřovali pracovníky na domech. Přicházeli s tržnými a řeznými ranami, ale také se objevily případy pádů ze střech, kolapsů z horka nebo alergické reakce. Nyní záchranáři v místě nepůsobí, ale mají posílené posádky na nejbližších výjezdových stanovištích.

V nejtěžších chvílích jihomoravským kolegům pomáhali záchranáři z jiných krajů, ze Slovenska i Rakouska. „Zkušenost to byla mimořádná, nic podobného jsme doposud nezažili, a doufám, že v nejbližší době nezažijeme. Byla to katastrofa, která postihla více míst najednou. Zpočátku jsme netušili, zda budou desítky, stovky nebo tisíce zraněných,“ přiznala Bothová. Podle ní se ukázalo, že technické vybavení výjezdových vozidel dostačuje. „Zkušenost nám také ukázala vzrůstající riziko extrémních výkyvů počasí. Práci nám ztěžovala tma a zpočátku i silný déšť,“ řekla Bothová.

Jak pomoci

Sbírku pro pomoc obětem pořádala Diecézní charita Brno. Lidé mohli přispět na účet číslo 4211325188/6800, variabilní symbol 2002.

Další možností byla DMS na číslo 87 777 ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90.

Veřejnou sbírku pořádal také Český červený kříž (číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 2101).

Peníze mohli lidé posílat i přes portál darujme.cz, sbírku pořádala Nadace Via.

Darovat prostředky bylo možné také přes platformu znesnaze21.cz.

Jihomoravský kraj zřídil krizovou linku 800 129 921 pro dobrovolníky s nabídkou pomoci.

Událost si vyžádala návrat některých zdravotníků z dovolené. „Zdravotníci byli po nekonečně dlouhé vlně koronavirové pandemie vyčerpaní. S počínajícím červnem jsme doufali, že postupně začnou pracovníci vybírat dovolenou, a přišlo tornádo. Museli jsme lidi povolat zpět i z dovolených, abychom vše zvládli. Ochota lidí ale byla velká. Za nasazení a snahu jim patří velký dík a uznání,“ uzavřela Bothová.

+14

Reklama

Doporučované