Hlavní obsah

Nekamenujte Schillerovou. Babišův přístup k dluhům volí i klíčový soused Česka

Foto: Pixabay.com

Schodek německého rozpočtu pro příští rok 160 miliard eur (v přepočtu 4,2 bilionu korun) znamená pět procent výkonu tamní ekonomiky.

Reklama

Poměry v nejsilnější ekonomice Evropy, na které je Česko významně závislé, změnil druhý lockdown.

Článek

Daňové škrty, které v pátek ráno odhlasovala Sněmovna, zvýší schodek českého rozpočtu v příštím roce na 400 miliard korun. V neděli získala agentura Reuters dokument spolkového ministerstva financí, ve kterém ministr Olaf Scholz navrhuje zadlužit Německo v roce 2021 částkou přes 160 miliard eur. To je v přepočtu více než 4200 miliard korun.

Politika vlády Angely Merkelové se tím vydala podle milníků, které už delší dobu sleduje kabinet Andreje Babiše.

Scholzův schodek na rok 2021 dosahuje téměř pěti procent výkonu čtvrté nejsilnější světové ekonomiky. Experti berlínského ministerstva financí ho vysvětlují tím, že poměry změnil k horšímu druhý lockdown, který zmrazil část ekonomiky během listopadu a zároveň má být prodloužen nejméně do 20. prosince. Náklady se tím přesunou do příštího roku, ve kterém navíc může pandemie způsobit další komplikace. Deficit ve výši 96 miliard eur, který Scholzův úřad plánoval ještě v září, proto vyroste o 70 miliard.

Sám ministr Scholz na nedělní tiskové konferenci po summitu G-20 uvedl, že si „v letech 2020 a 2021 dohromady vypůjčí něco přes 300 miliard eur“. Fakticky tím vysvětloval, proč se deficit pro příští rok zvyšuje. Letošní schodek měl dosáhnout 216 miliard eur, část z toho se však nepodařilo utratit a peníze se přesouvají na další období.

Babišova strategie: jak utrácet podle plánu?

Postup Německa připomíná strategii tuzemské vlády. Tváří v tvář dopadům pandemie prosadila ministryně financí Alena Schillerová na letošek schodek 500 miliard korun. Přes příchod tzv. druhé vlny koronaviru však není příliš pravděpodobné, že se podaří utratit víc než 400 miliard. Tím vyšší bude deficit napřesrok. Původní návrh 320 miliard korun se po očekávaném zrušení superhrubé mzdy zvýší opět na 400 miliard, na dohled k sedmi procentům HDP. Česko se tedy zadluží o něco víc než západní soused.

Rozdíl přesto není dost velký, aby ohlašoval bezprostřední katastrofu. Česko má ze středoevropských zemí nejnižší míru zadlužení. Proto také Mezinárodní měnový fond odhaduje, že se letos český státní dluh v rámci střední Evropy zvýší nejméně. Dosáhne sice 40 procent HDP, ostatní země v regionu však zvýší své dluhy na úroveň 60–85 procent. Dokonce v případě, že se dluh ještě v příštím roce prohloubí na úroveň 44 procent, jak po zrušení superhrubé mzdy odhaduje Národní rozpočtová rada, půjde prozatím o relativně nízkou částku.

Proti tržnímu hospodářství

Hlavní kritika německých komentátorů nemíří proti samotnému zvýšení schodku na rok 2021. Pochybnosti vzbuzují spíše položky, které rostou nejvíc, především podnikatelské dotace ve výši 37,5 miliardy eur. Využívají se převážně na podporu firem, kterým vláda nařídila během lockdownu zavřít, tedy restaurací, kulturních či sportovních zařízení a části maloobchodu. Tato podpora je vyšší než v Česku, protože dosahuje 75 procent obratu a zajišťuje každému bezpečné přežití. Řadě „postižených“ firem se dokonce zlepší bilance, protože ještě výrazněji jim klesnou náklady.

„Tím se staví na hlavu základy tržního hospodářství. Za současných podmínek musí vlastně každé odvětví snít o tom, že mu opatření proti koronaviru zakážou provoz,“ zpochybnil ekonomický redaktor deníku Die Welt Karsten Seibel vyhlídku, že se stejná podpora udrží i v příštím roce. „To se dá před daňovými poplatníky těžko zdůvodnit,“ doplňuje.

Tuzemská vláda chystá v příštím roce něco podobného, protože snížením daňové sazby fakticky zvýší mzdy. Premiér a ministři si od toho slibují, že běžní zaměstnanci začnou víc utrácet a pomohou po koronavirovém šoku nastartovat ekonomiku. Dokonce i skeptická Národní rozpočtová rada připouští, že se tím spotřeba zvýší o 4–5 procent. Ani v tuzemském případě však nejde přehlédnout absurditu takového opatření. Ekonomika se bude podle předpovědí i nadále potácet hluboko pod úrovní roku 2019, pracovníci však budou odměněni za to, že se jejich výkony snížily. Vysvětlit to budoucím daňovým poplatníkům, kteří budou náklady za vyšší mzdy současných zaměstnanců splácet, také nebude jednoduché.

Reklama

Doporučované