Hlavní obsah

Unikátní záběry slůňat z pražské zoo. Ale pozor na žlutou čáru, varuje ředitel zahrady

Rozhovor s Miroslavem Bobkem jsme natáčeli přímo v zázemí sloních stájí (video: Tomáš Dusil, Lukáš Roganský).

 

Reklama

Narození dvou slonů se letos stalo největší atrakcí v pražské zoologické zahradě. I díky tomu se zoo dočkala historicky nejvyššího počtu návštěvníků: Hranici 1,4 milionu tu překročili už začátkem prosince.

Článek

„Slůňata jsou naším největším lákadlem. Abych vám řekl, že díky nim přišlo do zoo o sto tisíc lidí více, to asi nemůžu, ale budu si to myslet,“ říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Rozhovor pro Seznam se odehrál přímo v areálu slonince, a to ještě před návštěvnickou dobou, díky čemuž vznikly unikátní záběry dvou hrajících si slůňat. Oba jsou samci, jeden se narodil letos v dubnu, druhý v říjnu. První už má jméno – Maxmilián, ten druhý jméno teprve dostane, a to hned po vánočních svátcích 27. prosince.

„Lidé pořád ještě můžou vybírat ze tří jmen, i když převaha jednoho z nich je evidentní,“ říká Bobek a odmítá byť jen naznačit, které jméno vede. „Řeknu vám ta tři jména, z nichž se vybírá: Rudolf, podle Rudolfa II., Nandi, což je zkrácená verze plného srílanského jména z legend Mahuda, a třetí jméno je Hano, což je podle jednoho z prvních slonů indických v Evropě, který patřil papeži.“

Každé slůně má jiného otce

Narození dvou slůňat v jedné zoo během jednoho roku je výjimečná událost i ve světových měřítcích. „Kdo to má?“ říká s pýchou v hlase ředitel Bobek. „Na slůňata jsme čekali dlouho a je to zásluha toho, že tenhle pavilon má skvělé chovatele a také že se nám podařilo získat dvě perspektivní slonice ze Srí Lanky, které pak zabřezly.“ Obě se do pražského Údolí slonů nastěhovaly před několika lety, když se tento nový pavilon otevíral.

Ředitel Miroslav Bobek na snímku se slůnětem Maxmiliánem, které se narodilo letos v dubnu.

Navíc každé ze slůňat má jiného otce, což je z hlediska genetiky výhoda. Jedním otcem se stal sloní býk Mekong (ještě předtím, než musel opustit pražskou zoo), druhým pak Ankor.

První slůně se v pražské zoo narodilo před třemi lety, ale to bylo počato v zahraničí. „Dona tehdy přijela už březí. Tahle dvě slůňata jsou stoprocentně pražská,“ vysvětluje Bobek.

Jak to vypadá v zázemí slonince, kam nemají návštěvníci přístup, jak se tu chová jeden z nejstarších obyvatel pražské zoo a proč by si ředitel Bobek přál ve sloninci další přírůstek, ale tentokrát samičí, se podívejte ve videorozhovoru umístěném nahoře v tomto článku.

Další části rozhovoru s ředitelem pražské zoo zveřejníme během vánočních svátků. 

Reklama

Související témata:

Doporučované