Článek
Na délku měří 170 metrů, tedy jako 16 britských patrových autobusů v řadě za sebou, v průměru měří 10,26 metru, což je jako dvě žirafy jedna na druhé, a váží tolik, co 340 afrických slonů: 2000 tun. Monstrózní tunelovací zařízení je také největším svého druhu na světě. Ale není jediné. Florence, jak mu říkají dělníci, má totiž dvojče Cecílii. Z továrny v Německu je do Británie museli vést na 300 částí.
Spojení Londýn–Manchester
Oba kolosy se ale podařilo v pořádku přepravit i sestavit a Florence minulý týden začal i pracovat. Cecílie se přidá za měsíc a později má z Německa dorazit dalších osm takových zařízení. Už do jara roku 2024 totiž mají vyhloubit 102 kilometrů dvojitých tunelů v rámci stavby druhé hlavní vysokorychlostní železnice v zemi. Ta se má s 540 kilometry délky větvit z Londýna až do Leeds či Manchesteru.
Tunelů by na její trase mělo být celkem šest. Nejhlouběji povedou až 90 metrů pod zemí. Největší tunelovací zařízení na světě jsou ale zkonstruovaná tak, že ani blíž k povrchu by neměla nikoho rušit. A to zároveň s vrtáním instalují i výztuhu samotného tunelu. Stroje přitom vystačí jen se 17 zaměstnanci, kteří ale ve třísměnném provozu musí obsluhovat a udržovat jejich chod nonstop. Do značné míry automatizovaná zařízení se totiž ve svém tempu 15 metrů za den nesmí kvůli dodržení termínu zastavit.
Kritika nejdražší dopravní stavby v Evropě
Celá stavba druhé hlavní vysokorychlostní železnice v Británii už dala práci asi 16 tisícům lidí. Modernizace ostrovní infrastruktury a navýšení přepravní kapacity by mělo jít ruku v ruce i s dosažením bezemisního provozu země.
Projekt je ale terčem kritiky. Jen jeho rozpočet se už několikrát zvyšoval až na výsledných 106 miliard liber, což je v přepočtu přes tři biliony korun. První cestující má nejdražší dopravní stavba v Evropě odbavit nejdřív v roce 2029.
