Hlavní obsah

Největší čeští zemědělci hospodaří i na půdě, co jim nepatří. Žebříčku vévodí Agrofert

Foto: Profimedia.cz

Mezi firmami, kterým stát vyměřil nejvyšší doplatky, jsou hlavně ty, co patří do holdingu Agrofert.

Reklama

Miliony korun musely státu doplatit firmy, u kterých úřady zjistily, že roky hospodaří na půdě, jež jim nepatřila a neměly k ní ani nájemní smlouvy.

Článek

Zemědělská společnost Zemos, která patří do holdingu Agrofert, hospodaří na jihu Moravy na více než pěti tisících hektarech půdy.

Jenže vedle toho státní úřady v uplynulých měsících zjistily, že pro své podnikání Zemos využíval také pozemky, které mu vůbec nepatřily (patřily totiž právě státu) a neměl na ně ani žádné nájemní smlouvy.

Navíc úředníci mají zadokumentováno, že nešlo o krátké období. Firma Zemos hospodařila na některých pozemcích bez smlouvy již od konce roku 2003. Tedy zhruba patnáct let.

Rozhodně nejde o jediný případ.

Seznam vybral více než tři desítky zemědělských firem podle toho, jaké pobírají dotace od státu a na jak veliké ploše hospodaří, a od dvou státních úřadů si vyžádal čísla.

A z údajů, které redakci poskytly Státní pozemkový úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, šlo vytvořit přehled, kolik zemědělské společnosti jako Zemos musely za nepřiznané hospodaření na státní půdě zpětně doplatit.

V některých případech šlo v řádech i o stovky tisíc korun.

Vůbec nejvíce peněz, jak ukazuje žebříček následující za touto pasáží textu, musely dodatečně uhradit firmy z koncernu Agrofert, který do svého svěřenského fondu vložil český premiér Andrej Babiš. Holding odmítá, že by hospodařením na cizích pozemcích dělaly jeho firmy něco špatného.

„Nedopouštíme se ničeho nezákonného, ani neetického,“ uvedl pro Seznam mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Jde o historicky dané situace, které jsou v různých fázích dědického řízení, kdy nejsou ujasnění někteří vlastníci a současně je spoluvlastníkem stát. Jde většinou o okrajové části pozemků s minimální výměrou, kde se nájemné pohybuje v korunových částkách,“ doplnil Hanzelka.

Zmíněný přehled ukazuje, že firmy z holdingu Agrofert musely doplácet statisícové částky. Vůbec nejvíce doplatila zmíněná společnost Zemos. Podle dat poskytnutých zmíněnými úřady šlo celkem o více než 810 tisíc korun. Z toho částku 26 140 korun ještě Státnímu pozemkovému úřadu Zemos nezaplatil, protože se v tuto chvíli dohoda připravuje.

Přes 200 tisíc korun pak musely doplatit také firmy Úsovsko Agro a Úsovsko Eko, které patří společnosti Úsovsko. Předsedou představenstva je Jiří Milek, bývalý ministr zemědělství z první Babišovy vlády, která nakonec nezískala důvěru Sněmovny.

Podle Milka také nejde o žádný problém. Zemědělské firmy prý hospodaří na cizích pozemcích už od roku 1989 a problém se podle něho týká všech zemědělců.

„Takhle hospodaří všechny subjekty. Není v tom pořádek, protože ještě neproběhla digitalizace a neproběhly pozemkové úpravy ve všech katastrech. Takže se půda neustále dohledává a doplácí se nájem. To je všechno, jinak to nechci komentovat,“ řekl Seznamu manažer, který jako ministr několik měsíců resort zemědělství řídil.

Mezi firmami, které státu doplácely největší částky, jsou vedle těch, co patří do Agrofertu a Úsovska, ještě společnost Salix Morava, která má konečného vlastníka ve Velké Británii. V první desítce je také firma Agro Jesenice u Prahy viceprezidenta Agrární komory Josefa Kubiše.

Zástupci Salix Morava ani Agro Jesenice u Prahy na dotazy Seznamu nereagovali.

U některých firem přitom není částka, kterou úřady Seznamu udaly, konečná.

Třeba Lužanská zemědělská, která rovněž patří do holdingu Agrofert, zaplatila Státnímu pozemkovému úřadu zatím přes 25 tisíc korun. Ale v současné době se připravuje ještě dohoda za užívání dalších zhruba 166 pozemků.

Agrofert: Jsme správní hospodáři

Kdo hospodaří na jeho pozemcích, zjišťoval Státní pozemkový úřad z veřejného registru půdy LPIS. „Tato informační databáze sloužila jako podklad k identifikaci pozemků užívaných předmětnými společnostmi a na jejím základě byla i inkasována dohoda o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci,“ uvedl ředitel odboru správy majetku státu Petr Klanica.

Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka pak napsal, že ne vždy šlo o případy, kdyby firmy užívaly pozemky neoprávněně.

„Příkladem může být situace, kdy je pozemek převáděn Státnímu pozemkovému úřadu, tudíž se nesjednává nájemní smlouva, ale je požadována úhrada za bezesmluvní užívání,“ vysvětlil Ležatka.

Agrofert tvrdí, že se o pozemky, které mu nepatří, stará proto, aby se choval jako správný hospodář.

„Nemůžeme část pole nechat ležet ladem nebo nechat zarůstat plevelem, který by se šířil na ostatní části půdního bloku. Proto udržujeme i tento malý pozemek v zemědělsky obhospodařovatelném stavu. A děláme to mimo jiné pro stát, jenž je spoluvlastníkem a který smlouvu neuzavřel,“ podotkl Hanzelka.

Firma zároveň uvedla, že se snaží s úřady aktivně jednat. Což Seznamu potvrdili i zástupci Státního pozemkového úřadu.

„Tam, kde je to možné, uzavíráme smlouvy, z kterých následně vyplývá finanční závazek ve formě nájemného či pachtovného,“ doplnil Hanzelka.

Státní pozemkový úřad Seznamu mimo jiné napsal, že firma Agro Jevišovice mu měla zaplatit částku 487 031 korun. Hanzelka ale uvedl, že tato částka neodpovídá. Podle něho firma zaplatila úřadu v poslední době významně méně.

Agrofert firmu Agro Jevišovice vlastní od roku 2011. Část ze zmíněného doplatku podle Státního pozemkovému úřadu může být i za období, kdy společnost patřila předešlému majiteli. Jenže Státní pozemkový úřad také uvedl, že celkový výměr poslal současnému vlastníkovi – tedy firmě Agrofert. A ten zmíněnou částku podle úřadu i zaplatil.

Reklama

Doporučované